„Ze světa i z domova přicházejí nejrůznější negativní i pozitivní, často vyloženě protichůdné zprávy,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR a předseda Sekce hospodářské politiky Filip Dvořák. Dodává, že z přímých diskusí s podnikateli je cítit velká nejistota, nepředvídatelnost i obavy ze ztráty konkurenceschopnosti. V Německu už se o tom podle něj debatuje velmi otevřeně, u nás se zatím jen opatrně našlapuje okolo. „To nás ale před problémy nezachrání. Hrozící rizika je třeba jasně identifikovat a snažit se hledat řešení,“ vysvětluje Dvořák. Podle něj je důležité zapojit odborníky a vést diskusi zcela otevřeně.
Právě Německo, na němž je tuzemská ekonomika nejvíc závislá, je pro české podniky největší strašák. Hrubý domácí produkt spolkové republiky se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Kvůli nepříznivé hospodářské situaci institut Ifo opakovaně snižuje výhled na letošní rok. Nyní institut očekává růst hrubého domácího produktu o 0,7 procenta, zatímco ještě v prosinci předpokládal růst o 0,9 procenta a v září o 1,4 procenta.
Ztracená dekáda. Životní úroveň Němců je nejhorší od války, říká studie |
„Pokud bude mít problém Německo, budeme ho mít i my. Neexistuje žádná studie, jaké budou náklady a dopady transformace energetiky a průmyslu do roku 2050. Analýzy by překážely tomu, že Evropa chce naplnit své klimatické cíle bez ohledu na náklady. To je chyba,“ uvedl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Rozhašený svět
Nejasná je globální situace spojená s válkou na Ukrajině a nestabilitou na Blízkém východě, což může ohrozit ceny komodit i plynulost dodavatelských řetězců. „Český průmysl je v ohrožení na straně vstupů i výstupů. Rizikem jsou nepředvídatelné ceny energií, přehřátý trh práce a další faktory. Problém nejsou náklady, ale neočekávané náklady,“ upozornil ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomická rady vlády Aleš Rod. Podle něj bolestně chybí jak vstupní analýzy nákladů, tak i průběžné analýzy dopadů tranzice energetiky i průmyslu.
Ekonom a bývalý dlouholetý prezident Komory daňových poradců ČR Jiří Nekovář upozornil, že zbytek světa v čele s Asií a Severní Amerikou se v porovnání s Evropou chová mnohem pragmatičtěji. „V Evropě se nám dlouhodobě daří příliš dobře, což vede k tomu, že se dobrovolně střílíme do vlastní nohy,“ varoval.
Přechod na bezuhlíkovou ekonomiku je zásadní výzvou zejména pro energetiku. Již zmiňované Německo navíc v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic do zachování Německa jako průmyslové země i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. To bude pro tuzemské firmy znamenat mnohem těžší konkurenční prostředí.
KOMENTÁŘ: Bezuhlíková doba vzdaluje politické elity od lidí. Netuší, která bije? |
Ředitel Sekce strategie provozovatele přenosové soustavy ČEPS Karel Vinkler upozornil, že je nutné zásadně posílit a modernizovat přenosové a distribuční sítě. Zároveň podle něj transformace energetiky vyvolává řadu nejistot. „Čím dál tím hůř se nám odhaduje, chybí nám pevná prognóza,“ uvedl.
Odborníci varují, že současný pokles ceny emisních povolenek bude v důsledku znamenat nedostatek zdrojů pro plánované projekty. „Povolenky jsou potenciálně významný zdroj příjmů pro veřejné rozpočty. Povolenka ovlivňuje evropský rozpočet i národní rozpočty. Máme velký problém predikovat výnosy. Pokud nebudou výnosy z povolenky, tak nebudou ani dostatečné zdroje na dekarbonizaci,“ upozornil Hampl.
Ohrožení českého průmyslu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu připustil i analytik ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Hujdič. „Stalo se zvykem vymlouvat se na Green Deal, ale já vidím příčinu spíše v Číně. Německá obchodní bilance s Čínou se dramaticky propadla. Jednoduše řečeno Číňané přestali kupovat německá auta,“ uvedl analytik. Ministerstvo podle něj připravuje návrh hospodářské strategie Česka.
