Nedostatek spánku může mít různé příčiny. „Nejčastějšími zdroji problémů se spánkem jsou faktory jako dlouhodobý stres, hluk, nevhodná pokojová teplota, užívání přípravků s kofeinem, nevyhovující matrace nebo nadměrné zaměstnávání lidské mysli před spánkem, například sledováním televize nebo displejů telefonů a počítačů,“ popisuje lékařka Marie Viková. Něco z toho můžeme snadno eliminovat, něco ale ne.
Osm potravin pro lepší spánek. Pomohou ryby, mandle i kiwi |
Dlouhodobý stres mívá objektivní příčiny, které na nás tak úplně nezávisejí. Když nás trápí nadřízení a dáme výpověď, ve frontě na pracovním úřadu se neuklidníme. Trápí-li nás životní partner a rozvedeme se, starosti samoživitele se čtyřmi dětmi nás také příliš neukonejší. Pak nezbývá než se obrátit na psychologa, který nám doporučí uklidňující techniky, například tzv. autogenní trénink. Díky tomu zklidníme mysl a dokážeme usnout.
Co se hluku týče, těžko ovlivníme dálnici pod okny nebo železnici za humny. Pomoci mohou dobře zvukově izolovaná okna, ale zázraky také neudělají. Zbavit se světla z ulice jde asi nejsnáze, musíme však počítat s tím, že nestačí žaluzie ani rolety, ale okna musíme úplně zakrýt zcela neprůhlednou, ideálně černou dekou.
Obvyklá doba spánku se vyvíjí s věkem. Novorozenci spí 14–17 hodin, potřeba spánku u dospělých je mezi 7–9 hodinami. Někteří lidé potřebují spánku méně, ale nedá se z toho ale udělat pravidlo. Existují také lidé, kteří i v dospělosti potřebují spánku víc, někdy dokonce dvanáct hodin. Ani to by pochopitelně nemělo být pravidlem.
Podle čínské medicíny se potřeba spánku liší též podle ročních období. V zimě je větší. Měli bychom to mít na paměti, i když naše civilizace kvůli umělým zdrojům světla tyto rozdíly nerespektuje.
Riziko vysokého tlaku i cukrovky
Nedostatek spánku má za následek vážné zdravotní komplikace. Ohrožen je imunitní systém, tělo je mnohem náchylnější k infekcím. Pokud málo spíme, v organismu se uvolňují stresové hormony a naopak produkce například růstových hormonů či testosteronu klesá. Z dlouhodobého hlediska hrozí větší riziko hypertenze a pravděpodobnější je rovněž výskyt cukrovky. Při spánkové deprivaci totiž tělo začne po poměrně krátké době vykazovat rezistenci na inzulin.
Polohy pro zdravý spánek: nejlepší je na zádech, na klubíčko zapomeňte |
Navíc je tu větší riziko obezity, která je závažným faktorem zvyšujícím pravděpodobnost této nemoci. Málo spánku zásadně ovlivňuje také srdce a cévy, hrozí infarkt či mrtvice. „Špatný spánek by měl být považován za rizikový faktor chorob oběhové soustavy stejně jako kouření, nepohyblivost a špatný jídelníček,“ říká neurolog Jiří Ondra. Zvyšuje se i pravděpodobnost demence a Alzheimerovy choroby.
Příznaky spánkové deprivaceVedle typické ospalosti a zívání se k příznakům nevyspání řadí také změny nálady, potíže se soustředěním a pamětí, projevit se může také snížený sexuální apetit. Mezi další příznaky patří například touha po tučném jídle, přehřívání těla a impulsivnější rozhodování, protože pociťujeme menší obavy z negativních důsledků rozhodnutí. Časté nevyspání se pravděpodobně projeví i na váze. Málo spánku má vliv také na sexuální život. „Mnoho mužů se při nedostatku kvalitního spánku setkává s erektilní poruchou a sníženou produkcí testosteronu,“ říká neurolog Jiří Ondra. „Kvalitní sex ale pozitivně působí na spánek. Po orgasmu tělo uvolňuje hormon oxytocin, který snižuje stres a napětí a navozuje stav relaxace, díky němuž se lidem lépe usíná. U žen se navíc zvyšuje hladina estrogenu, který způsobuje hlubší spánek, podobně jako u mužů hormon prolaktin, který i jinak zvyšuje ospalost.“ Málo spánku může stát též za problémy s početím. Dánští vědci totiž zjistili, že chronicky nevyspalí muži mají o čtvrtinu méně spermií než ostatní a jejich spermie také mohou mít deformace. |
