Chčijé, zpíval na festivalu Zahrada Redl. A elektřina naskočila

Hned několik skvělých zážitků nabídl první hlavní den folk a country festivalu Zahrada. V Náměšti na Hané se o něj postarali Vlasta Redl, Samson a Slávek Janoušek neboli Psychiatrio nebo tři kapely, které při Holdu legendě zpívaly písně tria Peter, Paul and Mary.

Na přehlídku v Náměšti na Hané, která dnes a zítra pokračuje s hvězdami jako Spirituál kvintet, Jablkoň, Asonance, Banjo Band Ivana Mládka nebo Kamelot, přijelo už 9 000 lidí.

. Na Žalmanovu počest

Jihočeské folkové skupiny fanouškům připomněly, že Pavel Žalman Lohonka obráží pódia už čtyřicet let.

Zahradu potrápil v noci na pátek déšť a vichr. Dvě minuty před půlnocí, když se zvučil Redl, vypadl po zásahu blesku proud, krátce nato podruhé. Písničkář se ovšem chopil za svitu čelovek megafonu a začal zpívat svou hitovku Husličky.

Ve chvíli, kdy slova první sloky či jé aktuálně zaměnil za chčijé, elektřina opět naskočila. S vítězem X-Faktoru Jiřím Zonygou, mandolinistou Radimem Zenklem, spoluhráčem Swetjou a harmonikářem Lubošem Javůrkem pak song dali celý a z forbíny děkovali a tleskali několika desítkám těch, kteří vydrželi sílící déšť pod pláštěnkami, celtami a deštníky.

"Někdy v době, kdy Žalman vypršel amfiteátr v Plzni, jsme zakoupili megafon. Asi 25 let jsem ho stále vozil s sebou a nikdy jsme ho nepoužili. Včera měl premiéru. To je skutečně událost, která se nedá předpokládat, a myslím si, že tenhle ročník si budou všichni pamatovat. Jinak jsme bouři zvládli perfektně, všechno je připravené, i případná evakuace, kterou jsme si tady už jednou vyzkoušeli. Všichni došli v pohodě do stanů s jedinou výjimkou: Jirka Zonyga šel na pivo, v jednu ráno se tam skamarádil s kapelou a hrajou tam ještě teď," uvedl dramaturg Michal Konečný.

. Pravá láska

Hudba a text: Terezie Palková

Miluji tvé mastné vlásky a tvoje prořídlé fousky
miluji tvé oči šedé, jak bych pohléd' do popele.
Miluji tvůj nos buldočí, hlava se mi z něho točí,
miluji tvé uši rudé, potmě se nám lépe pude.

Ref: Jsme krásní, jsme šťastní, jsme dokonalí, jsme nevšední,
jsme si sebe stále vědomí, jsme sebevědomí.

Miluji tvou vůni potu, připomíná mi pach skotu,
miluji tvé nožky sloní a jak to mezi nimi voní.
Miluji tvé řeči všední, uspí mě už po poledni,
miluji tu hudbu břiskní, co když usneš, ti z úst libě zní.

Ref:

Miluji tvé měkké špíčky a tvoje pigmentové flíčky,
miluji tvé verše vřelé, pojď už radši do postele.
...tak jo...ach, ach, ach jo... ale stejně tě miluju...

Ve čtvrtek dopoledne začala soutěž mladých skupin o diváckou cenu Krtek. Hned několik jich vsadilo na písně hravé a humorné. Jiří Kyncl z dua Svitky bavil návštěvníky verši typu "Mám zuby z plastu/ nechtěj žádnou zubní pastu/ dráty v mozku/ nový péro do podvozku". Dívčí vokální kvartet Přelet M.S. svými hlasy napodobil i dudy v mile ztřeštěné úpravě lidovky Šel tudy, písničkářka Terezie Palková, střídající klávesy a akordeon, rýmovala v písni Pravá láska stylem Miluji tvou vůni potu/připomíná mi pach skotu.

Hravost je vlastní už názvem triu Jananas, mixu latiny, jazzu, blues, šansonu a folku, které spoléhá především na zpěvačku a herečku Janu Infeldovou. Řadu diváckých hlasů jim vynesl song o zmrzlinářce Janě a zamilovaném Jendovi, který chodil na jajajajahodovu tak dlouho, až skončil s angínou, i píseň o Taťáně Míkové se slogany jako Je to žena snů/informace má z ČHMÚ. V Bílém sexu vzývají řízek, v Dokonalé s hořkostí glosují ráno odkvétající krásky, která si pomocí kleští řasy otočí.

. Rozhovor s Janou Infeldovou

Pražskému triu Jananas se zpěvačkou a herečkou Janou Infeldovou, největšímu objevu letošní sezony, je vlastní humor, ironie i sebeironie. "Baví mě přeskakovat z pohádky do pohádky," říká zpěvačka známá z Rodinných pout.

Jedna známá mi říkala, že takové texty snad píšete zkouření...
To ne, to není můj styl. Inspiraci beru z každodenního života a ráda si hraju se slovy. Texty píšu od základní školy, jen jsem je vždycky schovávala do šuplíku, až postupem času jsem ztratila ostych a nestydím se s nimi vyjít ven.

