„Výběr školy záleží vás. Vy jste ti, kdo znají vaše dítě nejlépe. Také se jako rodiče dítěti věnujete svým přirozeným způsobem, vyznáváte určitý životní styl, který je dítěti blízký,“ vysvětluje pedagožka Hana Otevřelová v publikaci zaměřené na přípravu předškoláků.
Každý rodič má pro výběr té pravé školy jiná kritéria. Někteří chtějí udržet sociální vazby a shánějí školu v místě bydliště, kde se bude dítě stýkat s kamarády i po škole. Jiní rodiče shánějí sportovní nebo jazykové zaměření školy nebo třídy. Důležité je také objasnit si, jaké znalosti a dovednosti od dítěte očekáváte. Jinak na tom jsou absolventi klasických škol a těch alternativních jako waldorf nebo montessori, ke kterým navíc přibyly další programy a metodiky.
„Rodiče se také rozhodují podle referencí od ostatních lidí, podle pověsti školy, podle délky družiny, podle výběru kroužků, které jednotlivé školy nabízejí,“ doplňuje další položky dlouhého výčtu Otevřelová ve svém e-booku o předškolní přípravě.
Klasické základní školy
Většina z nás do podobných škol chodila a jsou stále nejrozšířenější, ale od našich žákovských let se i v těchto školách hodně změnilo. Neučí se jenom frontálně, kdy učitel stojí před tabulí a vykládá, zatímco děti pasivně sedí a poslouchají.
Jakou školu?Jaká škola ve vašem okolí je vhodná pro vaše dítě, najdete na eMimino.cz |
„V současnosti jsou děti více zapojovány, učitelé žáky motivují, rozvíjí zdravé komunikační postoje, společně řeší potíže, pokud nastanou. Děti pracují ve skupinkách, spolupracují na projektech a podobně,“ popisuje současné základní školství Otevřelová.
Montessori škola
Třídy bývají věkově smíšené od první do páté třídy. Školy se řídí několika základními principy vytvořenými Marií Montessori (více o ní zde). Dítě je tvůrcem sebe samého, při jeho úsilí mu stačí pomoci, aby to samo dokázalo. Důležité je spojování tělesné a duševní aktivity. Je potřeba vycházet z konkrétního poznání a manipulace s věcmi. Dítě si ve třídě volí mezi jednotlivými centry aktivit, na kterých postupuje svým vlastním tempem.
Montessori pedagogika vychází z předpokladu, že pokud nevyužijete období, v němž je dítě obzvláště citlivé a „nastartované“ na získávání určitých dovedností, jeho senzitivita k poznání zaniká. Protože dítě samo rozhoduje, co bude dělat, s kým bude pracovat a jak dlouho bude pracovat, nemusí se tento typ školy hodit úplně pro všechny děti. Ideální je, pokud dítě předtím navštěvovalo montessori školku a je zvyklé na samostatný způsob hry. Více informací najdete na stránkách Společnosti Montessori o.s.
Waldorfská škola
Jde o nejčastější alternativní typ vzdělávání u nás. Třídy v těchto školách (i školkách) bývají vyzdobeny přírodními materiály, děti se vedle sebe usazují podle temperamentu, aby učitel přistupoval jinak k flegmatikům a jinak k cholerikům. Waldorfská metodika si klade za cíl podporovat individuální nadání i kreativitu a snaží se zajistit všestranný rozvoj dítěte.
Dopoledne se vyučuje v blocích (tzv. epochách), kdy například jeden měsíc převládá v rozvrhu matematika, fyzika a chemie a druhý měsíc jazyky. Odpoledne pak už pokračuje v běžných hodinách, od první třídy se vyučuje hra na flétnu a cizí jazyk.
Netradiční je metoda výuky čtení a psaní. Děti jej většinou plně ovládnou až ve druhé třídě. Naopak v matematice bývají waldorfští žáci napřed oproti klasickým školám. Kromě rozvoje znalostí rozvíjí umělecké schopnosti pomocí grafomotorických cvičení, hodně se také soustředí na čtení a vyprávění příběhů (bajky, legendy). Žáci jsou hodnoceni slovně. České školy sdružuje Asociace waldorfských škol České republiky.
Klasická základní škola obohacená o specifickou metodiku
Začít spolu
„Například Začít spolu (český termín pro mezinárodní program Step by Step) je vzdělávací program zdůrazňující individuální přístup k dítěti, partnerství školy, rodiny a širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání,“ říká Otevřelová.
