Většina žen - až 90 procent - je přitom podle průzkumů už před porodem rozhodnuta, že bude své dítě kojit. Ne každé se to nakonec podaří, i když téměř každá žena může své dítě kojit.
Nejčastější problémy při kojení- Bolestivé nalití prsů - Ucpaný mlékovod - Mastitida - zánět prsní žlázy - Infekce plísněmi - Přídatná žláza - Slabý vypuzovací reflex - Nedostatek mléka - Nedostatečně kojené dítě - Silný vypuzovací reflex Zdroj: www.kojeni.cz |
Celosvětové výzkumy ukazují, že tři až pět procent matek nejsou kojení schopné. Podobný trend panuje i v Česku.
Při odchodu z porodnice nekojí asi tři procenta čerstvých matek. Ovšem do půl roku věku dítěte vydrželo například v loňském roce plně kojit jen necelých osmnáct procent žen.
Důležitá je vůle i vzdělání
Podle neonantoložky Anny Mydlilové, zakladatelky Laktační ligy pomáhající kojícím matkám, se na tomto nepříznivém trendu podílí mnoho faktorů. Důležitou roli hraje především ochota kojit, ale i vůle ženy, když nastanou komplikace a kojení se nedaří.
Více a déle kojí rovněž ženy s vysokoškolským vzděláním, které mají větší znalosti o výhodách kojení pro dítě i matku.
"Svou roli mají i sociální faktory. Kojenecká lahvička je v naší společnosti stále symbolem miminka. Prsa jsou zase v mnoha společnostech chápána spíše jako erotický symbol," řekla doktorka Mydlilová, která pracuje v pražské Thomayerově nemocnici.
Velký vliv má i rodinná tradice. "V rodinách, kde se kojilo, se obvykle kojení udržuje po generace," vysvětlila doktorka.
V této souvislosti je důležitá i podpora manžela, rodiny, ale třeba i zdravotníků, aby ženě poradili například s dobrou technikou kojení. Protože pokud žena kojí špatně, trápí se ona i dítě. A trvá-li to delší dobu, matka nakonec může kojení vzdát a nakoupit umělou výživu.
Ukázka správné techniky kojení
Vliv ženské psychiky
Každá žena při těhotenství prodělává neobyčejně rychlý a bouřlivý hormonální vývoj, což vyvolává i změny v psychice ženy. Zvyšuje se její citlivost, což je vzhledem k potřebám dítěte prospěšné.
Zároveň se ovšem mohou objevovat negativní zážitky, obavy, zda péči o své dítě zvládne, a to všechno může mít na zdravotní stav i kojení špatný dopad.
"Stres, nepohoda, bolest, to všechno negativně ovlivňuje vypuzovací reflex, který zajišťuje tok mléka k dítěti," konstatuje doktorka Mydlilová. Dodala, že na schopnosti kojit se může podepsat třeba i to, jestli byl porod v psychické pohodě nebo jak je nastavený vztah s jejím partnerem.
Prso a kojení Mléčnou žlázu formuje společně žlázová, tuková a pojivová tkáň. O tvaru a velikosti prsu rozhoduje do značné míry tuková tkáň, zatímco o tvorbě mléka pouze tkáň žlázová. Ta je uložena často asymetricky, zasahuje lalokem do podpaží. Základní jednotkou žlázové tkáně je alveoly tvořený lalůček,"lobulus". Je to hroznovitá struktura, tvořená vlastními sekrečními buňkami, tvořícími mléko z živin, přitékajících k nim v krvi matky. Sekreční buňky jsou opleteny zvláštními "myoepiteliálními buňkami", uspořádanými okolo ve tvaru síťky nebo košíčku. Tyto buňky schopností stahovat se, umožňují pohyb mléka z místa tvorby, z alveolu nebo lalůčku do stromovitě rozvětveného vývodního systému směrem k bradavce, odkud je může dítě sát. Myoepiteliální buňky jsou přítomny i ve stěnách vývodů. Vývody se postupně spojují ve stále větší a pod bradavkou se rozšiřují do malých nádržek, "sinusů" a konečně ústí v počtu 15-25 po celém obvodu bradavky. Při správném mechanismu sání dítěte jsou dásně dítěte stisknuty až za těmito sinusy a tlakem jazyka proti patru a pohybem čelisti je mléko vystřikováno do úst dítěte. |
"I když jsou známé faktory podporující kojení, rozhodnutí kojit nakonec spočívá na matce a její schopnosti vnímat kojení jako biologický proces. Prsa v dějinách hrály různé role a dnes se v jejich souvislosti mluví většinou o kojení, erotice a strachu z rakoviny. Každý v nich vidí něco jiného: děti jídlo, muži erotiku, lékaři jídlo a nemoc," řekla Mydlilová.
