Zkoumáme konopí i česnek, jsou to výjimečné byliny, uvedl profesor Vosátka

Autor:
Rozstřel   11:00
Účinky léčivých bylin jsou známé tisíce let, naši předkové je běžně používali. Dnešní věda umožňuje opravdu důkladný a cílený výzkum, proto se čeští vědci rostlinám intenzivně věnují. Patří k nim i host Rozstřelu, profesor Miroslav Vosátka z Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích.

Co obnáší, a jak probíhá současný moderní výzkum léčivých účinků rostlin na lidský organismu? Jak je složité dosáhnout využití výsledků vědy v praxi a propojit se s komerční sférou, která je využije ve svých výrobcích?

Laikovi se může zdát, že už není co zkoumat, koneckonců i profesor Vosátka přinesl do studia nádherné vydání Matiolliho herbáře z roku 1931 – jedné z nejvýznamnějších botanických knih 16. století – kde už je řada léčivých účinků rostlin popsána. Přesto nás rostliny stále překvapují.

Třeba právě kosatce. Botanický ústav existuje v Průhonicích 60 let a kosatce tu jsou jednou z tradičně pěstovaných rostlin – co se genofondu týká, mají tu druhou největší sbírku kosatců na světě – téměř dva tisíce odrůd. To je jeden z důvodů, proč se tu na výzkum právě této rostliny soustředí.

Jak se takové kosatce zkoumají, co všechno výzkum obnáší a jaké hmatatelné výsledky už přinesl? Profesor Vosátka v Rozstřelu dále prozrazuje, na výzkum kterých dalších rostlin se v Botanickém ústavu AV s kolegy zaměřují, jaké úspěchy už mají na kontě, které konkrétní rostliny ho nejvíc fascinují, a proč si s kolegy potřebují pořídit pračku na kořeny.

Kosatce mohou pomoci i s rakovinou kůže

Kosatec ukrývá největší množství účinných látek v podzemních oddencích, takže právě na ty se vědci soustředí. Už se podařilo prokázat, že kosatce obsahují látky se silnými protizánětlivými, antioxidačními a dokonce protinádorovými účinky. Z dvou tisíc odrůd svůj výběr zúžili postupně zhruba na 8 až 10 těch nejlepších, z těch se vyrábí extrakty.

Sídlo Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích

Moderní vybavení, které biotechnologové používají ke zkoumání rostlin.

„My jsme v podstatě takové pěstební zázemí pro naše partnery, kterými jsou jednak Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), která dělá většinu analýz, a společnost EcoFuel,“ vysvětluje vědec, že výzkumu a využití účinných rostlinných látek se věnuje hned několik pracovišť s nimiž spolupracuje. Za velký úspěch považuje, že firmě EcoFuel – která v rámci projektu izoluje z kosatců bioaktivní látky, jako jsou kanabinoidy či flavonoidy pokročilými extrakčními a chromatografickými metodami – už se úspěšně podařilo dostat na trh krém s prokázaným efektem na akné obsahující právě koktejl bioaktivních látek z kosatce.

„Nejprve napěstujete kosatec, což může trvat tři až pět let, než získáte kus oddenku. Rýčem se vyrýpne, musíte to okartáčovat od půdy. Je to třeba 200 kilogramů, proto si to chceme koupit myčku kořenů,“ popisuje s úsměvem úskalí vědecké práce profesor Vosátka. Očištěné oddenky se pak suší, macerují, dělají se z nich třeba extrakty v alkoholu, případně se destilují a podobně.

„Pak se musí extrakt otestovat, co se jeho biologické aktivity týká,“ popisuje vědec s tím, že to už má na starosti velmi komplikovaný přístroj v podstatě robot – na VŠCHT, který je sám schopný zpracovat deseti tisíce vzorků a zjistit v nich třeba obsah antioxidantů. Na vědcích je, aby výsledky interpretovali a využili další analýzy k co nejpodrobnějšímu poznání – aby bylo možné co nejefektivnější využití dané schopnosti té které byliny.

„Například právě u kosatce jsme našli, že je efektivní proti akné či potlačuje bakteriální plaky v ústech. Teď hledáme výrobce zubních past a zubních vod, kde by se toto dalo využít. A dodává, že kolegové také zjistili, že by látky obsažené v kosatci dokonce mohly potlačovat rakovinu kůže. „Ovšem dostat to od tohoto zjištění přes klinické testy, to je otázka mnoha let až desetiletí,“ vysvětluje vědec.

