Hrozí lidem epidemie kardiovaskulárních onemocnění?
Ona už přišla. Po dvou letech pandemické krize jsme v situaci, kdy mnohem více než dříve narůstá počet pacientů s kardiovaskulárními onemocněními. V době covidu dostávali přednost akutní nemocní, takže nebyli řešeni chroničtí pacienti se srdečním selháním, s fibrilací síní (jeden z mnoha druhů srdečních arytmií, rychlá a nepravidelná srdeční akce narušuje čerpací funkci celého srdce a u některých nemocných může vést k vzniku srdečního selhání; jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce – palpitace, pozn. red.) nebo kardiomyopatiemi (skupina onemocnění srdečního svalu spojených s poruchou srdeční funkce, pozn. red.). Jenže oni potřebují péči kontinuálně, a tak nyní čekají na plánované výkony. Taková je situace ve všech 23 kardiovaskulárních centrech u nás. A do toho přicházejí noví pacienti.
Je to problém, který se rozhodně nevyřeší během roku, spíše to představuje tři až pět let práce. A především to chce nějaký systém, abychom měli v Česku přehled o tom, kdo je kde na čekací listině, k jakému výkonu a jak centra pracují. Proto se snažíme o co nejrychlejší digitalizaci dat. Aby i nemocnice měly zrcadlo své práce a pacienti věděli, že jdou do prostředí, jež opravdu nabídne dobrý standard.
Nejsou výjimkou pacienti, kteří mají potíže i dva roky od covidu. Dlouhodobé následky jsou přitom velmi různorodé.
