Kouření zabíjí, to je známá věc. V posledních letech se ale rozšířily elektronické cigarety. Lidé, kteří je kouří, mají pocit, že nejsou škodlivé. Existuje termín „zdravé kouření“?
Neexistuje. Kouř je vždycky směs několika tisíců chemikálií, ať kouříte cokoli. Marihuanu, tabák, nebo třeba jahodové listí. Kouření je zkrátka škodlivé vždy. Elektronické cigarety se ale nekouří.
Co se s nimi dělá?
Vapují se. Je to výrobek založený na bázi čistého nikotinu, který se zahřívá. Nikotin ale v tekutině e-cigaret vůbec být nemusí. Ta většinou obsahuje propylenglykol a glycerin, což nejsou závadné látky. Zbytek je voda. Tekutina se zahřívá a přitom vzniká jakýsi výpar, který člověk vdechne a vydechne, následně se výpar rozplyne. Takže tam nic nehoří a nevzniká kouř.
Uživatelé elektronických cigaret tedy nejsou kuřáci, ale vapéři?
Ano, rozhodně to nejsou kuřáci, protože nekouří.
Na oblibě získává i nový typ elektronických cigaret, označovaný iQOS. Funguje na podobném principu?
Ne. Výrobky zahřívaného tabáku, mezi které iQOS patří, jsou na bázi tabáku. Jde tedy o tabákový výrobek. Tabák je rozemletý na prach a zase složený zpátky do jakýchsi granulí. Ty jsou uložené v tyčince, která se podobá cigaretě. Vloží se do pouzdra, a když ho používáte, probíhá v něm za teploty asi 300 – 400 stupňů tlení. Takže když si člověk chce „zatlít“, zmáčkne tlačítko, tyčinka se zahřeje a on si může opakovaně potáhnout. Má krásný design, je to velmi sofistikovaný hi-tech výrobek. Z našeho pohledu ale je velmi návykový. Tlení vytváří mnohem méně toxických emisí než kouř, ale nějaké produkuje. Rozhodně více než elektronické cigarety.
Lidé, kteří si myslí, že si pomohli, když opustili klasické cigarety a přešli na tuto novou technologii, se tedy mýlí, nebo udělali dobře?
To je složité. Je to určitě méně škodlivé než klasické cigarety, ale je otázka, zda to není návykovější a jestli závislost náhodou nebude silnější než u klasických cigaret. A není to úplně nevinné. Nechci říci, že bych byla úplně proti, ale je to hodně kontroverzní téma, které rozděluje komunitu kontroly tabáku.
Jak?
Na jedné straně jsou jasní odpůrci jakýchkoli výrobků obsahujících nikotin. Většinou jsou to ovšem lidé, kteří nepracují s kuřáky a nevidí, jak je strašně těžké přestat. Existuje přitom velká skupina kuřáků, kteří nedokážou přestat kouřit, respektive užívat nikotin. Pro ně je zcela jistě menší riziko nikotin dostat formou, která nevytváří tisíce chemikálií obsažených v kouři. Kuřáci umírají kvůli kouři, ne kvůli nikotinu. Jenže kvůli nikotinu kouří. Nejlepší je samozřejmě náhradní terapie nikotinem, kterou si člověk koupí v lékárně. Tam je nikotin naprosto čistý, problém je ale v tom, že tato forma není pro kuřáky vždy dost atraktivní, nestačí jim.
Profesorka Eva Králíková
Teď myslíte náplasti, žvýkačky a podobně?
Ano, pak máme ještě pastilky a ústní sprej. Další v pořadí míry rizika by byly právě elektronické cigarety. Ale musíte si uvědomit, že to není jednotný pojem. Na trhu je asi pět set značek elektronických cigaret s několika tisíci příchutěmi, které ale nemají smysluplnou regulaci. Sice máme předpisy Evropské unie, které jsme naplnili. Říkají, že je nějaký maximální objem tekutiny a maximální koncentrace nikotinu, ale to vůbec nestačí. Záleží například i na způsobu zahřátí, navíc by se měla sledovat kvalita baterie. Každá baterka může explodovat, stejně jako například v mobilu. Zároveň ale platí, že v České republice máme šestnáct tisíc úmrtí ročně v důsledku kouření. Takže kouření cigaret je jistě nebetyčně nebezpečnější nežli používání elektronických cigaret.