Chceme z bylin to nejlepší bez chemie

Profesor Vosátka sám sebe vidí v podstatě jako biotechnologa. „Naší hlavním cílem je vymyslet technologii pěstování léčivých bylin tak, aby se nemusely vůbec používat žádné chemické prostředky, ať už syntetická hnojiva nebo chemické pesticidy. Takže my si hrajeme se symbiotickými mykorhizními houbami, s prospěšnými bakteriemi, s kvasinkami i s řasami, které stříkáme na ty rostliny – když jsou napadeny třeba plísní – abychom nemuseli vůbec používat žádnou chemii,“ vysvětluje, že chemie vždycky bude kontraproduktivní.

Bylinkové matečnice Botanického ústavu AV v Průhonicích

Protože bylinky mají mít léčivé účinky. „Pokud je hnojím syntetickými hnojivy či používám syntetické pesticidy, tedy v podstatě chemii, jde to proti základu toho, proč ty bylinky používáme,“ dodal vědec, že s produkcí přírodních bioaktivních rostlinných látek jde dohromady zase jen využívání přírodních prostředků k pěstování i ochraně.

„Už naše babičky používaly jíchy, například z kopřiv na hnojení. To jsou postupy, které jsou platné. My hodně používáme třeba ty symbiotické mykorhizní houby, které se vyskytují v přírodě na kořenech rostlin – a díváme se na to, jak ovlivňují pozitivně výživu a obranyschopnost té dané rostliny třeba vůči kořenovým patogenům,“ rozkrývá zkoumané postupy profesor. Díky vláknům podhoubí na kořenech totiž rostlina může využívat vodu a živiny z širšího okolí. „Je to taková přirozená symbióza, která existuje ve zdravé přírodě. Ta rostlina je pak mnohem silnější, má lepší výživu a lépe se umí bránit třeba plísním nebo hmyzím patogenům,“ dodává.

Třeba na padlí vědci testují použití postřiků na bázi kvasinek řas nebo bakterií, které jsou schopny tuto infekci zastavit. „Většina těchto biologických prostředků funguje preventivně, to znamená, že je musíme stříkáme pravidelně. Třeba když děláme na konopí, stříkáme je každých 14 dní, abychom indukovali preventivně odolnost té rostliny,“ vysvětluje profesor, že rostlinu, kterou padlí intenzivně napadne, už prostě nezachráníte.

Konopí a česnek jsou favorité

A existuje nějaká rostlina, která zkušeného vědce překvapila škálou účinků, které má? „Takových rostlin je celá řada. Před heřmánkem smekni, před bezem klekni, říkávaly už naše babičky. Například s kolegy se zabýváme řadu let výzkumem léčebného konopí. To je myslím pro mě velmi zajímavá rostlina – pokud odhlédnu čistě od potenciálních psychotropních účinků,“ uvedl profesor Vosátka s tím, že testují odrůdy, které psychotropní účinky nemají a přesto si udrží ty léčivé. „Kanabinoidů v konopí dodneška bylo identifikováno zhruba 250, psychotropní THC je jen jeden z nich. V té rostlině vždycky je, zákonná norma limitující použití je pod jedno procento.“

Pěstírna konopí, která vědcům Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích a České zemědělské univerzity v Praze s výzkumem odrůd konopí s minimálním množstvím THC.

A nejde jen o léčivé účinky této rostliny. „Má také velmi cenná vlákna využitelná v řadě oborů, je to rostlina, která se dá používat pro ozelenění výsypek apod. Takže pro mě je to jeden z mých favoritů. A nebo třeba česnek, další favorit, který také patří mezi rostliny jimiž se zabýváme: a to jak česnek medvědí, čínský i náš běžný česnek,“ konstatuje vědec. Který se v Rozstřelu také rozhovořil o práci na projektu, který by na trh v dohledné době mohl přinést pěstební květináče z konopných vláken, které se v půdě následně rozloží a ještě ji obohatí. A ušetřilo by se velké množství plastů.

Nejčtenější

Český vědec jako první vyfotil tajemnou huňatou velekrysu, měří téměř metr

Obří krysa měří 85 cm, váží téměř 2 kg, jde o největšího hlodavce Austrálie a Oceánie a mladý český vědec František Vejmělka ji jako první na světě zdokumentoval na tropickém ostrově Nová Guinea....

Po dvaceti letech zahrada vyzrála do podoby krajiny s nadčasovým domem

Při budování zahrady si málokdo umí představit, jak bude vypadat za pár let či desetiletí. Pokud má opravdu promyšlenou podobu, bývá to radost – zahrada dozraje a měla by plnit svou funkci podobně,...

Přítulnou zelenou potvůrku si ochočte. Vyčistí lymfu, pomůže s celulitidou

Možná se vám na procházce přichytil na rukáv či nohavici, svízel zvaný přítula si však zaslouží víc než jen nařknutí z otravného plevelu. Umí pomoci s otoky, celulitidou i jarní únavou, stačí se...

