Spála postihuje nejčastěji děti předškolního a mladšího školního věku. Právě infekce způsobené streptokokem skupiny A typu spály nebo angíny po letech klidu udeřily během pandemie covidu-19 s nevídanou intenzitou, shodují se odborníci z Olomoucka i celé republiky.
Některé nemocnice hlásí až šestinásobný nárůst tohoto onemocnění a zdravotnické statistiky Informačního systému infekční nemoci (ISIN) od června do srpna v Olomouckém kraji evidují celkem 133 případů spály, jen v květnu 127.
Na počet obyvatel je to nejvíc v Česku. Pro srovnání – loni v květnu byly v regionu jen čtyři případy spály a v roce 2021 žádný.
Situaci neprospívají ani výpadky potřebných léků, hlavně penicilinu, který je pro pediatra při léčbě streptokokových infekcí první volbou.
Lékaři tak často musejí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje.
Přibývá i respiračních nemocí
„S návratem dětí do kolektivů vidíme, že narůstá počet respiračních infekcí, ke kterým řadíme i streptokokové. S příchodem sezony respiračních infekcí tedy lze očekávat další nárůst těchto onemocnění,“ uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová.
To potvrzují i pediatři, kteří mají v těchto dnech plné ordinace malých pacientů. „Měli jsme tu případy spály a také jsme v létě zaznamenali nárůst streptokokových infekcí typu A,“ přiblížila pediatrička Renata Kutrová z Olomouce.
„Uvidíme, jak se situace vyvine během podzimu, jestli případů bude i nadále přibývat,“ řekla.
Více případů spály a angíny hlásí také olomoucká praktická lékařka pro děti a dorost Michaela Burdová. „Ve srovnání s létem jsme zaznamenali nárůst tohoto onemocnění,“ potvrdila.
Negativní roli sehrál covid
Podle SZÚ za větším výskytem spály a streptokokových onemocnění může být snížení imunity v populaci kvůli covidu.
„Děti nebyly v době pandemie kvůli opatřením proti covidu-19, která zabránila i šíření dalších infekcí, vystavené standardní zátěži imunity a stále ještě se postupně promořují,“ vysvětlila mluvčí SZÚ Čechová.
S tím souhlasí i lékaři, důvodů je však podle nich víc. „Je nutné zohlednit i odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ upozornil mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Milan Kolář.
Spála je velmi nakažlivá a přenáší se kapénkově či přes kontaminované předměty. Inkubační doba se pohybuje v intervalu dvou až pěti dnů. Podle lékařů je přitom klíčové přistoupit k včasné a odpovídající léčbě.
„Snižuje se tím riziko komplikací, jako jsou u spály a spálové angíny například záněty ledvin nebo revmatická horečka,“ vysvětlila Burdová.
Penicilinu je nedostatek
Lékem první volby je v těchto případech penicilin, kterého je ovšem nedostatek.
„Situaci operativně řešíme s lékárnami, které nám hlásí, když je nějaký výpadek, nebo si volají rovnou rodiče dětí, že naordinovaný lék nedostali, a my jim předepíšeme jiný. V období, kdy penicilin není, tak musíme sáhnout po nějaké náhradě,“ dodala pediatrička Kutrová.
Podle expertů nedostatek penicilinu léčbu komplikuje, před používáním nesprávných antibiotik však varují. Podporuje to totiž rozvoj bakterií, jež jsou vůči lékům odolné.
„Antibiotik máme dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku, a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ varoval Kolář.
Na fakt, že nedostatek penicilinu zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií, upozornila i primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice Václava Adámková.
„Nasazení antibiotik se širším spektrem účinku tak nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,“ popsala Adámková.
V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné. Lékaři ovšem varují před jejich nadužíváním.
Rozhoduje správná diagnostika
„Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ doporučila Adámková.
Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš nehrnou. Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace WHO označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat.
„Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet,“ objasnil mikrobiolog Kolář.
Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje a výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost těch stávajících.
5. října 2023 |
