Člověk může cvičit, až z něj pot jen leje, ale přesto nezhubne ani deko. Pomineme-li nějaké zásadní metabolické potíže, které jsou extrémně vzácné, bývají hlavní příčiny v zásadě dvě. Buď cvičíte úplně špatně. Nebo sportujete sice intenzivně, ale jen krátkou dobu a navíc si to kazíte vysokým příjmem kilojoulů. Případně si od pohybu, který vás baví, slibujete nemožné. Čtěte, které jsou ty hlavní chyby, bránící shazování kil.
Kateřina Tomešová zhubla od začátku roku deset kilogramů zejména díky úpravě jídelníčku. Původně totiž plánovala, že to dokáže i pomocí sportu, ale tenhle úmysl zrovna nevyšel. "Chodila jsem na spinning, kde jsem doslova padala únavou, pot se ze mě lil tak, že na zem odstřikoval po kapkách, nemohla jsem ani mluvit, jenže se tím hubnutí nijak neusnadnilo. Jedině se mi zpevnil zadek a narostly mi trochu svaly na nohách, což jsem vlastně zase tak moc nechtěla,“ nechápala Kateřina. Až po setkání s kondiční trenérkou, která jí sestavila nový tréninkový plán na míru, pochopila, v čem byla chyba.
Shrnuto: Kateřina cvičila dost, ale úplně špatně. Při jízdě na stacionárním kole totiž spalovala cukry, jelikož na něm jezdila ve zbytečně vysoké frekvenci. Byla to chyba vedoucího lekcí, který jí nedokázal vysvětlit, že tak si sice zlepšuje kondici, ale hubnout tak nebude. „Nakonec je pro mě v tomto směru lepší jízda na normálním kole, protože tam mě ani nenapadne snažit se o maximální rychlost,“ uzavírá Kateřina své dosavadní hubnutí.
Méně znamená více i při sportování
"Taková chyba je velmi častá,“ potvrzuje trenérka Zuzana Klingrová. Podle ní je sice na místě, aby cvičení bylo intenzivní, vytrvalé a pravidelné, ale nejvyšší maximální možný výkon cílem není.
To samé platí také o běhání nebo o jízdě na kole. Stačí si ostatně vzpomenout na běžce – zatímco sprinteři na sobě mají hory svalů, z nichž čerpají okamžitou energii, vytrvalci mají štíhlé až šlachovité postavy. Není to sice úplně přesné, ale vy si z toho můžete zapamatovat, že na krátký sprint je potřeba rychlá energie, kdežto během vytrvalostního sportování budete čerpat i z tukových zásob.
Jinými slovy – daleko více zhubnete, když budete pravidelně hodinu běhat kolem rybníka rychlostí šest až osm kilometrů za hodinu, než kdybyste se snažili stejnou vzdálenost uběhnout co možná nejrychleji, byť několikrát za sebou.
Samozřejmě, pokud nejste trénovaní, i ve druhém případě se nějakých kil navíc zbavíte, ale zároveň možná budete trpět takovým hladem, že se po takovém běhání vzápětí přejíte.
Neodměňujte se po sportování jídlem
Daleko častější je chyba, kdy lidé sice vydají docela dost energie a správným způsobem, ale vzápětí tenhle efekt smažou tím, že zkonzumují velké množství energie. Typické je to u venkovních sportů, jako je chození po kopcích či při jízdě na kole, kdy se přímo nabízí zakončit výlet posezením v hospodě u večeře a několika piv. Zatímco jedno pivo je ještě možné považovat za jakousi alkoholickou obdobu iontového nápoje, tři piva už si směle můžete započítat jako docela vydatný oběd.
Neplánujte výlet tak, abyste celý den hladověli, případně byli jen na sušenkách, protože o to více většinou nevhodného jídla sníte na závěr dne. Je to chyba.
Chcete-li opravdu vydat nějakou energii a následně i zhubnout, zapomeňte na oblíbenou „energii sbalenou na cesty“. Sušenky, nebo dokonce čokoláda jsou skvělými pomocníkem, ale jen v nouzi, když vám třeba před výstupem na rozhlednu budou docházet síly. Ale že by vás zasytily na celé odpoledne? To ani náhodou.
