Přestože pršelo, stany s nejrůznějšími vzorky z rostlinné říše – v areálu volně přístupné botanické zahrady – a s odborníky nejen z Katedry botaniky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK) celý den okupovali dětští i dospělí návštěvníci prahnoucí po informacích.
Fascinovalo třeba největší semeno na světě v podobě ořechu seychelské palmy jménem Lodoicea seychelská (Lodoicea maldivica), ale i maličkatá semena orchidejí, která jsou naopak ta nejmenší. Nebo obří šiška vážící téměř čtyři kilogramy. Ale nešlo jen o rekordy.
Den fascinace rostlinami byl fascinující |
Řadu rostlin člověk dokáže využít velmi prakticky. Třeba jejich pevná vlákna, ať už ta měkoučká, jaká se dají získat z bavlníku, nebo drsnější a hodně pevná, jak má len nebo konopí. A to se dříve využívala na výrobu látek i vlákna z kopřiv, což na nošení pochopitelně nebylo tak úplně komfortní.
Rostlinné buněčné stěny a pletiva, základ těchto cenných přadných vláken rostlinného původu, bylo také možné pozorovat pod mikroskopem pěkně zblízka. Podobně jako s paleobotaniky nejrůznější rostlinné fosílie v podobě zkamenělého dřeva či fosilního pylu. Dendrochronologové zase vysvětlovali, jak se zjišťuje z letokruhů třeba to, jak se v minulosti měnilo klima.
S Českou botanickou společností bylo možné zkusit si poznávačku, co právě kvete v české přírodě. Kdo jste to nestihli, vyzkoušet si můžete náš kvíz.
KVÍZ: Vyznáte se na rozkvetlé louce? Otestujte se na květinové poznávačce |
Pro koho je svět rostlin opravdu zásadní téma, byť jako pro laika, toho jednoznačně musela nadchnout návštěva experimentálního skleníku z našeho druhého videa. Přímo nad skleníkem mají botanici z Přírodovědecké fakulty laboratoře, kde experimentálně zkoumají i genetické modifikace rostlin. Vzhledem k legislativě je zatím nelze využít prakticky, nicméně vědci uklidňují, že se hledají čistě cesty, jak prospět životnímu prostředí.
Například: zemědělsky pěstované rostlině lze přidat gen, který ji ochrání před škůdci, což by mohlo významně snížit používání pesticidů, aniž by to změnilo vlastnosti rostliny a možnost její konzumace člověkem. „Já to vnímám jako velmi užitečný nástroj pro naši civilizaci a pro budoucnost. A myslím si, že ty velké obavy jsou částečně způsobené velkou neinformovaností veřejnosti; lidé se přirozeně bojí toho, co neznají,“ vysvětluje Josef Šonka z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK. A uklidňuje, že když se genetická modifikace dělá dobře, tak by opravdu mohla lidstvu významně pomáhat. Praktické využití je však zatím svázáno přísnou legislativou.
Rostliny umí přinutit hmyz kopulovat, ptáky přenášet pyl i způsobit požár |
Zapáleným botanickým laikům jednoznačně vědci z Přírodovědecké fakulty minulý týden připravili naprosto báječný den, který by se dal označit za svátek rostlin. Další se bude konat za dva roky, tak si ho nenechte ujít.
