Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Objevují se v té souvislosti vzácné, ale velmi závažné komplikace, které jsou pro nás nové. Řada vědců teď zkoumá, proč se to děje, jestli z důvodů nějakých změn u pacienta nebo jde o změnu vlastností bakterie,“ popisuje současnou situaci host Rozstřelu.
Velký problém je nadužívání antibiotik
„Oproti jiným lékům jsou antibiotika zvláštní tím, že ovlivňují nejen jedince, který je užívá, ale i okolí, ostatní populaci, včetně zvířat. Když berete léky na tlak, je to jenom váš problém. Když berete antibiotika, ovlivňujete tím jak bakterie ve vašem těle, tak i bakterie v okolním prostředí a u ostatních lidí,“ vysvětluje infektolog.
„Příkladem mohou být právě nemocnice, kde častým nutným používáním antibiotik u závažných infekcí dochází k tomu, že tam přežívají odolnější bakterie. Na ty musíme použít silnější antibiotika, čímž ale zase vyselektujeme další nejsilnější jedince a jsme v začarovaném kruhu, který nás nutí hledat nová antibiotika, abychom byli schopni držet krok s mikrobiální populací,“ popisuje primář Dlouhý.
A dodává příklad z praxe: „Často u nás leží pacienti s těžkými antibiotickými průjmy. Jejich původci jsou bakterie clostridia. Tyto nebezpečné bakterie jsou v malinkém množství ve střevě a jsou odolné běžným antibiotikům. Ve chvíli, kdy my nějakými širokospektrálními antibiotiky vytlučeme všechny ty ostatní tzv. hodné bakterie, dostanou clostridia široké pole působnosti a způsobí opravdu strašný, krvavý průjem. Takových pacientů máme každý den na lůžkách až padesát. A je to ve všech nemocnicích. Jak v Evropě, tak ve světě.“
Penicilin je těžko nahraditelný
„Důvodem, proč tolik stojíme o penicilin, je jeho cílenost. Cíleně zasáhne pouze streptokoka a k tomu je nesmírně bezpečný. V podstatě nemá žádné vedlejší účinky. Jeho jediným rizikem je alergie. Je to antibiotikum vhodné pro pacienta a výhodné pro společnost, protože jeho užíváním nepodporujeme rozvoj rezistence u ostatních bakterií,“ vysvětluje nepostradatelnost penicilinu Pavel Dlouhý.
Zároveň v Rozstřelu srovnává přístup k antibiotikům v severních státech Evropy, u nás a na jihu. „Pro nás jsou velkým vzorem severské státy: Norsko, Švédsko, Dánsko. Tam všude používají antibiotika velmi cíleně a tím pádem mají také velmi nízký výskyt odolnosti vůči ostatním antibiotikům. Opakem je jih Evropy. V Itálii, Řecku či Španělsku to pálí jak z kanonu, mnoho antibiotik tam už ztrácí účinnost a je to velký problém. My jsme zatím někde uprostřed, ale chtěli bychom spíše k té Skandinávii.“
Když léky nezabírají. Antibiotická rezistence je čím dál větší problém |
Dobírat, či nedobírat?
Podle primáře Dlouhého došlo také k posunu v přístupu k dobírání antibiotik. „Byly doby, kdy se řeklo, že musíte užívat předepsané tablety na angínu deset dní, i kdyby vám už nic nebylo. Studie ale ukázaly, že mnohdy stačí pět dnů. Naopak, když budeme antibiotika brát zbytečně dlouhou a ve chvíli, kdy už vlastně nejsou potřeba, opět přispíváme k rezistenci.“
Podobně primář Dlouhý varuje i před užíváním antibiotik na léčení běžných infekcí. „Často se stává, že maminka naléhá na pediatra, aby dítěti při viróze předepsal antibiotika. Tady ale žádná antibiotika nefungují, naopak dítěti škodí, protože rozvrací vnitřní flóru. A už vůbec léčbu neurychlí,“ říká lékař s dodatkem, že je potřeba vzdělávat nejen pediatry, ale i rodiče.
Důležité léky by se měly vyrábět v Evropě
Podle Dlouhého je důležité, abychom přestali být závislí na výrobě léků v Asii.
„V Česku jsme bohužel šli cestou, že léky musejí být úplně nejlevnější v Evropě. Cena léčiv se stanovuje podle dvou nejnižších cen v Evropské unii, takže my máme absolutně nejlevnější léky, což je na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu ve chvíli, kdy se výrobce rozhoduje, kam požadované léky dodávat a kam ne, tak jsme první na řadě, koho škrtne. Zároveň celkově prodejní cena léků, kterým vypršel patent, je natolik nízká, že se nikomu nevyplácí je vyrábět. Pravidla výroby jsou v EU mnohem přísnější než v Indii nebo Číně, pořád na vás chodí různé kontroly a za to všechno dostanete osmdesát korun.“
Řešením by podle primáře Dlouhého byla podpora státu. „Měli bychom pojmenovat léky, které jsou životně důležité a které v Evropě potřebujeme vyrábět a investičními pobídkami dosáhnout nejen toho, aby se tady postavily výrobní linky, ale zajistit také, aby se to firmě, která tyto léky bude vyrábět dalších deset let, rentovalo.“
V Rozstřelu se dále primář Dlouhý vyjadřuje k návratu vymýcených nemocí, radí, jak v domácích podmínkách poznat, zda se jedná o virovou či bakteriální infekci dýchacích cest, a mluví také o přetrvávajícím riziku covidu.