Daleko lépe to dokáže třeba celozrnné pečivo s kouskem krůtího masa nebo šunky doplněné zeleninou, které přitom může mít celkovou energetickou hodnotu nižší než populární tatranka. Podobné svačiny si připravujte alespoň v případě celodenního nebo půldenního výletu předem, ať nemusíte spoléhat na nabídku občerstvení, která potkáte. Třeba takový párek v rohlíku má stejně energie jako tatranka a je také podobně výživově přínosný. Stejně tak platí, že hubnutí půjde hůře, pokud si hned po návratu z hodinové jízdy na kolečkových bruslích dáte třeba i dietní večeři. Jíst by se totiž mělo až zhruba hodinu po sportování.
Sporty, po kterých se nehubne
Jsou samozřejmě i sporty, které prostě nelze považovat za ty, jimiž se doberete lepšího a štíhlejšího vzhledu i zdraví. Nebo tedy výrazně lepšího, protože alespoň nějaká snaha je vždycky lepší než nic.
Nefunguje třeba pomalá chůze – budete-li se šourat dvoukilometrovou rychlostí po městě nebo parku, je to lepší než ležet na gauči, ale to je tak všechno. Rozhodně si proto na takové procházce nedávejte dvojitou porci zmrzliny s omluvou, že to přece vychodíte.
To samé platí pro přátelská utkání v míčových sportech, kdy se dostanete k míči sotva párkrát za hodinu, nebo pro oblíbený minigolf. Nakonec i jeho velký vzor není zrovna zabijákem nadváhy. Ačkoli tady hodně záleží na tom, s jakou intenzitou se do něj dáte. Zatímco při projíždění na vozíku spálíte s bídou 700 kilojoulů za hodinu (jeden rohlík a pět deka kuřecí šunky), budete-li chodit po hřišti pěšky, dostanete se alespoň na 1250 kJ za hodinu (to je párek v rohlíku s hořčicí i kečupem dohromady). A s každým dalším intenzivním odpalem může výdej energie ještě stoupat.
Matoucí u podobného pobíhání na vzduchu může být pocit hladu – jenže ho nemůžete přičítat pouze tomu, že se víc hýbete. Chuť k jídlu totiž povzbuzuje už pobyt na vzduchu. I proto je dobré brát si něco malého s sebou, abyste neměli tendenci se přejíst po návratu.
Když vás přemáhá únava
Někdy jsou všechna odhodlání typu "na jaře konečně začnu více sportovat“ k ničemu. Bránit vám v tom může třeba únava, na kterou si přitom často stěžují i lidé, kteří už sportovat začali, a to právě proto, aby se cítili dobře.
V takovém případě je dobré rozklíčovat, kde se vyčerpání bere: Spíte dost? Nebo se snad přepínáte v práci? Příčinu je možné hledat i v tom, že jíte špatné jídlo, třeba z fast foodu, nebo že jíte málo. To se stává třeba v případě, že snížíte svůj energetický příjem k 5000 kilojoulů za den. To se sice běžně doporučuje, ale pokud na to nejste zvyklí nebo pokud si jídelníček ještě zpřísňujete, ale zároveň ho nemáte dost vyrovnaný, zahráváte si s celkovým vyčerpáním. "Přitom platí, že při hubnutí se nesmí hladovět,“ připomíná pořadatelka kurzů shazování nadváhy psycholožka Iva Málková.
Je správné jíst pětkrát až šestkrát denně, a pokud hodláte pravidelně sportovat, platí to dvojnásob – je to důležité nejen pro vaše hubnutí, ale i pro vaše zdraví. A jelikož jíte méně než dříve, o to důležitější je jíst kvalitně, protože pro tělo bude těžší vydobýt z jídla dostatek živin. Zkuste také co nejvíce průmyslově vyráběných potravin nahradit čerstvými, ať organismus zbytečně nezatěžujete zpracováváním různých chemických přísad, jako jsou barviva nebo látky prodlužující trvanlivost.
