Protože těhotenský deník vzniká se zpožděním, mám to spočítané až do konce. U lékaře jsem byla téměř třicetkrát. A to jsem neabsolvovala ani žádná extra vyšetření – výjimkou byla jen genetická konzultace kvůli rodinné anamnéze.
Ke specializované lékařce mě odeslal můj gynekolog, protože v rodině proběhlo několik spontánních potratů ve vysokém stadiu těhotenství. Sympatická lékařka bez bílého pláště se mnou sestavila rodinný strom – vyptávala se na nemoci blízkých i vzdálenějších členů rodiny mé i mého přítele a prošla se mnou důkladně zprávu, kterou vystavili genetici mé matce.
Pojďte si povídat do KavárničkyCo nejvíc trápilo během těhotenství vás? Jak jste snášela všechna vyšetření? Napište o tom zde.  |
Ale uklidnila mě – je jen padesátiprocentní šance, že jde o genetickou „chorobu“, padesátiprocentní šance, že bych ji také měla, padesátiprocentní šance, že čekám chlapce (potraty se projevovaly pouze u plodů mužského pohlaví)… Šanci podobným výpočtem srazila téměř k nulové hodnotě a zamítla další vyšetření se slovy, že není co přesně hledat. Předchozí potraty totiž neměly jasně danou diagnózu, na kterou by mě bylo možné vyšetřit. Jinak by mě čekal pravděpodobně odběr plodové vody, detailní vyšetření krve a další podobná vyšetření, která se snaží nemoc odhalit už v prvním stadiu.
Absolvovala jsem tak díky ní jen pravidelné poradny - čekalo mě vždy změření, zvážení, kontrola tlaku a prohlídka lékařem. Ne u všech lékařů je samozřejmostí ultrazvukové vyšetření – můj gynekolog ho ale provádí vždycky, příjemným zpestřením je, když přístroj přepne do režimu 3D. Prohlížela jsem si tak svoje miminko, jako kdyby bylo z hnědožluté modelíny. Nemá snad nosík po tatínkovi? Má pět prstů na každé končetině? Nemůžu se nabažit každého detailu. Podle doktora je však miminko trochu divočejší, což nás znejistí, a tak raději dodržuji klidový režim.
Příliš cukru škodí
Jednou z nejméně příjemných procedur je zátěžový test na těhotenskou cukrovku. Na internetových diskuzích se to hemží děsivými příběhy o tom, co těhotné při tomto vyšetření potká. Nezdá se mi na tom nic zlého – nejdříve sestřička odebere krev, poté vypijete glukózový roztok, načež vám znovu v hodinových intervalech odebírá krev. Co ty těhotné tak ničí, ptám se sama sebe.
A pak si to vyzkouším sama a chápu. Nevím, zda byla výhra nechat si přimíchat do skleničky trochu citronu „pro lepší chuť“, jak doporučila sestřička. Roztok opravdu nechutná jako drink z koktejl baru - skleničku s obsahem 1 decky jsem do sebe soukala natřikrát a žaludek jsem z přeslazené tekutiny měla rozhozený ještě večer. Není nikterak příjemné být řadu hodin nalačno, nechat si odebírat několikrát krev, a to netrpím těhotenskými nevolnostmi. Omdlela jsem, pozvracela jsem se, nemohla jsem ani odejít z ordinace, jak mi bylo zle. Sestřička trpí se mnou, přiznává, že i jim v ordinaci se někdy některá budoucí maminka sesype.
První zaťukání
Poraďte se s gynekologemMáte dotaz ohledně plodnosti, těhotenství nebo umělého oplodnění? Poraďte se s gynekologem Janem Šulcem. Ptát se můžete zde.  |
Ve třetině těhotenství mě čekají i další radosti – nakupování prvních kousků oblečení a další výbavičky, ale především velké odhalení pohlaví. S kamarádem, který jako jediný z mého okolí tipuje, že to bude holčička, se s gustem vsadím o pár lahví vína. Samozřejmě prohrávám. Lékař nás vždycky ujistí, že mezi nožkami budoucího potomka vidí „kávové zrnko“, jak nazývají miniaturní ženské pohlavní orgány. Tak vida, holčička. Představuji si, jestli bude mít blonďaté vlasy, malé prstíky, nebo snad velké hnědé oči? A někdy v té době o sobě dá poprvé vědět. Zlehka uvnitř zaťuká – jako když se ve sklenici vyprchají poslední bublinky a dotknou se hladiny. A od té doby ťuká pravidelně, ale každým týdnem intenzivněji. Partner ji poprvé ucítí asi za tři týdny – trochu spekuluje, jestli jsem si břichem neškubla sama, a tak zkouší „břišní tanec“, aby se utvrdil, že podobné vnitřní chvění uvnitř těla si člověk sám vyvolat nemůže.
Pravidelným zpestřením nedělních večerů je pak moje hlasité předčítání toho, jak se vývoj miminka posunuje. Ve druhém trimestru je posun každý týden, zatímco v poslední fázi těhotenství se miminko pouze obaluje tukem. Jenže podle lékaře je naše malá ještě menší, než by měla podle tabulek být. Zpoždění ve vývoji: zhruba dva týdny. Což ale kolikrát znamená rozdíl ve váze 100 gramů, takže netrpělivě vyhlížím magickou hranici 500 gramů pro zachraňování života. Nervy pracují, odpočinek nepřichází, v noci špatně spím. A tak raději zůstávám definitivně doma a snažím se nestresovat.
Existuje nenáročné těhotenství?I ty pozitivní příběhy o těhotenství najdete na eMimino.cz |
Nejradši bych už žehlila všechno miminkovské oblečení, vybírala kočárek a skládala postýlku, ale říkám si, že pořád času dost. Raději se tak zaměřuji na přiměřený pohyb (procházky ve Stromovce se zastávkou na ledový čaj), zdravé jídlo (počítají se olivy mezi zeleninu?) a scházení se s kamarádkami (pak už nebude čas, straší všichni).
