Psychické poruchy jsou v obecném podvědomí spojované spíše s dospělými lidmi a jen málokterý rodič chce myslet na to, že by tato zdravotní komplikace mohla postihnout i jeho dítě. Jenže bohužel psychické poruchy nejsou mezi dětmi až tak výjimečné a mohou zkomplikovat život celé rodině.
Podle lékařských statistik se psychická porucha objeví u jednoho z pěti dětí. Nejčastější je přitom diagnóza ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), která je rozpoznána u 8,6 procenta dětí, následovaná poruchami nálady, kterou trpí necelá čtyři procenta dětí.
"Veřejnost je o psychických poruchách u dětí jen velmi málo informována a často tyto děti čelí obvinění, že si své problémy jen vymýšlejí, nejsou dostatečně vychované, rodiče nad nimi nedrží pevnou ruku a podobně," říká k tomuto tématu psycholožka Zdeňka Dušková.
"Přitom je to však stejná logika, jako kdybyste dítěti vyčítali, že může za to, že onemocnělo chřipkou." Navíc počet dětí, u kterých je psychická porucha diagnostikována, neustále stoupá. Výzkum, jehož výsledky byly zveřejněny letos v březnu, poukazuje na to, že jen mezi roky 2007 a 2010 vzrostl počet amerických dětí hospitalizovaných s psychickou poruchou o čtyřiadvacet procent.
Čím dříve je psychická porucha u dítěte diagnostikována, tím dříve se s ní jeho okolí může naučit pracovat, lépe mu porozumět a snížit tak hladinu stresu i počet konfliktů. Je samozřejmé, že neexistuje žádný manuál, který by se dal uplatnit na všechny psychické poruchy, ani seznam symptomů, které by jasně říkaly, že vaše dítě je psychicky nemocné.
Pokud však u svého potomka pozorujete následující charakteristiky a signály, berte je jako jakési varování, které vás může upozorňovat na to, že může mít nějaký psychický problém, se kterým by bylo potřeba vyhledat odbornou pomoc:
1. Poruchy nálady
Je naprosto zřejmé, že nálada žádného člověka nekopíruje rovnou přímku, nicméně jestli se nálada vašeho dítěte podobá horské dráze, zbystřete: "Je samozřejmě zcela normální, pokud má dítě výkyvy nálady a občas se cítí smutné, nebo se mu nechce komunikovat. Varovným signálem je ale nápadná skleslost, pasivita a celkové depresivní ladění, které trvá déle než dva týdny," upozorňuje psycholožka.
"Nemusí jít nutně o depresivní poruchu, ale například o průvodní jev šikany, či dalších problémů, se kterými se dítě bojí rodičům svěřit." I když nejde o příliš známou skutečnost, nepodceňujte ani možnost, že vaše dítě trpí depresí. Podle statistik trpí depresivní poruchou jedenáct procent dětí ve věku mezi třinácti a osmnácti lety.
2. Změny chování
"To, co je, nejen u dětí, vždy varovným signálem, je dramatická změna chování a dosavadních zvyků, která nemá žádný zjevný důvod," říká psycholožka.
"Náhlé přerušení veškerých styků s dosavadními kamarády, ztráta zájmu o koníčky a aktivity, které doposud dítě bavily, náhlé opakované výbuchy vzteku a agresivity a další podobné změny chování mohou souviset nejen s psychickými problémy dítěte, ale například i se zneužíváním návykových látek."
Samozřejmě mohou změny chování dítěte souviset jen s přechodem do dalšího vývojového období, ale rozhodně si zasluhují vaši pozornost.
3. Váhový úbytek
Máte pocit, že poruchy příjmu potravy se týkají téměř výhradně mladých žen a v případě, že vaše čerstvě náctiletá dcera výrazně zhubne, jde jen o přirozený důsledek toho, že roste? Potom jste podlehli běžnému omylu současných rodičů. Bohužel se počet dětí postižených poruchami příjmu potravy neustále zvětšuje a stejně tak stále více klesá věk nemocných.
Podle statistik z roku 2013 se v posledních čtyřech letech ztrojnásobil počet dětí a dospívajících hospitalizovaných s poruchami příjmu potravy. A nemocné jsou už i pětileté děti. Náhlý váhový úbytek je vždy varovným signálem.
4. Poruchy koncentrace
Je roztěkané, nedokáže se soustředit, je náladové a impulsivní? Má problémy s dokončením i jednoduchého a krátkodobého úkolu? Nedokáže udržet pozornost ani v rámci několikavětého pokynu a zachovat se podle něj (například když mu řeknete: "Dojdi pro knížku, co leží na stolku v ložnici, a dej ji do knihovny," skončí s knihou uprostřed obýváku a zmateně se rozhlíží, co s ní má vlastně udělat).
"Neschopnost udržet pozornost se často objevuje u ADHD, ale mohou být přidružené například i k Aspergerovu syndromu a dalším poruchám autistického spektra," vysvětluje psycholožka.
"Roztěkanost sama o sobě samozřejmě neznamená, že dítě trpí nějakou psychickou poruchou, ale může to být jeden ze souvisejících příznaků."
5. Potíže ve škole
Pokud vaše dítě neprospívá ve škole, množí se stížnosti na jeho chování, má problémy s autoritou a dělá mu problémy zvládnutí běžné učební látky, určitě jde o problém, který zasluhuje vaši pozornost. Poruchy učení postihují deset procent dětí a potíže vašeho dítěte ve škole mohou být způsobeny širokým spektrem poruch od různých dys (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie...) přes problematickou aktuální situaci (například dítě jako oběť šikany) až po poruchy autistického typu.
"Varovné je i náhlé zhoršení prospěchu dítěte ve škole nebo náhlé stížnosti učitelů na jeho chování," dodává psycholožka.
