Šéf Pražské plynárenské Baleka však ujišťuje, že plynu je nyní víc než dost. „Zásobníky jsou naplněny pro tuto roční dobu na maxima a už se do nich vtláčí plyn na další sezonu,“ říká Baleka.
Můžete vysvětlit, proč je nyní plyn tak levný?
Když byla energetická krize, objevily se názory, že je to kvůli tomu, že trh nefunguje. To, že jsou nyní ceny tak nízké, je právě ukázka toho, že trh opravdu funguje. Ceny plynu narůstaly zhruba rok a dolů šly půl roku, čili dvakrát rychleji. My jsme například od března snížili cenu plynu již počtvrté v řadě.
Pražská plynárenská od března zlevní energie. Ceníky snižují i další dodavatelé |
Ale aby se to mohlo stát, musela jít cena plynu dolů i na velkoobchodním trhu a tam mělo největší zásluhu teplé počasí. A také úspory lidí a firem, ty byly kolem dvaceti procent za topnou sezonu. Z toho deset procent se plus minus přičítá teplejšímu počasí a deset procent úsporám lidí. Druhá věc je, že se podařilo postavit dostatek LNG terminálů a celosvětově je přebytek těžebního plynu. Plus ekonomika Evropy nejede na plné obrátky, což také přispívá k tomu, že je tlak na nižší cenu. Cenu plynu stlačil i fakt, že nefungovala ekonomika Číny. Jejich HDP nerostl tak výrazně, poptávka Číny po plynu byla výrazně menší a tím pádem celosvětově byl plyn k dispozici. Když je plynu více, tak to tlačí jeho cenu logicky dolů.
Předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka
Ludvík BalekaPředsedou představenstva Pražské plynárenské byl zvolen na konci srpna 2023. Členem koncernu je od února 2018, do jeho představenstva usedl v loňském květnu. Energetice se věnuje celý profesní život, v minulosti pracoval pro společnosti MND a ČEZ. Mezi lety 2006 až 2009 působil v Sofii ve funkci obchodního ředitele ČEZ Bulgaria. V letech 2009 až 2011 vyjednával pro ČEZ dlouhodobé a nestandardní kontrakty plynu, elektřiny a CO2 povolenek. Studoval na VUT v Brně, kde získal titul inženýr. |
Jak byste hodnotil chování zákazníků před krizí a nyní? Vrací se domácnosti k dřívějšímu modelu a dopřejí si, anebo šetří i nadále?
Myslím, že se lidé začali chovat zodpovědněji a byl bych rád, kdyby to vydrželo i do budoucna, protože máme závazky vůči klimatickému plánu. To, že lidé začali šetřit, je dobře. Řekněme si otevřeně, že před krizí, když topili na 24 až 25 stupňů a chodili doma v kraťasech a když jim pak byla zima, tak si ještě přitápěli, že to nebylo normální. Pokud bychom si měli vzít z krize ponaučení, pak to, že umíme šetřit a že bychom měli šetřit i nadále.
Jaké jsou vaše odhady ceny plynu do budoucna?
Čím dál více analytiků se kloní k názoru, že další prostor pro pokles cen už tak velký není. Uvedu to na několika příkladech. Před válečnou krizí chtělo Rusko získat většinu trhu Evropy, dávalo dumpingové ceny, vytlačovalo norský plyn, nemělo cenu stavět LNG terminály, protože plynu bylo dost. Plyn se dostal na extrémně nízké hodnoty. Na ceny před válkou se už pravděpodobně nikdy nedostaneme.
Našli jsme nějakou rovnováhu, protože lidé víc ušetří. Na druhou stranu v Americe těžaři začali omezovat těžbu plynu, protože se jim to už nevyplatí. Pak je tady krize v Perském zálivu a kolem Izraele i nová rozhodnutí Evropy, že bude bojkotovat ruský plyn dovážený přes LNG lodě. Máme náznaky, že průmysl v Evropě malinko oživuje a že by i čínská ekonomika mohla opět začít růst. To jsou všechno tlaky na to, aby se cena plynu stabilizovala, nebo šla mírně nahoru.
