Nenápadná stromy lemovaná ulice v Lipsku nepřipomíná na první pohled nijak místo, kde se rozhoduje o budoucnosti německé energetiky. Jasně žlutá elektrárna schovaná za plotem pokrytým graffiti zatím vyrábí elektřinu spalováním zemního plynu.
Pokud ale vše půjde podle plánu, jednoho dne přejde na bezemisní vodík. Je to první malá část vysněného energetického systému, který plánují politici v celé Evropě, informuje agentura Bloomberg.
Sen je založený na přestavbě stávající infrastruktury na modernizovanou energetiku založenou na spalování vodíku. Tedy paliva, které bude mnohonásobně dražší než zemní plyn a které zatím nikdo nedokáže bezpečně a levně přepravovat ve velkém.
Geologický vodík. Hledání jeho ložisek začíná připomínat zlatou horečku |
S vodíkem se počítá například při přechodu na bezemisní výrobu oceli, ale i v letectví nebo lodní dopravě. Několik prvních projektů však ukazuje, že výměna nebude snadná.
Elektrárna v Lipsku se slavnostně otevřela v říjnu. Postavila se za pouhé dva roky a ukrývá ve svých útrobách dvě turbíny společnosti Siemens Energy, které by měly jednou dokázat – po drobných úpravách – spalovat i plynný vodík.
Podle Christopha Jansena, šéfa divize výroby elektřiny společnosti Leipziger Stadtwerke, která projekt provozuje, chce společnost provést první komerční testy s vodíkem do roku 2026. To by pro město, které je stále z velké části závislé na hnědém uhlí, mohlo znamenat zásadní změnu.
Plány jsou rozsáhlé
Německo plánuje postavit více než dvacet elektráren mnohem větších, než je ta v Lipsku. Mají je zásobovat nejmodernější plynové terminály a bezmála deset tisíc kilometrů speciálního potrubí.
Podle tohoto modelu mohou vlády i firmy stavět plynovou infrastrukturu za miliardy eur, pokud bude připravena i na vodík. Devět z deseti největších světových znečišťovatelů ovzduší zveřejnilo vodíkové strategie a podle Bloombergu pobídky k rozšíření využívání tohoto paliva na celém světě již přesahují 360 miliard dolarů (8,2 bilionu korun).
Cena vodíku pro auta by se mohla vyrovnat naftě do šesti let, plánuje vláda |
Ekonomiky závislé na zemním plynu, včetně Německa, Nizozemska, Španělska, Itálie a Spojeného království, patří k největším zastáncům využívání vodíku v Evropě a některé z nich plánují jeho využití k výrobě elektřiny. Spalování vodíku v elektrárnách ale zatím nikdo ve velkém neotestoval.
„K žádnému měřitelnému pokroku ve výstavbě plynových elektráren připravených na spalování vodíku zatím nedošlo,“ řekl Bloombergu Eric Heymann, ekonom Deutsche Bank Research.
Klíčem je čpavek
Dalším problémem je přeprava vodíku. Elektrárna v Lipsku není připojena k síti, ani si nezřídila vlastní elektrolyzéry. To znamená, že vysoce hořlavé palivo se bude muset dovážet kamiony, dokud se neuskuteční druhá část velkého vládního plánu. V Brunsbuettelu u Severního moře staví terminál v hodnotě jedné miliardy eur (24,7 miliardy korun), který bude zpočátku dovážet pouze zkapalněný zemní plyn (LNG), ale výhledově má zpracovávat i futuristická čistá paliva.
Vodík lze zkapalnit pouze při teplotě mínus 253 stupňů Celsia, což přesahuje možnosti dnešních LNG tankerů. Německo proto plánuje převážet vodík ve formě kapalného čpavku, tedy sloučeniny vodíku a dusíku. Čpavek je však toxický a manipulace s ním klade větší nároky na ventilaci.
Vodíkový boom v Česku nabírá zpoždění. Dotace na čerpačky možná propadnou |
Německo však podle Bloombergu potrubí pro transport čpavku nemá a jeho přeprava nákladními automobily ve velkých objemech je nebezpečná. „Německá vláda zde uzavírá riskantní sázku,“ shrnul Jonathan Barth, mluvčí Německé rady pro energetickou nezávislost.
Německá vláda se dohodla na strategii pro elektrárny. (5. února 2024)
Podle belgického centrálního bankéře Pierra Wunsche bude zelený vodík užitečný pravděpodobně až ke konci energetické transformace, až bude primární poptávka po elektřině pohodlně pokryta obnovitelnými zdroji. „Dříve ho nebude dost a za nízké ceny,“ řekl.
Možná právě proto existuje většina projektů zeleného vodíku pouze na papíře nebo v prezentacích velkých plynárenských společností, jako jsou Equinor ASA, Shell Plc a Sinopec. Mezi rozsahem politických ambicí a penězi, které mají společnosti na výstavbu projektů k dispozici, vzniká propastný rozdíl, varuje Bloomberg.
V továrně na vodík. Elektrárna měla chránit před blackoutem, teď šetří účty |
Agentura se také odvolává na lednovou analýzu 54 vodíkových studií. Ta dospěla k závěru, že vodík bude hrát v dekarbonizaci budov nanejvýš okrajovou roli. Je totiž méně účinný a dražší než tepelná čerpadla, jindy může být efektivnější dálkové vytápění nebo zateplení. Firmy se však o jeho využití pokoušejí dál, zkušební provoz na vytápění domů nyní podle agentury probíhá v Nizozemsku, další projekt se plánuje ve Skotsku.
Jan Rosenow, ředitel nezávislé společnosti European Regulatory Assistance Project, který se na analýze podílel, se obává, že snaha nahradit plyn vodíkem je nákladná a zavádějící. „Existuje riziko, že diskuse o využití vodíku pro vytápění zpozdí zavádění alternativních levnějších a hlavně čistších technologií,“ uzavřel pro agenturu Bloomberg.
