Rodiče chtějí vědět, jak a s kým tráví děti čas po škole. A protože zájmové kroužky vnímají jako smysluplné, mají často pocit, že čím více jich děti za týden absolvují, tím lépe. Odborníci ale radí, že tři mimoškolní aktivity týdně jsou pro děti akorát. To by mělo uspokojit i ty náročnější, co chtějí děti rozvíjet třeba po stránce sportovní, umělecké i jazykové zároveň.
„Neexistuje žádný přesný návod, hranice či omezení,“ uvádí Veronika Vitošková, školní psycholožka z Gymnázia Jana Palacha v Praze. „V potaz je třeba brát velké množství faktorů, například osobnostní vlastnosti dítěte. Tiché a bázlivé dítě pravděpodobně nebude nadšené ze čtyř kroužků týdně vyplněných pouze kolektivní živou zábavou, v níž je pro něj těžké se prosadit.“
Inspirace od mladých nadějíHledáte vhodnou aktivitu? Přečtěte si profily začínající modelky Adély, herečky a dabérky Nami, krasobruslařky Petry, tenistky Nelly, houslisty Lukáše a malých boxerů ze Žižkova. Zjistíte, co které odvětví obnáší a jaké nároky klade na rodiče i na děti.  |
Možností náplně volného času je nepočítaně, díky společnostem poskytující kroužky „na míru“ si navíc můžete i na menší škole či školce při dostatku zájemců zajistit kvalitní zájmovou činnost od kvalifikovaných vychovatelů a učitelů. Při výběru vás může zlákat i fakt, že mnohé kroužky a oddíly nabízejí pro své členy i letní soustředění, tábory a vodácké výpravy, což vám usnadní výběr zábavy na léto. Pravděpodobně také budete klidnější, že bude syn či dcera v létě mezi známými, se kterými máte dlouhodobější zkušenost.
Rodiče by při výběru kroužku měli myslet i na to, kolik času mají oni sami na přesuny dětí na kroužky. Než dítě někam přihlásíte, zvažte také, kolik času tráví ve škole a přípravou do ní a v neposlední řadě i na jeho zdravotní stav a kondici. Při plánování by se také nemělo zapomínat na odpočinek, kdy si dítě bude moci jen tak hrát a lelkovat. I taková doba je pro děti zásadní, rozvíjí se jim při ní fantazie a schopnost improvizace.
Kam s ním?
Pokud není dítě od útlého věku přitahováno jedním koníčkem - ať už je to hudba, sport nebo malování, bude čekat na rodiče ještě volba. Mnohé domy dětí a mládeže, umělecké školy i sportovní oddíly pořádají v prvních zářijových dnech ukázkové hodiny, na kterých se mohou děti rozkoukat.
„Velice dobře se osvědčují také příklady, například jít se s dítětem podívat na koncert sestřenice hrající na flétnu či zhlédnout zápas kamaráda hrajícího tenis,“ navrhuje Vitošková. „Pro děti, které obtížněji navazují vztahy v novém kolektivu, je snazší docházet na kroužek s dobrým kamarádem nebo k lektorovi, kterého zná,“ uzavírá.
Jaký sport?
|
V případě sportovních disciplín můžete vyzkoušet program SportAnalytik, který formou zábavného testování fyzických schopností zjistí, na jaký sport má vaše dítě předpoklady. „Díky ověřené vědecké metodě dokážeme během sportovního odpoledne určit, jaké sporty jsou pro dítě nejvhodnější,“ vysvětluje Martin Jahoda, jeden ze zakladatelů projektu v Česku. „Vycházíme totiž z myšlenky, že pokud dítě začne dělat aktivitu, pro kterou má dispozice, půjde mu a bude jej logicky více bavit. U vybraného sportu pak s největší pravděpodobností zůstane. V programu se zaměřujeme na zjištění předpokladů pro fyzické schopnosti, jako jsou rychlost, vytrvalost, ohebnost nebo síla, a na základě toho každému dítěti na míru doporučíme sporty, kterým by se mělo věnovat.“
Psychologové a vychovatelé doporučují, aby se dítě na výběru svého kroužku samo podílelo. Snaha „zocelit“ zakřiknutého introverta na hodinách ragby, i když on by raději hrál badminton, by mohla skončit nechutí ke sportu jako takovému. Zanedlouho by si navíc dítě mohlo začít stěžovat a hledat výmluvy, proč se vyhnout tréninku. V takovém případě ale může jít i o přetížení dítěte přílišnými aktivitami.
„Jedním z ukazatelů přetížení může být, že je dítě stále unavené, ospalé, nemá chuť ráno vstávat, usíná v průběhu dne. Za povšimnutí stojí i častá rozmrzelost, respektive špatná nebo vzteklá nálada, a ochabující nadšení z činnosti, kterou dříve dělalo rádo. Extrémem jsou různé zdravotní komplikace, například neurotického či psychosomatického rázu. Naopak to, že se dítěti občas na kroužek, trénink nebo do oddílu nechce, ještě nemusí být známkou přetížení, “vysvětluje Veronika Vitošková.
Zda dítě daná aktivita baví, rozeznáme snadno: „Na kroužek se těší, vypráví doma členům rodiny, co na něm zažilo, chlubí se úspěchy, chce se vídat s kamarády z kroužku i mimo organizovaný čas, případně ve starším věku shání informace o provozované činnosti a rádo je sdílí s ostatními,“ vysvětluje školní psycholožka.
Už mě to nebaví!
Jenže jak postupovat ve chvíli, kdy potomek podobné příznaky nemá a tvrdí, že ho vybraná činnost ani trochu nebaví a chce s ní přestat? „Především je důležité s dítětem celou věc v klidu probrat a promyslet, jestli změnu nežádá jen proto, že ho třeba nebavila poslední lekce aerobiku, i když jindy na něj dochází s nadšením,“ říká Marie Růžičková, ředitelka společnosti Kroužky o.p.s., která zajišťuje aktivity zejména pro děti od 3 do 12 let.
„V tomto období jsou zájmy nestálé a děti zkoušejí, co je nejvíc baví, čemu se chtějí do budoucna věnovat. Dětem tedy umožňujeme přehlásit se v pololetí na jiný typ kroužku. Nově přihlášeným dětem se lektoři v prvních lekcích intenzivněji věnují, aby brzy dohnaly spolužáky, kteří kroužek navštěvují už od září,“ dodává Růžičková.
Děti by se měly vést k dodržování povinností, ale není třeba nutit je chodit do kroužku za každou cenu. Psycholožka Martina Neprašová z poradny Psychoterapeut.cz radí počítat s možnou změnou předem: „Přichází-li dítě na nový kroužek, je dobré se s ním hned na začátku dohodnout na tom, že pololetí je hranice, které by mělo dosáhnout, a dál se bude moci rozhodnout, zda bude pokračovat či nikoliv.“
Tato dohoda samozřejmě platí pouze, pokud školák nechce měnit kroužek opakovaně každý půlrok. V takovém případě bychom se měli podle Martiny Neprašové zamyslet, zda my sami věci dokončujeme či je odkládáme na jindy. Dítě má sklony napodobovat chování rodičů a naše vlastní těkavost se může odrazit i v jeho chování.