Plynu je dost na další dvě generace, říká šéf Pražské plynárenské |
Máme za sebou teplou zimu, která jde proti těmto argumentům, ale myslím, že ostatní efekty to již vykompenzovaly. Kdybych si měl vsadit, jako že sázím nerad, tak spíš na to, že ceny půjdou mírně nahoru, než že budou klesat. A potvrzují to i analytici.
Poradil byste zákazníkům nyní fixovat, nebo nefixovat? Pokud ano, tak na jak dlouho?
Tady se dostáváme na velmi tenký led. Křišťálovou kouli sice nemám, ale pocitově bych řekl, že teď je ten čas, řekněme až do léta, na zafixování. Existuje riziko, že přijde eskalace konfliktu Izrael versus státy v Perském zálivu, což by mohlo vyhnat ceny plynu velmi rychle nahoru. Ale myslím, že teď je vhodná doba na fixování a já osobně bych fixoval nejlépe na dva roky.
Je konflikt na Blízkém východě významným faktorem, který může ovlivnit ceny plynu?
Ano, v případě eskalace se může stát, že lodě z Perského zálivu nebudou moct vyplouvat a s nimi velká část LNG plynu z Kuvajtu. Stejně tak ropa by měla problém se z Perského zálivu dostat. Což by mělo za následek, že by klesla nabídka a poptávka by zůstala stejná nebo postupně rostoucí, což by tlačilo cenu nahoru. Ale rozhodně by nešlo o hodnoty, které jsme tady měli v době největší krize, když začala válka na Ukrajině.
Spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za jednatřicet let. Nejvíc šetřily domácnosti |
Chtěl bych však zmínit další aspekty. Rusové nedávno vybombardovali elektrárny na Ukrajině kvůli čemuž se z exportní země stala čistě importní. A ta chybějící elektřina se pravděpodobně bude vyrábět z plynových elektráren. Tím pádem poroste spotřeba plynu i jeho cena. Tu ovlivňují i spekulanti na trhu, kteří skupují plyn. Mají nakoupeno jeho rekordní množství, protože předpokládají, že jeho cena půjde nahoru.
O koho konkrétně jde?
To jsou banky, soukromé firmy, tradingové firmy, které nedodávají plyn konečným zákazníkům, ale nakupují jej a prodávají podle toho, jak se pohybují ceny.
Na jedné straně tady máme agresi Ruska a na straně druhé například Španělsko a Belgii, evropské země, které pořád ve velkém nakupují od Ruska plyn...
S tím jsou spojené dvě věci. Na konci letošního roku končí kontrakt na transport plynu přes Ukrajinu, který s největší pravděpodobností nebude prodloužený. Je to tak rizikové, že do toho nikdo moc nechce jít. A druhá věc je, že Evropská unie začala pracovat na tom, aby zakázala dovoz LNG plynu z Ruska do Belgie, Francie a Španělska. To by mohlo v Evropě tlačit cenu plynu trochu nahoru, protože se bude muset vozit z větší dálky.
Překládky ruského LNG v Evropě by měly skončit, EU chystá další sankce |
Z jakých zemí se importuje plyn do Česka?
Největší množství se dováží pořád z Německa. Teď se těžilo hodně ze zásobníků a část plynu přichází ze Slovenska. Někdo říká, že ten slovenský plyn je ruský plyn, ale ono to tak úplně pravda být nemusí. Když se podíváme na aktuální mapu, vidíme, že na Slovensko se teď vyváží plyn z Maďarska. Řekněme, skoro v té stejné hodnotě, která se dováží k nám, plus z Maďarska se vyváží plyn na Ukrajinu. A pak je ten tok z Ukrajiny přes nás hlavně do Rakouska, takže těžko říct, jestli je to ukrajinský plyn nebo ruský, který teče přes Ukrajinu. To uvidíme v příštím roce, až tam nepoteče žádný plyn. Ty toky se změní. Ano, teče k nám plyn ze Slovenska, ale nemůžeme stoprocentně říct, že je to plyn ruský. Je to takový mišmaš molekul.
