Vytáhla srovnávací tabulku pomoci vlád jednotlivých zemí podle HDP a srovnání, s nímž Schillerová přišla, vychází pro Česko nelichotivě.
„Respektovaný bruselský institut Bruegel zkoumal, jak jednotlivé členské státy pomáhají svým občanům. Je to vyjádřeno v procentech HDP a tady se jednoznačně ukazuje, že tato vláda, vláda Petra Fialy nemluví pravdu. Česká republika společně s Dánskem je na samém konci. Pomoc české vlády je 0,1 procenta HDP. Pomoc slovenské vlády je desetkrát vyšší,“ uvedla bývalá ministryně financí za hnutí ANO.
Prostřednictví takzvaného úsporného tarifu chce vláda pomoci rodinám částkou 27 miliard korun, přičemž jednotlivá rodina bude moci dosáhnout na pomoc až 16 tisíc korun. Zatím to ale neschválila.
Za reálný označil premiér Petr Fiala ve středu návrh Evropské komise, podle nějž by země Evropské unie měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezony spotřebu plynu o 15 procent. „Letošní zimu zvládneme,“ řekl Fiala. Zopakoval, že vláda slíbila, že nikoho nenechá padnout a že tento slib platí.
Vládní opatření jako „zmrzlina přes sklo“
Ironicky pojal svou kritiku vlády místopředseda Sněmovny Karel Havlíček. „Vládní tragikomedie energetická pokračuje. Místo efektivní podpory jsme se dozvěděli z úst vlády to, že máme více šetřit. Tak děkujeme za tu hraběcí radu, ale dobrá zpráva je, že lidé šetří i bez těchto rad,“ řekl Havlíček. Vládní energetická opatřen podle něj připomíná „zmrzlinu přes sklo“.
Tuzemské podnikatelské prostředí popsal jako extrémně nepřívětivé, vláda podle něj firmám s rostoucími cenami nepomohla s výjimkou odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energie.
Podle Havlíčka by mohly například firmy, které uspoří, mít určitou nepřímou výhodu. Připomněl také rámec veřejné podpory, který Evropská komise přijala v březnu a na základě kterého mohou firmy zasažené protiruskými sankcemi až 400 tisíc eur.
Jaká bude cena za stíhačky F-35? ptá se Metnar
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar okomentoval plán vlády jednat o nákupu amerických stíhaček F-35. Vláda oznámila, že zahájí jednání s americkými partnery o pořízení nadzvukových stíhaček F-35 Lightning a se švédským partnerem o pořízení bojových vozidel pěchoty.
Jednání s americkou stranou mají podle ministryně obrany Jany Černochové probíhat do října 2023. „Pokud se nedohodneme, nezavíráme si cestu pro jiná řešení,“ zdůraznila. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny nahradí švédské gripeny.
Metnar řekl, že hnutí ANO vždy podporovalo plnění závazku vydávat 2 procenta HDP na armádu. „Vzniká tady celá řada otázek. To znamená jaká bude konečná cena toho kontraktu. Jaký způsob bude zadán, zdali tam bude prostředník, velmi důležitý parametr, zdali bude americká strana schopna dodat tyto letouny v té naší požadované době, aby došlo k zajištění obranyschopnosti,“ řekl Metnar. Bude se pravidelně ptát na tyto otázky.
ANO hájí jednomyslné hlasování v EU
Posun od jednomyslného hlasování členských zemí v Evropské unii k většinovému by podle hnutí ANO vůbec neměl být na stole.
„Hnutí ANO si myslí, že téma vůbec nemá být na stole a měli bychom to jednoznačně odmítnout,“ řekl na tiskové konferenci hnutí místopředseda sněmovního zahraničního a evropského výboru Jaroslav Bžoch.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek za STAN minulý týden uvedl, že chce v dotazníku mezi státy EU mimo jiné zjistit, kde si dokážou posun od jednomyslného hlasování k většinovému představit.