Jak jste se dali dohromady?
Nejdřív jsme se potkali já a Jeník Vávra (kytarista). Bydleli jsme na stejné koleji, na stejném patře, na pokoji 309. Na kolejním pokoji se stejným číslem budeme mimochodem během Zahrady přespávat, takže to je osud. Začali jsme se navštěvovat, a protože jednoho dne chodil po koleji Mikuláš, rozhodli jsme se, že mu rychle složíme písničku, abychom dostali nějaké cukrovinky. Tak jsme složili naši první píseň Cucám bonbon cucavý. Začali jsme se scházet časteji a Jaryna (baskytarista Jaromír Fulnek - pozn.red.) jsme přibrali až letos.

Co váš název? Je to jen hříčka se jmény, nebo vzpomínka na dobrý kompot?
Je to hříčka, jsme Jana, Jan a Jarda. Původně jsme ho vystřelili, že ho časem změníme, a už nám přischl.

Nakolik zabírá muzika místa ve vašem životě a co jiného vám dává ve srovnání s hraním?
Já jsem si o sobě teď přečetla a strašně jsem se nad tím rozezlila, že mám dobrou hereckou průpravu. Vystudovala jsem činoherní herectví, ale to, co předvádím na jevišti, nemá s hereckou průpravou moc co dělat, to je prostě moje přirozenost. Vždycky jsem dělala všechno možné dohromady a vždycky mě to osvobozovalo, mám dobrý pocit z toho, že můžu jak hrát, tak textařit, tak zpívat. Hodně se o mně mluví v souvislosti s Rodinnými pouty, ale já jsem mnohem déle dělala třeba moderátorku na Českém rozhlasu Leonardo, moderovala jsem tak trochu jinou reality show Odhalení... Baví mě přeskakovat z pohádky do pohádky.

S působivým pětihlasem si o pozornost řekl vokální Šestet (ano, je to kvintet), který zpíval a capellové a jazzové standardy v několika jazycích včetně portugalštiny a dokonale zvládl i pódiový pohyb a show.
Zámek ovládly odpoledne písně tria Peter, Paul and Mary, které hrály kapely Domino, Epy de Mye a Stráníci.

Návštěvníci si většinu z nich broukali s hudebníky, bylo tak plno, že pod okny sálu se vytvořil hrozen lidí. Největší ohlas s písněmi Lemon Tree nebo San Francisco Bay Blues měla Epy de Mye, jejíž členové se pro tento recitál pojmenovali jako Peter Kazík, Paul Přeslička a Mary Cíchová. Hold završili všichni muzikanti společným zpěvem písně Kladivo a unplugged přídavkem Ta zem je tvá zem.

Ve stejnou dobu ovládl Kapličku "ďábel a blázen", písničkář Xavier Baumaxa. Návštěvníci mu nosili pivo na pódium a on jim sázel písně, v nichž tepe do novodobých kultů i Daniela Landy, místy za pomoci vulgarit, ovšem ne samoúčelných.

Na amfiteátru pak pozdravil publikum Dobrý večer, vy folkaři. "Jste zhulení, dali jste si druhou trávu, co? Já už měl třetí," narážel na předchozí vystoupení Roberta Křesťana a Druhé trávy, jimž nejlépe vyšla "dylanovka" Čím dál tíž se dejchá a irská instrumentálka. Baumaxův večerní recitál ale vyzněl trochu do ztracena, snad kvůli méně šťastné volbě písní.

S výběrem naopak nemělo problém Psychiatrio na Kapličce. Několik tisíc lidí pobláznilo díky songům Město měst, V půl osmé nebo Provizorium tak, že při poslední "hymně" Ach, synku, synku diváci spontánně povstali a skandovali Hoši, děkujem!

. Jak začal folk a country festival

Zahradu otevřel Peter, Paul a Mary počesku

"Bylo to nepříliš dlouhé, ale poměrně výživné a rozporuplné představení," konstatoval Redl. Samson se svou minikytarou sáhl i k písni Méďové ze stejnomenného večerníčku. "Já jsem se nechtě stal dětským autorem. To přijel Vašek Chaloupek, že chce píseň o sedmi bažantích kuřátkách. Když jsem se ptal, proč já, řekl, že jsem kamarád a že ho s tím ostatní vyhodili," vysvětloval fanouškům.

Program na amfiteátru otevřela německá pětice Äl Jawala, jejíž hudba rozkročená od folku k funku se opírá o souzvuk dvou saxofonů. Publikum však příliš neoslovili. Následný Načas, dvojnásobný držitel Krtka, předvedl šlapající folkrock s přesvědčivým a tančícím zpěvákem Michalem Pravcem, ale trochu neladícími vícehlasy.

Při bloku bluegassového Copu se pod pódiem poprvé utvořil kotel, příznivci plzeňské kapely si na závěr s chutí zazpívali hit Pár minut. Traband, nově čtyřčlenný s tubou, která více podporuje rytmiku, zahrál vyjma jedné starší písně samé novinky, Pavlicův Hradišťan, jenž amfiteátr rozezpíval, poté marně zaháněl déšť Modlitbou za vodu.

K Zahradě patří už několik let rovněž noční sejšny. Ze středy na čtvrtek si spolu zajammovali Epy de Mye, držitel Anděla Jan Žamboch a bluesman Josef Streichl. Hraje se zkrátka od rána do rána, jak to dokázala jiná skupinka u zámecké restaurace, která včera dopoledne přiopile vyzpěvovala Baníčku, my jsme s tebou...