Tisíciletí afrodiziak
Afrodiziakálními účinky se seriózně zabývali i všemožní učenci.
Odpradávna se v lidové kultuře po celém světě používaly k povzbuzení sexuálního apetitu i zdatnosti různé látky živočišného a rostlinného původu. Aby muži byli ještě za větší chlapy, byli ochotní udělat téměř cokoli.
V Mezopotámii prý pili odvar ze sušených netopýrů. Staří Řekové zase měli konzumovat sušená koňská varlata, mazat si konečník hořčicí či pít moč čerstvě spářených býků.
Všemožné krkolomné snahy o zlepšení sexuálního života neměly rozhodně jen charakter babských povídaček. Afrodiziakálními účinky se seriózně zabývali i všemožní učenci.
Prochází láska žaludkem? Jak se to vezme, kuchyně a postel k sobě patří |
Ve středověké arabské medicíně dokonce existoval směr, kterému se říkalo lékařská „erotologie“. V těchto rozsáhlých pramenech jste našli látky, které se doporučovaly pro zvýšení touhy a potěšení.
Jednalo se o jedinečný styl sexuální vědy, která popisovala erotickou a reprodukční fyziologii lékařskými termíny. Sexuální farmacie nebrala v úvahu pouze zlepšení erekce. Blízkovýchodní léčivé látky byly ceněné také pro potlačení početí, prevenci potratů, zkrášlení genitálií, vyvolání specifických forem rozkoše a zvýšení sexuální žádoucnosti.
