Vegetariánem se člověk stává často už v mládí a své přesvědčení, že maso k životu nepotřebuje, si mnohdy přináší i do dospělosti. Naproti tomu k paleo stravě se lidé přiklánějí nejčastěji až v momentě, kdy ostatní hubnoucí metody a zdravotní doporučení selžou.
Michal Turna začal s paleo stravou před pěti lety. Dnes sám vede kurzy, v nichž se snaží lidem osvětlit podstatu výživy inspirované pravěkem. I jeho v začátcích přesvědčily skvělé výsledky, kterých dosáhl s novým jídelníčkem. „Dokázal jsem rychle zhubnout přebytečných 15 kilo a zlepšil se i poměr svalů a tuku v mém těle. Netrpím ospalostí po jídle ani nemám neustále na něco chuť. Je to pro mě i prevence před civilizačními chorobami, jako je vysoký tlak nebo cukrovka,“ říká.
Je však třeba počítat s tím, že paleo cesta není zrovna jednoduchá. Podstatou je návrat k jídlu našich předků, pro které jsme byli geneticky vybaveni. Při dodržování pravěkých zásad je tedy nutné rozloučit se nejen s průmyslově zpracovanými výrobky, ale také obilninami, mlékem, luštěninami nebo bramborami. Naopak se doporučuje jíst potrava bohatá na tuky, která zahrnuje zeleninu, maso, vejce, ořechy a v přiměřené míře i ovoce.
Doktorka Kateřina Cajthamlová však současnou představu paleolitické stravy považuje za nesmyslnou. „V době kamenné se jídlo lišilo v závislosti na ročním období. Samozřejmě do potravy patřili zpěvní ptáci, hlodavci, žížaly, hadi, mlži, ještěrky a hmyz. Tato potrava doplněná zhruba jedenkrát týdně masem větších divokých zvířat je v dnešní době nerealizovatelná,“ vysvětluje.
Připomíná též, že pralidé trávili většinu svého života v přírodě, ve které neexistovaly chemikálie ani běžné infekce typické pro dnešní populaci. Podle ní se tak od pravěké civilizace zcela zásadně lišíme i z fyziologického hlediska. „Díky dnešní komplexní stravě a vysoké úrovni péče o těhotné a děti jsme průměrně o 30 centimetrů vyšší a umíráme o 40 let později než naši předci. To vyžaduje také o 15 procent více stravy, než měli oni,“ vypočítává.
Jednou z nejdiskutovanějších položek paleo jídelníčku je bezesporu maso. Výživová terapeutka Anna Jermářová vidí potíž zejména u velkochovů. „Negativní dopad může mít nižší kvalita potravin, což se týká obzvlášť živočišných produktů. Určitě také není vhodné se masem přejídat. Jsou lidé, kteří se jím živí i třikrát denně. To je z dlouhodobého hlediska velmi problematické a nezdravé,“ říká.
Michal Turna však tyto obavy vyvrací s tím, že podstata palea není v konzumaci výhradně živočišné stravy. „Maso není základ. Nejdůležitější roli hrají přirozené potraviny, jenž dodávají tělu dostatek kvalitních kalorií a ne těch prázdných, které dnes konzumuje většina lidí,“ zdůrazňuje.
Někteří z odborníků vidí úskalí i ve vyřazení veškerých obilovin z jídelníčku. Paleo strava tak zcela popírá potravinovou pyramidu, která byla v roce 2005 přijata ministerstvem zdravotnictví jako oficiální výživové doporučení. Podle ní by obiloviny měly tvořit základ našeho denního příjmu.
Michal Turna vysvětluje, že i když jsou tyto produkty ze stravy vyloučeny, lze je snadno nahradit „Vláknina se sacharidy se čerpají z jiných zdrojů, například ze zeleniny a ovoce. Nutriční hodnota obilovin není kdovíjak výjimečná, mají spíše tu výhodu, že jsou lehce dostupné. Proto se z nich stala populární potravina, která je navíc velmi levná,“ objasňuje.
Ani doktorka Cajthamlová nepovažuje obiloviny za nezbytnou součást našeho jídelníčku. Musí se však podle ní nahradit luštěninami, bramborami, kukuřicí nebo rýží. Jenže paleo strava vyřazuje i tyto plodiny. „Nahradit obiloviny šlechtěnými druhy kořenové zeleniny nebo ovoce nestačí. Ovoce navíc způsobuje nadbytek jednoduchých cukrů ve stravě,“ vysvětluje,
Podobné diskuze se vedou i okolo mléčných výrobků. Pro mnohé je jejich vyškrtnutí z jídelníčku nepředstavitelné. Už od základní školy jsme přece slýchali o jejich pozitivním vlivu na zdraví. „Prvně bych se zamyslel, kolik vápníku je obsaženo v běžně dostupných mléčných výrobcích. Existují alternativy, které nám dodají mnohdy i více vápníku než samotné mléko,“ vysvětluje Michal Turna důvod, proč se paleo dieta obejde i bez mléčných produktů.
Doktorka Cajthamlová však upozorňuje, že jejich vyřazení na delší dobu může způsobit nesnášenlivost laktózy u lidí, kteří těmito problémy nikdy dřív netrpěli. „K intoleranci vede odvyknutí a změna enzymatické výbavy střeva. Obzvlášť problematické je vynechávání mléka v dětství, kdy dochází k růstu a vývoji kostry. Ve stáří je tu zase riziko řídnutí kostí a osteoporózy,“ říká.
Myslíte si, že je paleo strava člověku prospěšná?
I když jsou názory odborníků na paleo stravu různé, shodují se v tom, že odstranit ze stravy vysoce průmyslově zpracované potraviny, alkohol, cukr, kávu či některé oleje může našemu zdraví jen prospět. Anna Jermářová připomíná, že jídlo je v první řadě velmi individuální záležitost „Není vhodné všem doporučovat jeden extrémní výživový styl, stejně jako není vhodné lidem plošně doporučovat jíst všechno. Záleží na potřebách každého z nás a věřím, že zdravě lze žít například bez mléčných výrobků nebo luštěnin, stejně jako s nimi.“
Každý výživový směr má zajisté své klady, ale zároveň přináší i rizika. Nejsnazší cestou, jak zjistit co převažuje, je tak odzkoušet si vše na vlastní kůži. Jen čas nejlépe ukáže, jestli život novodobých pralidí obstojí v dnešní době, která se od éry paleolitu v mnohém liší.
