U policie pracoval od roku 1988, kdy nastoupil do pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Zpětně na svoji minulost nerad vzpomíná a doufá, že 24 let práce u policie vyvážilo těch několik měsíců z roku 1988.
Od roku 1992 pracoval u severomoravské kriminálky, kde vyšetřoval například i rasově motivovaný žhářský útok ve Vítkově, při kterém byla v dubnu 2009 těžce popálena malá Natálka. Za vyšetření a dopadení pachatelů dostal od ministra vnitra Martina Peciny medaili. Žháři dostali dvacetileté tresty.
Před odchodem od policie útvar vedl. V roce 2011 se stal bezpečnostním manažerem strojírenské společnosti Vítkovice, v červenci 2013 si jej ministr Martin Pecina přivedl na ministerstvo vnitra jako náměstka pro vnitřní bezpečnost.
Další ministr vnitra Milan Chovanec Metnarovi svěřil sekci ekonomiky a provozu úřadu. Z ministerstva odešel v červenci 2014 a vrátil se do Vítkovic, kde působí jako manažer.
V roce 2017 byl Metnar několik měsíců členem hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS) prosazující vystoupení Česka z EU a NATO. Po vystoupení z hnutí řekl, že „vystupovat z EU a NATO je nesmysl“ s tím, že do spolku se zapojil na výzvu odborníků, protože chtěl obecně rozebírat bezpečnostní situaci. „Pak se tam začali navalovat lidé s různými názory, v létě jsem odtud odešel,“ tvrdí Metnar s tím, že řada názorů členů BOS mu blízkých není.
Lubomír Metnar při zaměstnání vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity. V diplomové práci však necitoval řádně zdroje a čelil podezření z plagiátorství. Nezávislý posudek policejní akademie i Ostravské univerzity však práci posoudily jako dostačující.
Ve volbách do Sněmovny 2021 kandidoval jako nestraník na 2. místě kandidátky hnutí ANO v Moravskoslezském kraji. Získal 6 481 preferenčních hlasů a stal se poslancem.
Ve sněmovních volbách 2025 byl lídrem hnutí ANO v Olomouckém kraji, mandát obhájil. V polovině prosince jej pak prezident Petr Pavel jmenoval ministrem vnitra.
