Už od září mě manželka posílala k doktorovi, aby se mi podíval na divně se zvětšující a zvláštně zabarvenou pihu.
Jsem blonďák, co se nikdy neopálí a vždycky zčervená. Však jsem se jako malý mockrát na sluníčku spálil. Je mi 25 let, mám rok po škole, začal jsem pracovat v novém zaměstnání a s manželkou přestavujeme domek. Plánujeme děti a prostě šťastnou společnou budoucnost.
Odřené znaménko na noze
Nic mi přece není a nevidím důvod, proč bych měl k lékaři chodit s nějakým odřeným znaménkem na lýtku nohy.
Přesto mi něco vrtá v hlavě a koncem října zajdu ke své praktické lékařce s "banálním problémem". Paní doktorka se dívá, přemýšlí a verdikt zní: "To je klasická piha blonďáků." A tak zůstávám v klidu. Přesto mi napíše žádanku na vyšetření ke kožní lékařce.
Maligní melanom kůžeMaligní melanom je nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. |
Ještě ten den jdu na chirurgii a moc příjemný pan doktor chirurg zkoumá moje znaménko. Jelikož se mu moc nezdá, odstraňuje mi ho i s relativně větším kožním lemem.
Rychle rostoucí melanom
Jsem určitě OK, zbavil jsem se znaménka a nemám skoro žádné problémy, kromě pnoucí kůže po drobném zákroku na chirurgii. Jenže po týdnu PLESK…PLESK…
"Je mi líto, ale histologický nález byl pozitivní, jde o nodulární maligní melanom Clark III, Breslow IV. Je to velice rychle rostoucí a metastazující druh melanomu.
Zachytili jsme ho snad včas, uvidíme. Příští týden s tímto výsledkem přijďte do 'komise'…." Ortel od onoho chirurga byl jasný… Co dál? Jak to říci doma? Jak nejbližším?
Na toto období léčby mám velice nejasné vzpomínky. Asi to moje JÁ raději zapomnělo. Šel jsem před "komisi" do nemocnice. V komisi je vždy onkolog, kožní lékař a chirurg.
Byl jsem ubezpečen, že to bude dobré, ale musím okamžitě na reoperaci. Byly mi tedy vyoperovány sentinelové uzliny a větší část lýtka a po týdnu v nemocnici vyšla histologie na výbornou.
Sedm let jsem v pořádku
Propustili mě domů. Popřáli štěstí a nyní již sedm let chodím na pravidelné prohlídky na onkologii a vše je zatím v pořádku.
Děti už také máme a já nemůžu uvěřit, jaké bylo štěstí, že mě moje milovaná žena donutila jít k lékaři včas.
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |