„Jsem už pátým rokem na mateřské dovolené a upřímně říkám, že to není žádný med. Z pozice kariérně úspěšné a finančně samostatné ženy jsem prakticky ze dne na den spadla na úroveň domácí hospodyňky. Svou rodinu samozřejmě miluji, ale ničí mě ten dennodenní koloběh: vaření, úklid, prádlo, děti. Přes den většinou nepiji, ale tak každý druhý večer, když už děti usnou, si otevřu lahev vína a jsem schopná ji vypít i celou sama. Beru to jako takový příjemný večerní rituál a rozhodně nemám pocit, že bych měla s alkoholem problém. Klidně vydržím nepít libovolně dlouhou dobu, ale po celém dni jsem tak unavená, že se u vína příjemně zrelaxuji,“ říká o sobě čtyřiatřicetiletá Veronika z Prahy.
A podle statistik v tom rozhodně není sama. Výzkum Státního zdravotního ústavu z roku 2013 ukázal, že denně, nebo obden pije patnáct procent Čechů starších patnácti let. Za rok tak průměrný dospělý vypije více než deset litrů (přesně 10,4 litru) čistého alkoholu.
A i když alkoholismem trpí třikrát více mužů než žen, poměr se stále více vyrovnává a ženy pijí stále častěji. Navíc mají větší tendenci kombinovat alkohol s léky, což samozřejmě zvyšuje zdravotní rizika. Ale kde leží hranice, kdy je vaše popíjení ještě neškodná společenská aktivita, a kde už začíná závislost? Jste si jistí, že zrovna vy už nemáte s alkoholem problém?
Monika Plocová si prošla těžkou závislostí na alkoholu a návykových lécích. Důvod? Nízké sebevědomí, problematické manželství a úzkosti:
22. července 2013 |
Kdo nepije, je mimo
„Alkohol má mezi závislostmi naprosto výjimečné postavení,“ říká psycholožka Marcela Vojířová. „Zatímco například drogy, a v posledních letech i cigarety, jsou vnímány ve společnosti jako nežádoucí, u alkoholu je to mezi lidmi jinak. Paradoxně totiž není jako divný označován ten, kdo pije, ale ten, kdo při společenských příležitostech nepije.“ Přitom závislost na alkoholu začíná velmi nenápadně a dlouho se tváří jako naprosto neškodný společenský zvyk.
Navíc alkoholové závislosti hrají do karet předsudky: „Většina lidí si alkoholika představuje jako ztroskotance, který má po domě poschovávané lahve, bije děti a nestará se o rodinu, ale alkoholismus má spoustu podob. A řada z nich je pro okolí alkoholika bez problémů akceptovatelná, protože nemá nijak agresivní či vyloženě nepříjemné projevy,“ uvádí psycholožka.
Ale i když to zvládnete v osobní rovině, problémy s nadměrnou konzumací alkoholu vás postupem času stejně dohoní. Intenzivní konzumace alkoholu je spojena s jaterními a kardiovaskulárními chorobami. Zvyšuje riziko předčasného porodu i vrozených vad novorozenců. U žen je prokázána souvislost mezi pravidelným pitím a rakovinou prsu. S dalším pitím se počet a závažnost problémů samozřejmě nadále zvyšuje.
Zlehčování a pocity viny
„Hranice, kdy se člověk stává závislým na alkoholu, se nedá přesně určit a určitě se nedá určit podle jediného symptomu. Navíc symptomy se postupem času mohou i měnit. Typická je například odolnost vůči alkoholu. Zatímco alkoholici v počátečních stádiích jsou vůči alkoholu velmi odolní a dokážou jej vypít značné množství, v pokročilých stádiích alkoholismu naopak tolerance klesá a alkoholici se dokážou opít už prakticky po jedné skleničce,“ vysvětluje psycholožka.
„Podstatné pro určení toho, zda má člověk problémy s alkoholem, není to, jak často pije, nebo kolik toho vypije. Nejpodstatnější je z tohoto hlediska vliv, který má alkohol na jeho život. Spousta lidí tak scestně argumentuje, že přece nepijí každý den, ani se neopíjejí do bezvědomí, takže se jich to netýká.“
Nejprve se zamyslete nad svým vztahem k alkoholu: „Pro závislé na alkoholu jsou typické pocity viny v okamžicích, kdy pijí. Za své pití se stydí a to i přesto, že mohou sami sebe přesvědčovat, že je všechno v pořádku a mají všechno pod kontrolou,“ upozorňuje psycholožka.
