Nový produkt se začal prodávat v době, kdy podnik řídil generální ředitel Marek Špok. Ten nastoupil do čela podniku v roce 2014 a státem vlastněná společnost se od té doby utápí v dlouhodobé krizi. Od Špokova nástupu do současnosti vygenerovala ztrátu 526 milionů Kč. V roce 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar rozhodl Špoka odvolat pro neschopnost v situaci, kdy podnik neměl na výplaty. O to překvapivější je, že Špoka vrátila do čela VOP CZ loni v létě ministryně obrany Jana Černochová. Plusem pro Špoka mohlo být, že byl donedávna členem ODS a přispěl jí několika sponzorskými dary.
Špok v roce 2014, když nastupoval do funkce, sliboval zdvojnásobit obrat podniku a posílit ho zejména v zakázkách na vojenskou pozemní techniku. To se ale nepodařilo. VOP CZ totiž musí o zakázky na servis armádní techniky soutěžit s firmami soukromého sektoru a není v nich příliš úspěšný. Od roku 2014 tvoří zakázky od Ministerstva obrany pouhých 8 procent tržeb, velká část z toho navíc připadá na konto jediného projektu, generální opravě, oficiálně nazývané „technické zhodnocení“, tanků T-72M4 české armády. To je navíc zakázka, kterou VOP CZ získal bez soutěže.
Vzhledem k tomu, že práce pro českou armádu odvádí VOP CZ minimum, neplní zákonnou podmínku svojí existence, podle které jsou státní podniky zakládané kvůli významným strategickým nebo veřejně prospěšným zájmům.
Nenaplněné kapacity a dluhy u bank
„Příčinou jsou nenaplněné kapacity alokované pro vojenskou výrobu. Z důvodu udržení opravárenské schopnosti u vojenské techniky v období poklesu zakázkové náplně byla zřízena tréninková pracoviště pro odborný výcvik dílenského personálu,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany David Jareš.
„Finanční ztráty v posledních letech byly významným podílem ovlivněny nepředvídatelnými faktory jako situace s pandemií covidu, která měla dopad na obchodní politiku společnosti, ale i válkou na Ukrajině. Tyto skutečnosti významně zasáhly do finančního plánování nejen obchodu, především v podobě zvýšení cen energií v desítkách procent a hutního materiálu dokonce o 240 %,“ uvedla tisková mluvčí společnosti Kateřina Urban Samková.
Toto vysvětlení ale kulhá. Zatímco soukromé společnosti obranného průmyslu prosperovaly i během covidu, s růstem cen energií se vyrovnaly a konflikt na Ukrajině byl pro ně vzhledem k dodávkám pro Ukrajinskou armádu impulsem pro prudký růst, VOP CZ zatím z této situace neprofituje. Dle svého vyjádření podnik pouze jedná s ukrajinskou stranou o případných zakázkách na servis pozemní techniky.
Vaši podporovatelé jsou jako otroci, řekla Černochová poslancům ANO |
Samková doplnila, že investice podniku směřovaly a směřují do výzkumu a vývoje pro armádu jako například do vývoje autonomní pozemní robotické platformy TAROS, která byla v roce 2020 zavedena do Armády ČR. Dalším vývojovým projektem VOP CZ byla realizace 5 speciálních variant vozu Pandur dle požadavků Armády ČR, které byly vyrobeny a dodány pro její potřeby. Veškerý vývoj a výzkum je financován ze zdrojů podniku, ten si peníze půjčuje za úroky u soukromých bank.
O problémech firmy hovoří i experti. „VOP není v dobrém stavu a je otázkou zda je to jen věc tohoto vedení, nebo se projevují následky dřívějších špatných rozhodnutí,“ napsal iDNES.cz generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Security Magazín zase upozornil na to, že dozorčí rada firmy neplní svoji funkci.
Vozítko za milion
VOP CZ se v obranném průmyslu nedaří ani na volném trhu. Jediný významný projekt na vojenskou techniku po nástupu Špoka byla zakázka na výrobu čtyřkolových lehkých obrněných vozidel pro jordánskou společnost NIMR. Tu ale ve skutečnosti vyjednal Špokův předchůdce Adolf Veřmiřovský. Po splnění výrobní zakázky pro NIMR Špok získal v roce 2017 od jordánského výrobce zastoupení, aby mohl tato vozidla nabízet armádám zemí V4. Při uzavření smlouvy Špok doufal, že tento krok přinese VOP CZ zakázky až za půlmiliardy dolarů a že vytvoří desítky nových pracovních míst. Přes bombastická prohlášení ale v zemích V4 neprodal ani jedno vozidlo.
Armáda posiluje, tento rok chce přijmout 2200 nových vojáků |
Tržby společnosti v hubených letech, kdy jí vedl Špok, generovaly z 80 procent civilní zakázky, VOP CZ fungoval v podstatě jako součást českého automotive a dodával díly pro finální výrobce. VOP CZ nechybí ambice přijít s vlastním produktem, ale výsledky jsou nevalné, jak ukazuje příklad vozítka Drapper 500, jehož vývoj stál 62 milionů a za 8 let, co je v nabídce, se ho prodalo jen 69 kusů.
Obří zakázka na BVP
VOP CZ by mohl hrát roli tzv. systémového integrátora u padesátimiliardové zakázky na nová švédská bojová vozidla pěchoty. To znamená, že bude primárním českým průmyslovým partnerem pro švédského výrobce, společnost BAE a přerozdělovat práci dalším českým firmám, které se na projektu budou podílet. Za to si samozřejmě bude účtovat i svou marži, což v minulosti potvrdila společnost i v odpovědi na dotazy Transparency International.
„VOP CZ je dlouhodobě ve špatné finanční kondici, která je provázená mimo jiné i úbytkem zaměstnanců. Je tedy otázkou, zda-li podnik v tuto chvíli má dostatečné personální kapacity a know-how na potenciální výrobu podvozků pro vozidla CV-90, kompletování celých vozidel včetně jejich testování tak, jak oznámila ministryně obrany Černochová. Je na managementu společnosti VOP CZ a politickém vedení Ministerstva obrany rozptýlit spekulace o tom, že podnik na tuto zakázku nemá kapacity, případně že je schopen potřebné kapacity zajistit jinak, než subdodávkami. Taková komunikace směrem k veřejnosti i politické reprezentaci se prozatím nedaří,“ napsal iDNES.cz hlavní analytik Transparency Marek Chromý. Podle mluvčího resortu obrany Davida Jareše byla však i při nedostatku zakázek zachována odborná pracovní místa.
Šternberská firma dodává vojenskou techniku na Ukrajinu i do Indonésie |
Před realizací obří zakázky na vozy BVP za současného stavu varuje i generál Šedivý. Do té doby než bude hospodaření VOP konsolidované by se tak zásadní zakázka neměla VOP svěřit. V opačném případě by se mohlo MO ČR dostat do problémů v realizaci celého programu. „Ze zkušenosti podobného postavení VOP z produkce Pandurů existuje nebezpečí zbytečného zvýšení ceny bez přidané hodnoty,“ napsal šedivý.
Redakce kontaktovala velké hráče na tuzemské scéně obranného sektoru. Otevřeně však nikdo ze soukromých firem obranného průmyslu roli VOP CZ kritizovat nechce. Oslovené firmy se bojí, aby se jim VOP CZ nepomstil tím, že je o podíl na práci na nových BVP připraví.
