1. mýtus: Šedý zákal si přivodíte, když budete číst při špatném světle
Pravá příčina nemoci není známa, ale jedno je jisté – souvisí s přirozeným stárnutím oka, proto obvykle postihuje lidi starší 60 let. Rizikovými faktory jsou vedle věku také vyšší dioptrické vady, diabetes, záněty oka, dlouhodobé užívání některých léků, kouření, těžké úrazy oka, nadměrné infračervené a ultrafialové záření či některá metabolická a celková onemocnění. V žádném případě ale nemůže být vyvolán čtením při špatném osvětlení. Tím se oči maximálně unaví.
2. mýtus: Nemoc lze léčit kapkami
Neléčený šedý zákal může vést až k úplnému oslepnutí. Nepomohou vám však oční kapky ani léky či speciální brýle. Změny na čočce jsou nevratné, přesto je tu dobrá zpráva: kataraktu je možné odstranit během krátké a bezbolestné operace, při které oční chirurg vymění poškozenou čočku za umělou. Základní zákrok hradí v České republice všechny zdravotní pojišťovny.
Svět očima lidí se zrakovými vadami. Podívejte se, jestli netrápí i vás |
3. mýtus: Při operaci se musí použít skalpel
Nemusíte mít strach z ostrých nástrojů. Při odstranění šedého zákalu lze využít femtosekundový laser LenSx, který zcela nahrazuje skalpel. Operace řízená počítači je velmi přesná, je zcela přizpůsobena každému pacientovi na míru a umožní rychlejší hojení. Tento typ zákroku však není hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
4. mýtus: Mělo by se počkat, až šedý zákal „dozraje“
Dříve opravdu platilo, že se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi. Dnes už je ale vše jinak. „Čím dříve přijdete, tím bude operace jednodušší a šetrnější. Čím je šedý zákal větší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější,“ vysvětluje Lucie Valešová, primářka oční kliniky NeoVize v Praze.
Vhodné načasování operace konzultujte s očním lékařem a nespoléhejte na to, že se onemocnění rozvíjí pomalu a na řešení je dost času. U každého je totiž rozvoj onemocnění jinak rychlý, a zatímco u jednoho člověka může trvat roky, u jiného je to otázka měsíců. Navíc kvůli pozvolnému vývoji může pacientovi subjektivně připadat, že vidí dobře, ale ve skutečnosti tomu tak není. Proto je důležité, aby lidé nad 60 let pravidelně navštěvovali očního lékaře každý rok.
5. mýtus: Po čase musí pacient na operaci znovu
Kdepak! Kvalitní umělá nitrooční čočka nepodléhá biodegradaci a zůstává v oku natrvalo, v průběhu života ji tedy není třeba vyměňovat. Proto je ale důležité si vybrat správný typ nitrooční čočky, jelikož vám zůstane v oku až do konce života. Takzvaná explantace čočky neboli její vynětí z oka se provádí pouze ve výjimečných případech.
„Pacient by se vždy před operací měl ptát, o jak kvalitní implantát jde. Měl by si zjistit, jaký je jeho materiál – nejlepší jsou hydrofobní akrylát nebo hydrofilní akrylát s hydrofobním povrchem, ty vykazují nejlepší dlouhodobou čirost materiálu. Doporučuji zeptat se i na výrobce čoček a ověřit si, zda jde o renomovaného výrobce používaného ve světě v širším měřítku s dobrými pooperačními výsledky. Může napovědět i země původu výroby čoček,“ dodává oftalmoložka Lucie Valešová, na co se při diskusi s očním lékařem před samotnou operací zaměřit.
6. mýtus: Čočka se může po operaci znovu zakalit
Zakalení vlastní čočky se vrátit nemůže, ale může dojít k zakalení pouzdra čočky, do kterého se vkládá nová čočka. Tomuto stavu se říká následný šedý zákal.