A co riziko, že si člověk vapováním udržuje závislost a ke kouření se vrátí?
To se může stát. Mezi negativa elektronických cigaret patří, že udržují závislost a někdy ji i prohloubí. Další obava je, že vapování může vést k závislosti u dětí, které nikdy nekouřily. O tom se diskutuje zejména ve Spojených státech. Je pravda, že třeba právě tam se významně zvýšil počet vapérů mezi mladými lidmi a dětmi. Ale zároveň se tam mezi dětmi a mladými naprosto bezprecedentně snížil počet kuřáků. Takže se nabízí vysvětlení, že děti, které by kouřily, vapují. Není to negativní, to je vlastně dobrá zpráva. Teď je otázka, co budou dělat za deset let, jestli přestanou vapovat a užívat nikotin, nebo jestli přejdou ke kouření.
Vapéry také odnaučujete vapovat ve vašich poradnách?
Máme pár pacientů, kteří chtějí přestat s elektronickými cigaretami a mají s tím problém. Ale to je naprostá výjimka.
Kolik je u nás vapérů a kolik kuřáků?
Ve věku od patnácti let výše kouří dvacet pět procent lidí, to jsou dva miliony. Elektronické cigarety použilo asi pět procent z nich, jen kolem dvou procent je užívá pravidelně. Z odborného pohledu řešíme u elektronických cigaret tři hlavní otázky. Zda to povede ke kouření, jestli to vadí okolí a zda to pomůže přestat kouřit. Pokud jde o okolí, riziko je blízké nule. Je to podobné, jako když si lakujete vlasy – do vzduchu se také dostane nějaký aerosol. Pokud jde o odvykání kouření, záleží na tom, o kterém typu elektronické cigarety mluvíme. Jsou jich totiž tři generace.
Které to jsou?
První generace se podobala cigaretám. Nedala se v nich měnit náplň a nikotin se uvolňoval pomalu a málo. Tyhle určitě nepomáhaly přestat kouřit. Pak je druhá generace, to jsou takové silnější trubice, kam už se dá tekutina doplňovat. Třetí generaci se říká otevřené tanky. To může vypadat libovolně a vapér si tam lije tekutinu, jakou chce, také si může měnit míru zahřívání. Tím se ovlivňuje množství uvolněného nikotinu. Záleží i na tom, zda je knot kovový, nebo bavlněný. Tyhle novější typy s otevřeným tankem určitě pomáhají přestat kouřit, jak se ukazuje ze studií třeba ve Velké Británii. Záleží zkrátka na tom, jak rychle a kolik nikotinu se vstřebá.
To je hotová věda. Jakou si mám tedy vybrat, když kouřím a chci přejít na elektronickou cigaretu?
Jednotlivé značky neznám. Pokud člověk kouří, měl by hlavně co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc. Může si stáhnout mobilní aplikace, může navštívit některou ze sto padesáti lékáren, které poskytují poradenství, nebo jít přímo do některého ze čtyřiceti center pro závislé na tabáku. Může také zavolat na linku pro odvykání kouření. Elektronické cigarety přicházejí na řadu, až když to ostatní selže.
Co tam se mnou budou dělat?
