Kolikrát si říkám, jestli má ještě vůbec cenu pouštět se do polemik ohledně dopadů bezuhlíkatých nařízení a vizí, které přinášejí zatím jedinou jistotu: všechno bude dražší nebo možná něco z toho už nebude vůbec. Od energií, potravin až po cestování. Přinášet pohledy do veřejné diskuse je jedna věc, ale hmatatelný výsledek projevující se v rodinných rozpočtech druhá. A dost zásadnější. Jenže kde nic – tu nic. Jen přituhuje a přituhuje.
Pak se Čechům divte, že šlapeme na brzdu v utrácení a způsobujeme si vleklou stagnaci.