Když žena kojit nechce
Některé ženy se rovnou samy rozhodnou, že kojit nebudou. "Ty, které nechtějí kojit, mají obvykle problém s přijetím biologické role matky oproti dalším rolím, které přisoudila společnost ženám. Nejsou schopny pohlížet na prsa z hlediska jejich základní funkce," konstatovala doktorka Mydlilová.
Zásady správného přisátí k prsu- brada a nos dítěte se musí dotýkat prsu - ústa dítěte jsou široce otevřená jako při zívání - většina dvorce je v ústech dítěte - více dvorce je vidět nad ústy než pod nimi - dolní ret dítěte je ohrnut ven - jazyk dítěte přesahuje dolní ret - bradavka i s dvorcem je na jazyku - při sání se pohybují spánky a uši dítěte Zdroj: www.kojeni.cz |
U matek, které kojit chtěly, ale selhaly, bývá nejčastějšími důvody to, že s kojením špatně začaly, podcenily první přiložení k prsu na porodním sále, mají nedostatečnou podporu od rodiny, málo znalostí a praktických dovedností nebo předčasné dokrmování lahví.
"Velmi často těmto maminkám chybí trpělivost překonávat překážky při kojení," upozornila Anna Mydlilová.
Na velikosti nezáleží, ale...
Mezi ženami kolují mýty a polopravdy o tom, jaký vliv má na kojení velikost prsů. To, co ovlivňuje velikost prsů, je tuková tkáň, která se však na produkci mléka žádným způsobem nepodílí.
Jinými slovy, mléko se tvoří nezávisle na tom, zda má žena velká nebo malá prsa. I ženy s velikostí 0, které nemají v prsou téměř žádné tukové buňky, mohou bez problémů kojit.
Spíše je to v technice kojení. Velké prsy si musí žena na kojení připravit, nejdříve rozmasírovat. Důležité je i správné držení, aby na dítě netlačily a mohlo dýchat.
Před kojením je dobré prsy rozmasírovat
Při extrémně velkých prsech se může stát, že tuk mléčnou žlázu utlačuje, mléko špatně proudí k dítěti. To se ale týká hlavně obézních matek.
Další problém mohou mít i ženy s plochými nebo vpáčenými bradavkami. Tyto matky by měly nosit od šestého měsíce těhotenství v podprsence takzvané formovače. Před každým kojením pak musí své bradavky vždy vytvarovat. Pokud se i tak kojení nedaří, mohou ženě pomoci takzvané kojící kloboučky.
výhody kojení* Mateřské mléko poskytuje dokonalou výživu dítěti, obsahuje na rozdíl od umělé výživy obranné látky * Kojené děti jsou méně nemocné a lépe se vyvíjejí * Kojené děti mají vyšší IQ * Kojení usnadňuje správný vývoj zubů a dásní * Kojení podporuje vzájemný vztah matky a dítěte * Kojení snižuje výskyt osteoporózy u matky * Kojení snižuje u matky výskyt rakoviny prsu, vaječníků a děložního hrdla Zdroj: www.kojeni.cz |
