„Příjemci podpory mohou být provozovatelé nových nebo modernizovaných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v České republice, kteří splní definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny podle směrnice o energetické účinnosti,“ uvedla komise. Způsobilé jsou všechny technologie a projekty s výjimkou těch na pevná fosilní paliva, naftu a ropu. Očekává se, že tento režim podpory přinese ročně úspory přibližně 93 milionů tun CO2.
Český průmysl je v ohrožení. Chybějí analýzy nákladů a dopadů dekarbonizace |
„Vyjednávání o tomto povolení probíhala s Evropskou komisí velmi intenzivně a jejich úspěšné dotažení pomůže s modernizací naší energetiky. Zároveň to přispěje k našemu úsilí v podobě zajištění domácnostem a firmám dostatku dodávek elektřiny i tepla za dostupné ceny a ekologizaci energetiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Celková podpora pro tyto zdroje může na základě povolení od Evropské komise dosáhnout až 3,2 miliardy euro.
Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla představuje technologii, která umožňuje efektivní využívání paliva pro výrobu elektřiny a tepla v jednom zařízení. Tento způsob výroby energie pracuje s vysokou účinností a je tedy úsporný, což je klíčové pro udržitelnost energetiky. Obzvlášť důležitá je v době, kdy se z ekonomických důvodů přestává vyplácet provoz uhelných zdrojů a hrozí tak jejich postupný útlum.
Od uhlí k nízkoemisním palivům
Provozní podpora kombinované výroby elektřiny a tepla umožní nahradit emisně náročné, především uhelné zdroje moderními, vysoce účinnými zařízeními, která budou produkovat elektřinu a zároveň dále využívat generované teplo. Tím se nejen sníží emise skleníkových plynů, ale také posílí energetická bezpečnost. Očekává se, že do roku 2030 bude v těchto zařízeních výkon až kolem 3 GW.
Česká republika už od roku 2020 intenzivně řeší odstoupení od využívání uhlí a přechod na teplárenství, které využívá nízkoemisní paliva.
Vysoce účinná zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla by měla být provozována především v zimních měsících, kdy je vyšší poptávka po energiích a zároveň nižší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento provozní model má podle MPO přispívat k vyrovnávání sezónních výkyvů ve výrobě elektřiny.
Topná sezona byla rekordně krátká. Dodávky tepla klesly o desetinu |
Vrchní ředitel sekce energetiky MPO René Neděla se domnívá, že tato provozní podpora také přispěje k ochotě bank financovat výstavbu podobných zařízení. „Stabilní a předvídatelná podpora snižuje rizika a podporuje realizaci projektů i prostřednictvím nižších úroků z případných půjček,“ dodává.
Výše podpory bude přímo závislá na ceně energií, kdy při vysokých cenách bude výrobce finanční prostředky do systému podpor hradit, nikoliv čerpat. Střední a velká zařízení budou o výši podpory soutěžit v aukci. Předpokládá se, že financování uvedené podpory bude vícezdrojové, a to z prostředků z dotace na provozní podporu ze státního rozpočtu, z regulovaných plateb v cenách elektřiny a eventuálního využití výnosů z dražeb emisních povolenek.
Kapesní reaktory ty velké nenahradí. Spíše uhelné elektrárny a teplárny |
Podpora bude určená pro městské teplárny, soukromé investory a další subjekty. Provozní podpora bude doplňovat již zajištěné a aktivované opatření pro tyto uvedené zdroje, kterým je aplikování investiční dotace, prostřednictvím příslušných dotačních programů – především z programu HEAT z Modernizačního fondu. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také modernizaci návazných tepelných rozvodů z Národního plánu obnovy.
Státní podpora je podle sdělení Evropské komise přiměřená a bude se poskytovat prostřednictvím ověřených a transparentních výběrových řízení. „Pozitivní účinky podpory převažují nad případnými negativními dopady na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy,“ dodala komise. Na tomto základě český režim podle pravidel EU pro státní podporu také schválila.