Snili o zahradě na Slapech. Teď o ni s vášní pečují, na polosamotě i bydlí

Soutěž

„Od útlého dětství mě maminka vedla k péči a poznávání rostlin na zahradě i v lese. Pěstovali jsme snad vše, co je možné v našich podmínkách pěstovat. Možná i toto byl impuls odstěhovat se na takovou...

Zahrada jako obývák se vzrostlými břízami, přívětivá pro lidi i jezevčíky

Na velmi omezeném prostoru u městské vily a sochařského atelieru měla vzniknout klidná a pohodová zahradní oáza, kde si najde své místo každý člen domácnosti včetně dvou jezevčíků. Od nich se odvíjel...

Ryba na gril patří. Tipy na přípravu i pár neprůstřelných receptů

Léto a nažhavený gril k sobě prostě patří. Proč ale grilování trochu neodlehčit? Zkuste si místo steaku z červeného masa nebo burgeru dopřát alespoň párkrát za sezonu rybu. Kromě lehčího jídelníčku...

23. května 2025

Tajemství zdravé a lesklé psí srsti. Klíčem je správná výživa a péče

Každý z majitelů psů rád slyší pochvalná slova komentující vzhled čtyřnohého člena rodiny. Hustá a lesklá srst je výsledkem mnoha různých faktorů, z nichž největší vliv má výživa. Chcete-li tedy na...

23. května 2025

Za tulení v posteli tisíc navíc. Mazlichůvy a venčitelky jsou stále žádanější

Premium

Alík je na procházce se svou opatrovnicí. Jeho majitel od ní dostává videa a fotografie, na kterých je vidět, jak je pes spokojený a veselý. Psů, kteří mají své pečovatelky, přibývá. „Když se blíží...

22. května 2025

Igelitový střapec se hne a psi vyrazí za ním. V Česku poprvé závodí chrti z celého světa

Na rozlehlé louce je nataženo lano, na němž je upevněna návnada v podobě kusu kožešiny s igelitovými střapci. Na začátku trasy stojí dvě chovatelky se svými psy. Jakmile se dá návnada do pohybu,...

22. května 2025  17:04

Díky Zoo Praha v červnu odletí do Kazachstánu dalších osm koní Převalského

V červnu proběhne transport dalších osmi vybraných koní Převalského do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, jak ve středu oznámila Zoo Praha, která hraje v příběhu posledního divokého koně zásadní...

22. května 2025  11:25

Čas samosběru jahod se blíží. Zjistěte, kam letos vyrazit na čerstvé ovoce

Slunce, seno, jahody… Již brzy dozraje první letošní nadílka. Místo miniaturních předražených vaniček raději vyrazte na čerstvý vzduch!

22. května 2025  9:07

Jahody je potřeba sbírat opatrně. Správné skladování prodlouží jejich čerstvost

Jahody jsou oblíbená letní pochoutka. Abychom si je ale mohli vychutnat co nejdéle, je třeba je sbírat opatrně a promyšleně je skladovat, aby vydržely dlouho čerstvé.

22. května 2025

Češi se chystají na samosběr. Letos budou třešně opravdu sladké

Po loňském roce, kdy jarní mrazy v mnoha regionech České republiky zničily úrodu, se letos zdá, že se dočkáme bohatší sklizně. Kam a kdy se vydat na samosběr třešní v roce 2025?

22. května 2025

Zahrada jako obývák se vzrostlými břízami, přívětivá pro lidi i jezevčíky

Na velmi omezeném prostoru u městské vily a sochařského atelieru měla vzniknout klidná a pohodová zahradní oáza, kde si najde své místo každý člen domácnosti včetně dvou jezevčíků. Od nich se odvíjel...

22. května 2025

V létě může vaše zahrada trpět suchem. Zajistěte jí dostatek vláhy

Přestože jarní deště byly vydatné, během léta naše zahrady brzy vyprahnou a připomínají saharskou poušť. Jak připravit zahradu na horké letní dny, aby byla stále svěže zelená, plná barevných květin a...

21. května 2025

Rozjeďte svou jarní čajovou party, je ideální čas vyrazit s košíkem na bylinky

V květnu je ideální čas vyrazit ven s košíkem a nůžkami, protože příroda nabízí celou náruč bylinek plných léčivé síly. Které si rozhodně nasušit na čaj a kde je hledat?

21. května 2025

Od figurek k živým Predátorům. Jak se rodí unikátní česká komunita

Premium

Klan Predators CZ/SK je jediná česko-slovenská cosplay skupina, která s vášní oživuje různá monstra, ikonické sci-fi a hororové postavy. Především proslulé Predátory a Vetřelce. „Loví“ ve filmech,...

21. května 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.