Zatímco dříve drželi diety jen pacienti s celiakií nebo intolerancí na laktózu, dnes je všechno jinak. Když jsem nedávno viděla v restauraci na jídelním lístku veganskou svíčkovou z tofu a sójové smetany, napadlo mě, jestli jsme se tak trochu nezbláznili. Nejsme vegani, ale vyhledáváme veganské restaurace, netrpíme intolerancí na laktózu, ale ostošest konzumujeme náhražky tradičních jídel. „A někdy si tak - třeba v případě laktózy - můžeme vypěstovat i potravinovou nesnášenlivost,“ říká nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze Světa zdraví, které jsem se na módní diety zeptala.
Nesnášenlivost nemusí být trvalá
Je třeba si uvědomit, že nic není černobílé – ani zdánlivě jasná věc, jakou je třeba právě alergie na potraviny a jejich složky. Alergie na lepek nemusí hned nutně znamenat nevyléčitelnou celiakii, se kterou lze bez obtíží žít jen při dodržování přísné diety. Může jít o alergii, která sama po čase odezní, která se objeví jako vedlejší produkt jiné nemoci nebo jen tehdy, když potravin s obsahem lepku sníme velké množství.
Podobně je něco trochu jiného alergie na bílkovinu z kravského mléka (která se objevuje především u dětí a s věkem odeznívá) a intolerance na laktózu (která je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, který mléčný cukr štěpí). Pokud dlouhodobě míváme po požití zmíněných alergenů potíže, je na místě vyhledat lékaře.
Přístup „sám sobě doktorem“ se nevyplácí
Pokud se vám tedy udělá párkrát špatně po mléce, nemusí to být žádná katastrofa. Je ale rozhodně lepší si zahrát na hypochondra a obejít pár lékařů (včetně alergologa), kteří intoleranci potvrdí, nebo vyloučí. Naordinovat si dietu za pomoci chytrých knížek, kamarádů a internetu může být krok naprosto opačným směrem.
„Vysadíte-li z konzumace veškeré mléčné výrobky, je třeba dát si pozor na to, abyste nahradili důležité živiny, které mléko a mléčné výrobky obsahují. Je to zejména o vápník, vitamín D, ale i vitamíny ze skupiny B. Jejich nedostatečný příjem může totiž vést k vážným zdravotním problémům, například dlouhodobý nedostatek vápníku a vitaminu D může způsobit až řídnutí kostí,“ upozorňuje Monika Bartolomějová.
Jak si vypěstovat alergii
Dalším problémem je pak vysazení především výrobků s laktózou u jedinců, kteří intolerancí netrpí a pro dietu se rozhodli z přesvědčení nebo třeba jen tak. „Jakkoliv se to může zdát paradoxní, absolutním vynecháním mléčných výrobků se i ten, kdo s jejich trávením neměl dosud žádný problém, vystavuje obtížím při jejich budoucí konzumaci,“ varuje specialistka a upřesňuje: „Po konzumaci mléka a mléčných výrobků se totiž začíná v trávicí soustavě produkovat enzym laktáza, díky němuž dochází k jejich štěpení a trávení. Pokud mléčné produkty dlouhodobě nepřijímáte, laktáza se přestane tvořit. Výsledkem jsou průjmy, nadýmání a jiné trávicí obtíže po náhodném požití mléčného cukru laktózy, protože organismus ji nemůže strávit.“
Objevit se může dokonce vyšší citlivost i na stopové množství laktózy – tu přitom najdeme i ve výrobcích, které na první pohled mléko jako takové nemusejí obsahovat. Dobrou zprávou je, že po opětovném pravidelném zařazení mléčných výrobků do jídelníčku se tvorba laktázy obnoví. Proces „dostávání do normálu“ ovšem provázejí nepříjemné trávicí potíže.
Bartolomějová upozorňuje, že se tvorba laktózy s narůstajícím věkem přirozeně snižuje – a to může působit komplikace jedincům, kteří v mládí s mlékem problémy neměli. Většinou ale stačí konzumaci laktózy jen omezit.
Pokud se chceme laktóze z nějakého důvodu vyhnout, musíme vynechat konzumaci veškerých mléčných výrobků, a to včetně mléka kozího a ovčího, protože ta laktózu obsahují stejně jako mléko kravské. Nemáme-li ale odborníkem potvrzenou intoleranci, je to podle Bartolomějové zbytečný krok.
Bezlepková dieta: nepomůže, ani neuškodí
Mnoho sportovců věří, že jim bezlepková strava dopomůže k lepšímu výkonu. Nejslavnější dietáři Novak Djoković a Tomáš Berdych jsou důkazem, že by na tom mohlo přece jen něco být. „Faktem zůstává, že vědci ani lékaři tuto skutečnost zatím nijak nepotvrdili ani nevyvrátili,“ uvádí Monika Bartolomějová: „Sportovci se většinou lepku a produktům s ním vyhýbají, aby měli lepší trávení a jejich střevo lépe absorbovalo zkonzumované živiny, a někteří skutečně tvrdí, že jejich sportovní výkony jsou lepší. Spolehlivé důkazy, které by toto tvrzení potvrdily, nicméně stále chybí.“
Lidé bez alergie na lepek podle ní nemají důvod se této látce příliš vyhýbat. Doporučuje spíše dbát na kvalitu konzumovaných obilnin obecně a pohlídat si příjem kvalitních sacharidů, které s naším výkonem dokážou dělat divy. „Spíše než na vynechání lepku bych se zaměřila na příjem správných sacharidů, které jsou při aktivním životním stylu velmi důležitou součástí stravy. Dejte přednost skutečně celozrnnému (nikoliv takzvanému vícezrnnému) pečivu před klasickým bílým, dopřejte si luštěniny a především dostatek zeleniny a ovoce,“ radí odbornice.
Lepek je všude, ale bát se ho (většinou) nemusíme
Mezi hlavní zdroje lepku patří zejména pšenice a žito, menší množství lepku obsahuje ječmen a oves. Lepek tedy najdete v pečivu, těstovinách, vločkách, knedlících, ale také v některých druzích uzenin, omáčkách, dokonce i jogurtech, cukrářských výrobcích či rostlinných náhražkách masa. „Pokud se mu chcete vyhnout, je třeba si přečíst složení jednotlivých výrobků nebo volit přirozeně bezlepkové potraviny, jako jsou rýže, brambory, pohanka, luštěniny, ovoce a zelenina, vejce, ořechy a semínka či maso,“ říká Monika Bartolomějová.
Jako zajímavost uvádí, že lepek najdeme také v lepidle na známky a obálky – v případě pacienta s celiakií opravdu může takové hromadné posílání vánočních přání způsobit určitý problém.
