Na jednu stranu se zdá, že díky oplodnění ve zkumavce (odborně in vitro fertilizace, IVF) budou moci ženy konečně plně konkurovat mužům v pracovním životě. Plodnost ženy na rozdíl od muže klesá mnohem dříve, takže pokud ženy chtěly založit rodinu, celkem brzy po zapracování musely kariéru přerušit (minimálně na období šestinedělí, většinou ale déle).
Tuto přestávku v kariéře pak velmi těžko dohánějí, nemohou svá „nejlepší léta“, stejně jako muži, strávit budováním kariéry a k rodině se dostat až později, kdy na to budou již nachystané a budou toužit po klidu rodinného krbu. Mnoho žen přitom odsouvá tímto způsobem mateřství již dnes, často ale netuší, jak se věkem mění jejich plodnost. Češi a Češky totiž mají podle lékařů velmi zkreslenou představu o plodnosti i možnostech IVF.
Odkládání rodičovství
„Stačí se podívat na statistická sociologická data - neplodnost vzrůstá a jednou z hlavních příčin je právě odsouvání snahy otěhotnět do vyššího věku z profesních důvodů. Dnes je zcela běžné, že se ženy začínají snažit o početí ve věku kolem 30 - 32 let a díky špatnému povědomí o plodnosti se domnívají, že šance přirozeně otěhotnět je stále velmi vysoká. Bohužel tomu tak není,“ vysvětluje gynekoložka Hana Višňová, vedoucí lékařka pražské kliniky IVF Cube. Přisuzuje to mimo jiné tomu, že celebrity se na veřejnosti chlubí dětmi počatými po čtyřicítce, málokdy ale odkryjí celý složitý příběh o početí.
Kvalita vajíček se u žen kolem 38 roku začne rapidně zhoršovat, šance na otěhotnění po čtyřicítce jsou pak velmi malé, naději nabízí většinou jen darovaná vajíčka. Pokud si je ale žena nechá zamrazit ve věku mezi 25 a 30 lety (což označujeme za social freezing), pak se šance na otěhotnění i v pozdějším věku zvyšují. A právě financování tohoto zamražení až do výše 20 000 dolarů (V přepoštu 440 tisíc korun) nabízejí firmy Apple a Facebook svým americkým zaměstnankyním v rámci zaměstnaneckých bonusů (více zde).
Zamražení „pro jistotu“
„V každém případě ale nejde o zcela jednoduchou a krátkou proceduru. Mladá pacientka prochází hormonální stimulací, na jejímž konci jsou jí odebrána vajíčka, která jsou poté zamražena a uchována. Žena se samozřejmě vždy může snažit otěhotnět přirozeně a zmražená vajíčka nemusí nikdy použít. Ovšem i kdyby přišlo na tuto variantu, žena pořád pracuje s vlastní genetickou výbavou a nemusí se spoléhat na vajíčka od dárkyň, kterých je mimochodem nedostatek. Na druhé straně je třeba mít na paměti i zdravotní komplikace spojené s těhotenstvím ve vyšším věku,“ dodává gynekoložka Višňová s tím, že ženy nad 40 let jsou ohroženy zejména problémy s krevním tlakem a preeklampsií.
Ani s vlastními vajíčky zmraženými ve vhodném věku nebude mít žena stoprocentní jistotu, že jich bude dostatek na to, aby se podařila oplodnit, uchytila se v děloze a žena je v pořádku donosila. I tato procedura je navíc fyzicky, psychicky i finančně náročná, ženino tělo se opět musí hormonálně stimulovat.
Kam až si pustíte šéfa?
Zatímco podle lékařů je social freezing zodpovědným krokem, ne všichni trend odkládání mateřství na později vidí pozitivně. „U mnoha žen se to odkládání pojí také s tím, že nemají vhodného partnera na založení rodiny. S věkem se ale naše nároky na partnery zvyšují, takže v pozdějším věku bude pro ženy daleko složitější nalézt otce pro zamýšlené děti,“ připomíná psycholožka Hana Konečná z Jihočeské univerzity, která se zabývá oblastí nenaplňujícího se mateřství a umělého oplodnění.
Kritici dodávají, že zapojení zaměstnavatele do finančně náročného procesu spojeného s něčím tak osobním, jako je plánování rodiny, může tlačit k oddalování mateřství i ženy, které by už chtěly otěhotnět. Mohou se také dostat do situace, kdy je firma „potřebuje“ a chtějí být loajální, když do nich tolik investovala.
Jeden odběr a zamražení vajíček stojí kolem čtyřiceti tisíc korun. Jeden odběr je ale poměrně malý vzorek, lékaři většinou doporučují více.
Příliš zodpovědnosti?
„Vyspělé nejen medicínské technologie vytvářejí v lidech pocit, že je nutné mít vše pod kontrolou, a hlavně, že to je možné. Pocit je to nejen velmi mylný, ale zároveň škodlivý a v mnohém i velmi svazující. S hormonální antikoncepcí skutečně prakticky neexistuje náhodné početí, ale při plánování rodičovství to znamená velké nároky na výběr ideálního partnera, ideálního zaměstnání, dobrého bydlení, finančního zajištění... A tam hraje náhoda samozřejmě roli velkou.“ nabízí psycholožka další vysvětlení toho, proč lidé odkládají rodičovství na později.
Z jejího pohledu nejde vždy jen o sobectví a dětinskost, ale naopak o snahu být zodpovědný a dělat jen dobře uvážené volby. Jenže v životě je občas prostě potřeba i zariskovat.
Stane se tedy nabídka social freezing novým zaměstnaneckým bonusem, který budou firmy běžně nabízet uchazečům? Přínosnější by bylo namísto oddalování mateřství umožnit zaměstnancům lépe slaďovat práci a rodinu - třeba možností práce z domova, polovičního úvazku, vznikem firemní školky a dalších vstřícných kroků.