Kolik jich je?
zdroj: www.alternativniskoly.cz |
Děti se třeba samy podílejí na tvorbě pravidel chování, která se ve třídě dodržují. Je kladen důraz na multikulturní výchovu a děti si mohou také do určité míry určovat, čemu se budou který den věnovat. Děti své samostatně a skupinově zpracovávané úkoly hodnotí i vzájemně a zařazují je do portfolia, do kterého mohou nahlížet rodiče. Více o programu a seznam zapojených škol najdete na stránkách sdružení Step by Step.
Zdravá škola
Školy podporující zdraví se hlásí k programu Světové zdravotnické organizace. Takové školy by měly dětem poskytovat fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Snaží se dávat dětem prostor k rozvoji individuálních schopností a vytvářet otevřenou atmosféru, dává prostor sebehodnocení i učení se z vlastních chyb pomocí vytváření projektů. Podporuje zvídavost, spontánnost a zaujímání vlastních postojů a snaží se o integraci talentovaných i postižených žáků. Na některých školách také nechávají děti o přestávkách vyřádit v tělocvičně a mají tři hodiny tělocviku týdně, kladou důraz na zdravé stravování a nechávají děti být součástí rozhovoru mezi rodiči a učiteli. Více o zdravých školách najdete na stránkách Státního zdravotního ústavu, který na něj v Česku dohlíží.
Daltonský plán
Model vytvořila spolupracovnice slavné italské pedagožky Marie Montessori Helena Parkhurstová. Základním krédem je svoboda, samostatnost a spolupráce, žáci uzavírají s učitelem smlouvu o tom, jakou práci a kdy budou dělat . V českých školách se většinou tímto stylem učí jen v několika blocích během týdne. I daltonský plán nechává dětem prostor k samostatnému rozvržení času k plnění zadaných úkolů samostatně, nebo ve skupince. Práce se evidují na tabulích nebo plánech, později se také zakládají portfolia a plní se dlouhodobé úkoly. Školy zařazující daltonské hodiny mají velkou koncentraci v Brně, sdružují se v organizaci Dalton Czech.
Integrovaná tematická výuka
Jde o model, ve kterém dvě až pět dětí ve třídách smíšeného věku pracují samostatně stylem připomínajícím projekt, ve kterém se přesahují jednotlivé předměty. Žáci se mohou ve třídách volně pohybovat, mohou také sami navrhovat témata a podtémata ke zpracování v rámci celoročního zadání. Učitelé se také snaží dětem dávat co nejvíce příkladů upotřebení nabitých znalostí v běžném životě a nahlížet na problémy z různých úhlů pohledu, což se v menším měřítku zkouší na velkém množství škol v rámci projektových týdnů nebo dnů.
Domácí vzdělávání
V současné době je možné na prvním stupni základních škol, na druhém stupni jde stále pouze o pokusné ověřování. Doma většinou vyučuje dítě rodič, případně zvolený pedagog a dítě dochází do školy pouze na pravidelné přezkoušení. Domácí výuku často volí rodiče, kteří chtějí vzdělávat děti způsobem, jaký jim v současnosti české školství nenabízí, např. unschooling (více čtěte zde). Domácí výuka má řadu výhod i nevýhod od individuálního přístupu přes otázku respektu rodiče-pedagoga až k socializaci žáka. V Česku je domácí výuka spíše výjimkou, rodiny a pedagogy sdružuje Asociace domácího vzdělávání.
Cizojazyčné a dvojjazyčné školy
Většinou je navštěvují děti cizinců žijících u nás nebo ze smíšených manželství, ale postupně se stává oblíbenější i u českých rodičů, stejně jako roste obliba cizojazyčných a vícejazyčných mateřských školek. Většinou jde o soukromá zařízení a převažují angličtina, francouzština a němčina, ale najdete i zařízení s výukou probíhající v italštině nebo španělštině.
Speciální typy škol
Kromě inkluze do běžných školských zařízení (více o inkluzivním vzdělávání čtěte zde) existuje v Česku síť speciálních škol pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Patří sem školy pro žáky zrakově, sluchově a tělesně postižené, školy logopedické a pro hluchoslepé žáky, školy pro žáky se specifickými poruchami chování a učení, speciální a praktické školy a školy při zdravotnických zařízeních.