Stejně tak se velmi často objevují i lži, které se týkají alkoholu. Je to především „obrana“ před přáteli a rodinou, kteří už obvykle registrují, že vaše popíjení překročilo normu. Varovat by vás také měl fakt, pokud si vlastně ani nedokážete představit, že byste měli odpočívat bez skleničky v ruce. Uvolnění, zábavu a relax máte zkrátka už automaticky spojenou s nějakým alkoholickým nápojem. Samozřejmě, že byste se dokázali bavit i bez drinku, ale proč to dělat, když v lehkém alkoholovém oparu je to příjemnější?
Přece nebudu trhat partu
V rámci toho se vám občas stane, že toho vypijete více, než jste měli původně v úmyslu. „Lidé závislí na alkoholu si velmi často říkají, že si dají jen jednu dvě skleničky, aby netrhali partu. Přesvědčují tím i sami sebe, že mají pití dokonale pod kontrolou. Jenže většinou jim jejich předsevzetí nevyjde a nakonec vypijí mnohem více, než původně chtěli. Ale i to si dokážou odůvodnit a omlouvají to tím, že se nechali strhnout atmosférou, že je někdo přemluvil a že stejně pijí všichni,“ vysvětluje psycholožka.
Co se děje s tělem alkoholika: zničená játra, vředy, nádory a demence |
A pak jsou tu alkoholická „okna.“ Vaši přátelé vykládají vtipné historky o tom, co jste dělali nebo říkali v průběhu mejdanu, ale vy máte pocit, že musí mluvit o úplně cizím člověku. Na některé z popisovaných příhod si totiž vůbec nepamatujete, nebo je máte zastřené alkoholovou mlhou. Mimo to pozorujete, že vás večery v hospodě stojí stále více peněz. K tomu, abyste se dostali do nálady, totiž potřebujete stále větší množství alkoholu (alespoň v počátečních fázích závislosti, později vám naopak bude stačit jen málo, abyste se opili).
Zapomeňte na červený nos
Samozřejmě nezanedbáváte rodinu ani práci, ale výjimečně se vám stane, že nezvládnete nějaký úkol nebo povinnost proto, že máte zrovna příšernou kocovinu, nebo jste popili a jednoduše se vám nechce nic dělat. Alkoholem zapíjíte jak problémy, tak radostné události. A to možná i přesto, že má vaše okolí na toto téma nemístné poznámky. Vždyť nikdo neví lépe než vy, že vaše pití je úplně neškodná společenská zábava. Jen nechcete stále dokola poslouchat „rýpání“, takže tvrdíte, že jste si dali jen jedno, dvě piva, i když váš účet vypovídá o něčem jiném.
Stejně jako přichází nenápadně psychická závislost, objevují se plíživě i tělesné příznaky.
„Většina lidí má alkoholismus spojený s červeným nosem, poškozením jater a deliriem tremens. Jenže to jsou až finální příznaky těžkých závislosti. V počátečních stádiích se zneužívání alkoholu projevuje mnohem nenápadněji,“ varuje psycholožka.
Možná se cítíte unavenější, nemáte chuť k jídlu, více se potíte, jste podráždění a v depresi. Nebo vás pobolívá hlava, houpe se vám žaludek a trpíte nespavostí. Ale stačí sklenička a vaše tělesné i duševní rozpoložení se rázem výrazně vylepší.
Poznali jste se v některých z popisovaných symptomů? Prvním a pravděpodobně nejtěžším krokem k nápravě je schopnost přiznat si sami sobě, že máte s alkoholem problém.
Zkuste se sami na sebe podívat bez omluv a příkras: „Někdy lidem pomůže, když si na papír sepíší všechny situace, kdy v poslední době pili alkohol. Když potom vidí, jaký objem dokázali zkonzumovat, nebo si vybaví například kocovinu či stud, který ráno poté pociťovali, jsou často překvapeni. Je však potřeba být k sobě absolutně upřímný a započítat i pivo, které si dáte k obědu, nebo skleničku vína k odpolední kávě.“
