Je pravda, že nemoci srdce a cév, na které se u nás nejvíce umírá, jsou podmíněné geneticky. Přesný mechanismus zatím ještě vědci a lékaři nedokážou vysvětlit, neexistuje totiž jeden jediný gen, který by měl dané nemoci na svědomí, vždy jde o jejich soubor. Ovšem vymlouvat se na geny je škodlivé, člověk může své zdraví nejméně z poloviny ovlivnit sám životním stylem.
Výjimkou jsou děti z rodin s významnou genetickou zátěží, ty mohou mít hladinu cholesterolu několikanásobně vyšší, než je zdravý limit. Takových extrémních případů je však málo, většinu rizikových dětí by měli objevit a hlídat praktičtí lékaři. Ti dětem z rodin, kde se vyskytuje mnoho případů kardiovaskulárních onemocnění, měří cholesterol v pěti a třinácti letech.
Varování: brzké úmrtí rodičů
Krevní testy však bohužel neabsolvují všechny děti, které by měly. "Většinou je k zapotřebí provést je v jiný den, než proběhne preventivní prohlídka. Rodičům mnohdy tento problém připadá banální, tak už děti na vyšetření nepřivedou," říká dětská lékařka Hana Cabrnochová.
Aspirin na srdce?Jen po dohodě s lékařem Aspirin, primárně lék na chřipkové příznaky a nachlazení, je vhodný také jako prevence nemocí srdce a cév. Ovšem ne vždy. Lékaři jej doporučují pouze v případech, kdy pacient už za sebou má infarkt nebo mozkovou mrtvici. Nehodí se tedy pro všechny pacienty plošně, tím spíš, když pacient dosud problémy se srdcem nezaznamenal. |
Pokud testy potvrdí, že má dítě vyšší hladinu cholesterolu, je zapotřebí upravit životní styl celé rodiny – nevhodné stravovací návyky se dědí, stejně jako nechuť k pohybu. A ač to může znít až příliš banálně a jednoduše, právě zdravou stravu a fyzickou aktivitu lékaři "naordinují" dětem ohroženým kardiovaskulárními chorobami nejčastěji.
Jestliže tato opatření nepomůžou, rodiče by se měli s dětmi obrátit na specializované poradny. Vážné případy dostávají léky. "Je ale lepší počkat až do dospělého věku, zejména u dívek," říká lékař Jan Piťha, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v pražském IKEMu.
Pro každého člověka by mělo být varováním, když na infarkt či mrtvici zemřel jeho otec či bratr ve věku do 55 let, u ženských příbuzných je hranice, které byste si měli všimnout, 65 let. Pokud pacient s takovou genetickou zátěží už není pod lékařským dohledem, doporučuje se, aby už ve dvaceti letech absolvoval vyšetření hladiny cholesterolu, tuků a cukrů v krvi. Běžně se tato vyšetření dělají každé dva roky po 40. roce života.
Jak je tedy možné, že i přes takto nastavenou prevenci u nás stále tolik lidí umírá na infarkt či mrtvici? Na vině je špatný životní styl a zejména obezita. Druhým důvodem je fakt, že na pravidelné prohlídky chodí jen čtvrtina lidí. Zbytek se o svých zdravotních problémech, ať už daných geneticky či jen nevhodným životním stylem, nedozví.
Zvýšená hladina cholesterolu a mnohdy ani vysoký krevní tlak se totiž dlouhou dobu rozvíjejí skrytě a v momentě, kdy nemocný pocítí první zdravotní obtíže, může být skoro pozdě. Kdyby byl dotyčný informován, stačilo by, aby snížil hladinu cholesterolu o deset procent, čímž by snížil své riziko úmrtí na nemoci srdce a cév o čtvrtinu.
Pravdy a mýty o srdciAlkohol svědčí srdci? Káva je zlo? |
Před cukrovkou varuje rostoucí břicho
Cévy poškozuje také cukrovka, také ta je z velké části dědičná. Životním stylem je ale možné ovlivnit dobu, kdy nemoc propukne. Člověk, jehož rodiče diabetem trpí, by si kromě cholesterolu měl hlídat zejména zdravou váhu. Musí však počítat s tím, že mu to dá mnohem větší práci než jeho vrstevníkům, kteří nemají podobné rodinné zatížení.
Kromě zdravé stravy je obvykle zapotřebí přidat také pohyb, důležitá je jeho pravidelnost. Nezbytné je hlídat si obvod pasu, na hrozící cukrovku může upozornit rostoucí břicho, tedy tuky ukládající se právě v oblasti břicha. Na nebezpečí může upozornit také zvýšený krevní tlak.
