Srdeční selhání je extrémně závažná příhoda a jmenovaní (brankář Sčota Maminašvili a písničkář Tom Petty) z uplynulého týdne v tom vůbec nejsou sami. Vzpomeňme jen na případ fotbalisty Pavla Srníčka, ruského hokejisty Čerepanova nebo zpěvačky Věry Špinarové.
Náčelník horské služby zkolaboval, letěl pro něj vrtulník Adolf Klepš, TOP 09 |
Jen v Praze tak podobná příhoda postihne hrubým odhadem dva až tři pacienty denně a zdaleka ne všichni se dostanou k ošetření do nemocnice.
„Náhlou zástavu srdce nejčastěji způsobuje porucha srdečního rytmu, která srdce zastaví ze vteřiny na vteřinu. Ale příčin této poruchy rytmu může být více, například akutní infarkt myokardu, srdeční selhání, akutní zánět srdečního svalu a řada dalších,“ vysvětluje doc. Jan Bělohlávek z Koronární jednotky II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN.
„U výkonnostních sportovců do 40 let bývá příčina náhlé zástavy jiná než u starších, většinou je na vině skrytá či nepřiznaná kardiomyopatie, roli může hrát i doping nebo vyčerpání. V ostatních případech jde nejčastěji o komplikaci akutní koronární příhody (infarktu myokardu) nebo chronické ischemické choroby srdeční, chronického srdečního selhání, plicní embolie, chlopenní vady a dalších,“ dodává docent Bělohlávek.
Podle odborníků postihne srdeční zástava 50 až 70 lidí na sto tisíc obyvatel, převážná většina z nich jsou muži, protože je u nich ve středním věku vyšší riziko ischemické choroby než u žen. Typickým pacientem je pak podle docenta Bělohlávka kuřák ve věku mezi 40 a 45 lety.
Dopředu je přitom mnohdy nemožné odhalit rizika, protože například běžné EKG vyšetření je obyčejně nezjistí, zdravý člověk by musel podstoupit podstatně důkladnější vyšetření.
Lékaři tedy intenzivně sledují a léčí rizikové skupiny obyvatel, u kterých se ví, že jejich riziko náhlé srdeční zástavy je vysoké.
V případech srdeční zástavy se vždy hraje o minuty, je to příhoda s nejvyšší prioritou. Zdravotníci tak pracují i s pomocí veřejnosti na tom, aby účinná první pomoc přišla co nejdříve, ať už prostřednictvím osvěty první pomoci, šířením sítě defibrilátorů či pomocí vyškolených laiků s mobilní aplikací napojenou na dispečink záchranné služby. Problém ovšem nastává tehdy, pokud člověk zkolabuje na místě pro záchrannou službu těžko dostupném, což se stalo v případě náčelníka horské služby Adolfa Klepše, ale mnohdy jsou problematické i bytové domy a jejich vyšší patra.
Může laik blížící se zástavu na sobě nějak dopředu poznat? „Někdy ano, jindy přijde ve vteřině,“ objasňuje Bělohlávek. „Pokud se objeví nově vzniklá, nebo významně zhoršená dušnost, která nepolevuje ani v klidu a zhoršuje se i při běžném pohybu například po domácnosti, nebo pokud déle než 10 minut trvá tlaková bolest na hrudi, která případně vystřeluje do ramene, čelisti či do zad, měli bychom neprodleně vyhledat lékařskou pomoc,“ upozorňuje lékař. Lidé často bolest podcení s tím, že je to podrážděná žáha, žaludek nebo žlučník.
„Každá minuta při náhlé zástavě krevního oběhu, kdy není pacient oživován, snižuje pravděpodobnost přežití asi tak o deset procent, takže nepřijde-li pomoc do deseti minut, šance na přežití je mizivá,“ připomíná doc. Bělohlávek.