Je to buď jizevnatá reakce organismu, nebo se objevuje tzv. regenerovaná katarakta, vlákna čočky dorůstající z okrajových částí pouzdra čočky. Na výskyt této reakce má vliv jak materiál, tak i tvar nitrooční čočky. Obecně nejmenší výskyt je po použití hydrofobní nitrooční čočky s ostrým (pravoúhlým) okrajem.
7. mýtus: Operace je bolestivá
Obavy z bolesti jsou časté, opět jde ovšem o mýtus. „Operace opravdu nebolí. Před zákrokem kapeme všem pacientům znecitlivující kapky, takže vůbec nic necítí. Po zákroku může pacient pociťovat mírné řezání, které postupně odezní, ale bolest ne,“ ubezpečuje Šárka Skorkovská, primářka kliniky NeoVize v Brně.
Zároveň však podotýká, že obavy z operace jsou přirozené. „Jde o chirurgický zákrok, navíc jde o zrak – nejdůležitější z našich smyslů, kterým přijímáme až 80 procent informací. Proto se každému pacientovi maximálně věnujeme. Některým pacientům pomůže podrobné vysvětlení průběhu zákroku a technologií, se kterými pracujeme. Někteří zase ocení rozhovor s někým, kdo již zákrok sám podstoupil. Mezi zaměstnanci naší kliniky máme hned několik kolegů, kteří operaci očí podstoupili, takže dokážeme pacienty na zákrok perfektně připravit,“ říká primářka Skorkovská.
8. mýtus: Po operaci je nutno nosit brýle
Tento mýtus může pramenit z dob dávno minulých. Ještě v 80. letech minulého století se zkalená čočka při operaci vyjmula celá z oka, rána se šila a výsledkem bylo, že oko zůstalo bez čočky. Proto se potom předepisovaly tlusté brýle plus deset dioptrií, které nahrazovaly odstraněnou čočku. Dnes je operace šedého zákalu naopak ideální příležitost, jak závislost na brýlích snížit.
Umělá nitrooční čočka dokonale nahrazuje dioptrickou sílu původní oční čočky, takže volbou vhodného typu čočky lze odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus. Většina lidí po operaci šedého zákalu při aplikaci monofokálních nitroočních čoček nepotřebuje brýle na dálku.
Devět tipů pro lepší zrak. Pomůže strava, oční gymnastika i mrkání |
9. mýtus: Zákrok mě „vyřadí z provozu“
Řada pacientů se obává, že budou muset kvůli operaci šedého zákalu nadlouho omezit své oblíbené aktivity – to ovšem není nutné.
„Před zákrokem není třeba dodržovat speciální režim, stačí klidový režim. Odpočinek doporučujeme i po zákroku. Důležité je užívat kapky dle doporučení lékaře. Návrat k běžným činnostem je možný téměř ihned, záleží na tom, jak se pacient cítí,“ vysvětluje oftalmoložka Skorkovská. V den zákroku je oko zakryto obvazem, od druhého dne ale může pacient vykonávat běžné aktivity.
10. mýtus: Kvůli operaci je nutná hospitalizace
Dříve tomu tak opravdu bylo – ale ty časy už jsou dávno pryč. „Pacienti dříve leželi týden po operaci katarakty v nemocnici, měli zalepené oči. Dnes je většina očních operací jednodenní ambulantní chirurgií. Pacient absolvuje operaci a jde domů,“ uvádí docentka Šárka Skorkovská.
Zákrok probíhá ambulantně a trvá přibližně 15 až 20 minut, délka záleží na náročnosti výkonu u konkrétního pacienta. Operace druhého oka se pak provádí asi za 14 dní.
11. mýtus: Operaci není možné podstoupit v létě
Na ročním období nezáleží, překážkou nejsou ani vedra či mrazy. „Operujeme po celý rok bez omezení. Na průběh zákroku ani na rekonvalescenci nemá roční období vliv,“ vysvětluje doktorka Valešová.
