V současné době je podle Vereščukové v ruském zajetí 1 700 ukrajinských vojáků a civilistů, z toho asi 500 žen. A právě ty jí dělají největší starost. „Nutí je neustále stát a nedovolí jim si sednout. Oholili jim hlavy a několikrát denně je nutí se svléknout kvůli kontrole. Snižují jejich lidskou důstojnost,“ řekla v polovině dubna agentuře Reuters s tím, že jediné, čím se Ukrajina vůči Rusku provinila, je její vůle být součástí Evropy.
Mladá politička pět let sloužila v armádě a má hodnost nadporučíka. A jestli by za svou zemi raději bojovala? „Se zbraní v ruce bych v bitevním poli možná zachránila 10 až 20 lidí. Teď můžu vysvobozovat ze zajetí důstojnice,“ odpovídá.
Dokud je šance na vysvobození, nevzdám se
29. dubna oznámila na sociální síti Telegram, že se jí podařilo s Ruskem vyměnit a přivést domů 33 vojáků včetně 13 důstojníků a 12 civilistů. „Je to velmi těžké. Ze strany Ruska je všechno komplikované, chaotické, pomalé a samozřejmě nečestné,“ říká o svých snahách evakuovat civilisty ze zdevastovaného Mariupolu a nekonečných jednáních s Ruskem o humanitárních koridorech.
Bála jsem se, že náš kryt spadne. Děti pily z kaluží, líčí ženy z Mariupolu |
Ale zdůrazňuje, že dokud bude existovat jakákoli šance, nevzdá se jí. Skutečnost, že 21. dubna evakuovala napřímo první obyvatele, naději posiluje, přestože její vyjednávání s Ruskem postupují jen velmi pomalu. Z více než půlmilionového města Ukrajina doposud evakuovala 120 000 lidí, ale ještě více než 100 000 jich zbývá. (O evakuaci civilistů z oceláren v Mariupolu, která pod záštitou OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže začala 1. května, jsme psali zde.)
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková (24. března 2022)
„Vydržte, nenecháme vás tam,“ vzkázala obyvatelům Mariupolu místopředsedkyně vlády. Tisíce lidí byly z města odvlečeny do Ruska, Iryna Vereščuková pro to používá termín deportace. A dodává, že ruské útoky na Ukrajinu ohrožují celý zbytek světa a že válečné zločiny se dějí každý den a každou hodinu.
Ukrajinky si vybojovaly místo na frontě. Svou zemi nedáme, vzkazují světu |
„Chápu, že vás možná nezajímá smrt mého dítěte nebo mého přítele, ale měli byste se zajímat o svou rodinu a svoje bezpečí. Protože tohle je otázka globální bezpečnosti. Lídři zodpovědní za globální bezpečnost se musí rozhodnout. Máme tady člověka, který kvůli svým morbidním představám o tom, jak by měl vypadat svět, činí rozhodnutí, která ohrožují celý svět a veškerou lidskost,“ řekla před měsícem v okupovaném Kyjevě reportérům stanice ABC.
Nejmladší ukrajinská starostka
Iryna Vereščuková se narodila 30. listopadu 1979 ve městě Rava-Ruska na západní Ukrajině ve Lvovské oblasti, jako většina ukrajinských lídrů dneška pochází z haličského kraje. Mezi lety 1997 a 2002 studovala na Vojenském institutu Lvovské polytechniky a do roku 2006 pak právo na Lvovské univerzitě.
Mezi lety 2007 a 2008 pracovala jako právnička pro své rodné město, které pak od roku 2010 do roku 2015 vedla jako nejmladší starostka na Ukrajině, a zároveň studovala postgraduál na Národní akademii veřejné administrativy.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková sloužila pět let v armádě, má hodnost nadporučíka. Byla také nejmladší ukrajinskou starostkou.
Doktorský titul obhájila s prací nazvanou Organizační a právní mechanismus pro zlepšení administrativní a teritoriální struktury Ukrajiny. V roce 2014 neúspěšně kandidovala do ukrajinského parlamentu. Poté strávila rok v Polsku, kde studovala proces decentralizačních reforem v rámci Kirklandova stipendia.
Po návratu na Ukrajinu se stala ředitelkou mezinárodního think-tanku Centrum pro balticko-černomořská studia a další tři roky ho vedla. V roce 2017 začala působit jako hostující profesorka politologie na Národní pedagogické univerzitě M. P. Drahomanova v Kyjevě.
Ministryně okupovaných území
V roce 2019 byla zvolena poslankyní za stranu Sluha národa a v parlamentu se stala předsedkyní Komise pro národní bezpečnost a obranu. V roce 2020 kandidovala na starostku Kyjeva. Ve volbách skončila na pátém místě, když funkci obhájil Vitalij Kličko. Čtvrtého listopadu 2021 byla jmenována místopředsedkyní ukrajinské vlády a ministryní pro reintegraci dočasně okupovaných území.
V současném válečném konfliktu zůstává Iryna Vereščuková stejně jako ukrajinský lid odhodlána bojovat až do konce a zdůrazňuje, že Ukrajinci nemají jinou možnost, než bránit svoji zemi a své rodiny.
„Chtějí, abychom se báli. Chtějí abychom plakali a stali se obětmi. Ale to my nejsme. Naše ženy a dívky nás denně žádají, abychom pokračovali v boji za svobodu. Nyní máme poprvé v dějinách příležitost zvítězit,“ říká ukrajinská vicepremiérka, která je podruhé vdaná a vychová nevlastního syna.