Intenzivní léčba v našich centrech spočívá v intervenci a lécích. Zhruba dvě hodiny s pacientem probíráme jeho typické kuřácké situace a pomáháme mu místo nich najít nekuřácká řešení. Problém kouření se snažíme rozložit na dvě části. Jedna je naučené chování. Když kouříte několik let a vynásobíte si to počtem vykouřených cigaret za den, vyjdou vám většinou nějaké statisíce cigaret, které máte za sebou. Když to kuřákovi spočítáme, prakticky vždycky se nejprve zděsí, kolik ho to stálo, ale nejde jen o peníze. Jde také o to, jak dobře to umí. Musí si uvědomit, že umí lépe kouřit než cokoli jiného. Když něco člověk opravdu umí, umí to do konce života, což je jeden z důvodů, proč se k tomu zase snadno vrátí. Druhá věc je fyzická závislost, za kterou jsou změny v mozku. Na to máme účinné léky.
Jak závislost vzniká?
Zmnoží se určitá místa v mozku, na která se nikotin navazuje.
Za jak dlouho poté, co člověk přestane kouřit, tyhle receptory zmizí?
Ony právě nezmizí. Pokud se jednou zmnoží, už se nedají vymazat. Dají se jen uspat tím, že člověk překoná několik týdnů abstinenčních příznaků. Když se uspí, je pak strašně důležité si už nezapálit ani jednu cigaretu. Protože ta jedna cigareta je zase probere. To je důvod, proč se řada kuřáků i po letech ke kouření vrátí.
Kamarád, který prodělal odvykání ve vašem centru, mi vyprávěl, že pro něj bylo největší překvapení, že se o něj najednou někdo staral, zajímal se o jeho pocity. Měřili mu tlak, vážili ho, takovou péči v normálním životě nezažívá...
No ano, poskytujeme přece léčbu. Naši pacienti jsou obvykle nejvíc překvapeni tím, že jde o nemoc. Je to diagnóza a její léčba je hrazena ze zdravotního pojištění. Stará se o ně lékař a sestra, někteří berou léky. My jim nenadáváme, že nejsou schopni přestat. Říkáme jim, že dokud chtějí přestat, jsou u nás správně. Rozhodně se všem nepodaří skončit napoprvé, typický kuřák má za sebou několik desítek pokusů než se mu podaří přestat. Spoustě se to nepodaří vůbec. My víme, jak je to těžké, proto tam jsme.
Pouštíte jim i velmi sugestivní video o působení nikotinu.
To si můžete pustit i na webu. Je na něm vidět určitý typ receptorů v mozku, které má 99 procent našich pacientů – silně závislých kuřáků, kteří mají problém přestat. Stává se, že takovému kuřákovi manželka říká: „Támhle Franta přestal bez problémů a ty s tím naděláš, jsi neschopný.“ A on u nás najednou vidí, že Franta tento receptor mít nemohl, protože pak by s odvykáním měl také problémy.
Jak to tedy celé funguje?
Mozek funguje na bázi přenosu elektrických signálů. Nervová vlákna nejsou úplně nalepená na sebe, je mezi nimi mezera, které se říká synapse. V synapsi plavou přenašeče vzruchů, říká se jim neuromediátory, kterých je spousta. Jedním z nich je hormon štěstí dopamin. Po potažení z cigarety se zhruba za deset sekund dostane nikotin do mozku, kde se hodně a rychle vyplaví právě dopamin. To je podstata závislosti, hrot, který vidíme v grafech, kdy hladina hormonu štěstí rychle stoupne. Na povrchu synapsí v mezerách jsou receptory, taková vrátka, která zavírají iontový kanálek, tedy díru do neuronu. Když se naváže nikotin, díra se otevře, vstoupí tam ionty a tím se změní potenciál. Následně doběhne elektrický signál do centra pro libé pocity.
Receptor, který může za závislost, máme všichni?
Nemáme. V mozku je zatím popsaných sedmnáct typů těchto receptorů a jeden z nich mají lidé, kteří snadno spadají do závislosti. Dobrá zpráva je, že na tento receptor je vyvinut účinný lék, který pacientům předepisujeme. Mozek je chytrá tkáň. Když zjistí, že se pomocí tohoto receptoru dá získat ten úžasný pocit, zmnoží ho. To už nikdy nejde odstranit, receptory se dají jen uspat.