A LNG plyn dovážíme odkud?
Z celého světa. Musíme rozlišit fyzické toky a obchodní toky. Fyzicky se sem ruský plyn z LNG terminálu z Francie a z Nizozemska nedostane, obchodně se k nám dostat může. Ale nepředpokládám, že by někdo měl podepsaný přímo kontrakt s ruským Gazpromem. Jediný takový známý kontrakt na dodávku ruského plynu má rakouská firma OMV.
Ruský plyn si našel cesty a dál proudí do Evropy, hlavně ve formě LNG |
Před topnou sezonou se hodně zdůrazňovalo, že naše zásobníky plynu jsou plné. Jaký je jejich stav nyní?
Zásobníky máme naplněny na maximech, co kdy bylo v této době, momentálně jsou plné na skoro 65 procent. Pouze v roce 2020 jsme měli naplněné zásobníky trochu více, ale ostatní roky byly zásobníky méně plné, než nyní. Stejně v celé Evropské unii jsou naplněny na 63 procent a už se tam vtláčí další plyn na příští topnou sezonu.
Můžete ujistit veřejnost, že plyn a plynové kotle v Česku jen tak neskončí?
Nemohu říct, jestli neskončí po roce 2050, ale rozhodně neskončí v brzké době. Topení plynovým kotlem je jedno z nejlevnějších. V porovnání i s tepelným čerpadlem, je levnější provozně i investičně. Pokud by měla celá Česká republika přejít na tepelná čerpadla, tak je to technicky nerealizovatelné. Energetická soustava by to v zimě neutáhla. Jsou tepelná čerpadla třeba s vrty, kde je stabilnější dodávka tepla, a i náklady na provoz jsou nižší. Ale je technicky nemožné osazovat všechny domy a paneláky pouze tepelnými čerpadly.
Přestože hájíte zemní plyn, i vaše společnost se připravuje na nástup nízkoemisních a obnovitelných plynů. V jaké je to fázi?
Přesně tak. V nedávné době se spustila na čističce odpadních vod v Praze bioplynová stanice, takže tady v Praze do rozvodných sítí vtláčíme bioplyn. Tak deset procent celkové spotřeby plynu v ČR jsme schopni pokrýt bioplynem. Plus pak se dá přimíchávat 4 až 10 procent vodíku do plynu bez problémů. To všechno lze zrealizovat v krátké době. Dá se také využít tzv. power to gas, kdy v letních měsících, kdy je přebytek elektřiny a jsou záporné ceny, tak se může vyrábět plyn, který se může vtláčet do soustavy a pálit v zimě, kdy ho potřebujeme. Tam je ten potenciál daleko větší. Čili velká část zemního plynu se dá nahradit tímhle plynem, a tím pádem velmi zekologizovat celou plynárenskou soustavu.
Čím naplnit trubky? Ve hře je syntetický metan, biometan či vodík |
I samotná soustava bude připravena na jiný plyn?
Ta je velmi robustní a je připravena na výrazně větší spotřeby plynu, než máme nyní v České republice. Máme i zásobníky plynu, které jsou z poměru k naší roční spotřebě jedny z nejlepších v Evropě. Lépe je na tom v podstatě jenom Slovensko, Maďarsko a Rakousko, jinak jsme na špici.
Také dochází k masivní výměně starých ocelových rozvodů za plastové, které jsou již připraveny i na rozvod vodíku. Mohu říct, že při masovějším vtláčení vodíku do naší soustavy už budeme připraveni jej dostat až do domácností. Zákazníci nebudou muset upravovat spotřebiče a ani nepoznají, že by se něco extrémního dělo v soustavě.
