„Léčiva vrácená k likvidaci, tři bedny od jediné pacientky. Bylo to bez doplatku, tak syslila,“ napsala na svůj Twitter lékárnice, která na internetu vystupuje pod přezdívkou Apatykářka. Léky od jediné pacientky, které putovaly do spalovny, měly podle ní hodnotu 50 tisíc korun.
Jiná pacientka za pár let nahromadila několik krabic drahých léků. Lékař jí psal každé tři měsíce odpovídající množství, pacientka však přípravky nebrala a pro recepty chodila současně k několika doktorům. „Podobně vyžadovala i léky na bolest, přestože starší nespotřebovala,“ stěžuje si Apatykářka.
Hromadění a následné vracení nevyužitých léků vidí jako problém i další lékárníci. Zkušenost s ním má Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren, který vlastní čtyři lékárny v malých městech.
„Lidé si nechávají předepsat léky od lékaře stabilně třeba na 3 měsíce. Stává se, že nám je vrátí po čase v plné igelitce s tím, že jim prošly, případně jim ‚nesedí‘. Mnohdy ale léky ani nezačnou užívat,“ tvrdí Hampel. Jeho jedna malá lékárna za rok vysbérí přes 100 kilogramů takového odpadu.
Léčiva vrácená k likvidaci - 3 bedny od jediné pacientky. Bylo to bez doplatku, tak syslila. Stačilo by pro půlku domova důchodců, takto skončí ve spalovně, cca za 50.000kč. Ale hlavně že pro pacientku byly “zadarmo” @ZdravkoOnline @VZPtweetuje @lekarnici https://t.co/SvNsr2ud14
Se „syslením“ se setkávají i lékaři. „Pacienti k nám do ordinace nosí léky s tím, že jim zbyly, ať je použijeme dál. Nevědí, že léky, které někdo nevyužil, se nemohou znovu použít,“ potvrdila praxi praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Lidé se podle ní zásobí například kvůli úzkosti, že budou na chatě a nebudou se moci dovolat lékaři. „V době elektronické preskripce není potřeba si zajišťovat léky na půl roku dopředu. Navíc u chronicky nemocných je pravděpodobnost, že se léčba změní, celkem vysoká,“ míní doktorka.
Hromadí se vám doma prošlé nespotřebované léky?
Řada lidí si říká o nový recept, když například léky nemohou najít, přestože jim je lékař předepsal nedávno. „Lidem chybí povědomí o reálné ceně léků,“ dodává Bezdíčková.
Jak se vyrábějí léky? Vše musí být přesné, plány jsou na měsíce dopředu |
Její slova potvrzuje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.„Obecně lidé nejvíce hromadí léky, které jsou bez doplatku, i když mají doma dostatečnou zásobu. Přestože jsou některé léky drahé, pacienti jejich hodnotu vnímají zásadně z pohledu doplatku,“ tvrdí.
Pokud na přípravek není žádný doplatek, řada lidí si myslí, že je zdarma. Přestože za něj ze zdravotního pojištění zaplatí mnohdy i tisíce korun.
Léky na spaní od dermatologa
Větší spotřebu léků dokážou lékárníci a lékaři odhalit díky nahlížení do lékového záznamu pacienta.
Objem odpadu z lékáren se zvyšuje
|
Někteří lidé však využívají možnost nahlížení do záznamu zakázat. „Můžeme předpokládat, že jde o pacienty, kteří z nějakého důvodu nedůvěřují lékárníkům či obecně zdravotníkům,“ vysvětlila mluvčí lékárníků.
Nahlížení do lékového záznamu zakazují často pacienti, kteří nadužívají sedativa a léky s návykovým potenciálem. Pacienti si často hypnotika také nechávají předepisovat od více lékařů různých odborností zároveň, například od praktika i dermatologa. Lékařka Bezdíčková to však kritizuje.
„Lékař předepisující hypnotika by měl přijmout plnou zodpovědnost za léčbu pacienta, což znamená také zhodnotit riziko vzniku nebo rozvinutí závislosti, nahlédnout do lékového záznamu a ověřit identitu pacienta,“ míní.
Ve své ordinaci zavedla pravidlo, že pacientům, kteří mají zakázaný přístup do lékového záznamu, hypnotika nepředepisuje. „Pokud neexistuje důvěra mezi mnou a pacientem, odmítám je předepisovat,“ říká s tím, že ale takových lidí má ve své ordinaci minimum.
Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyjádřilo doposud nesouhlas s nahlížením do sdíleného lékového záznamu několik tisíc pacientů. Téměř 7800 lidí si nepřeje, aby do jejich lékové historie viděl lékař, 9250 lidí přístup zakázalo lékárníkům.