U elektronických cigaret to funguje stejně?
To právě záleží na typu cigarety. Při kouření klasické cigarety nastává vrchol vyplavení dopaminu asi po čtyřech minutách. Nejvíce se cigaretě podobá čtyřmiligramová žvýkačka, která je také nejčastější formou náhradní terapie nikotinem. U elektronických cigaret se to velmi liší podle značky. Ty s otevřeným tankem mají nejpodobnější účinek cigaretě. Centra pro závislé na tabáku pomohla mnoha kuřákům.
Je jich dostatek?
Není. Máme tu dva miliony kuřáků. Ti mají z devadesáti procent diagnózu F17 a všichni by měli mít přístup k účinné léčbě, která existuje, ale ne vždy je dostupná. Představte si, že by někdo měl vysokou hladinu cukru v krvi a lékař by mu jen řekl, že má cukrovku, a poslal ho domů, aniž mu nabídl léčbu. To je přece absurdní. Když u někoho zjistíme cukrovku, řekneme pacientovi, co má dělat. Ten pak léčbu buď dodržuje, nebo ne. Ale doporučení dostanou všichni nemocní. Ke kuřákům se účinná léčba nedostává, přestože ji máme k dispozici. Cigarety tady způsobují každé šesté úmrtí, ti lidé ztrácejí v průměru patnáct let života, je to ekonomická zátěž pro stát. Léčba je přitom laciná a jednoduchá. My jsme zatím jediné pracoviště v republice, které je k dispozici plnou pracovní dobu jen pro kuřáky. Prošlo jím přes šest tisíc pacientů.
Kolik kuřáků, kteří k vám přijdou, uspěje?
Když zkoušíte přestat bez pomoci, je úspěšnost mezi třemi a pěti procenty. Za úspěšnou přitom považujeme léčbu, kdy pacient nekouří nejméně šest měsíců. V případě krátkých intervencí, které trvají tak do deseti minut a poskytují je lékárny a praktičtí lékaři, je úspěšnost mezi pěti a deseti procenty. A naše intenzivní léčba, která úspěšností patří ke světové špičce, je 38 procent.
Někteří se ke kouření vracejí, protože jim vadí, že ztloustli. Proč k tomu dochází?
Stává se to, ale přibírání není nezbytné. Bývá to v průměru čtyři až pět kilo první rok, pak už se netloustne. Jeden důvod je mechanický. Když kuřák místo kouření jí, samozřejmě přibere. Proto radíme obložit se zeleninou, pít neslazené tekutiny a také se hýbat. Jsou ale i lidé, kteří nezačnou víc jíst, hýbají se stejně, a přece ztloustnou. Nikotin zpomaluje vyprazdňování žaludku, proto je hlad jedním z abstinenčních příznaků při odvykání kouření. Na střevo zase působí opačně, tam naopak urychluje peristaltiku hlavně koncové části tlustého střeva. Takže dalším abstinenčním příznakem může být zácpa. Hlad je jedním z abstinenčních příznaků, proto je dobré užívat léky nejlépe šest měsíců. Pomohou i nepřibrat.
Nemůže za to i větší stres?
Lidé, kteří kouří, často tvrdí, že jim to pomáhá ve stresových situacích. Pomohou jim dvě věci. Zaprvé se po cigaretě vyplaví hormon štěstí, což je určitě příjemné, ale trvá to jen chvilku. A druhá pomoc při stresu je, že mají v ruce tu hračku. Pacientům ale říkáme, ať si změří pulz před cigaretou a po ní. I když budou klidně sedět, po vykouření cigarety se srdeční akce zrychlí v průměru desetkrát za minutu. Je to dané masivním vyplavením stresových hormonů. Takže kouření stres nezmírňuje, ale zhoršuje. Na druhé straně ale spotřebovává energii. Když tohle odpadne, spotřebuje se energie méně, přičemž rozdíl může být až deset procent energetického příjmu.
