„Pravidelné procházky pozitivně působí na kognitivní funkce mozku a pro jeho správné fungování by lidé měli vyměnit tělocvičnu za pár kvalitních tenisek,“ uvedl pro The Guardian profesor Shane O´Mara, který působí na dublinské Trinity College a je autorem knihy Chvála chůze (In Praise of Walking).
Chůze, nebo běh: která aktivita je lepší pro naše zdraví? |
Sám velký propagátor chůze, který nesnáší semafory, protože ho nutí zastavit své kroky a čekat na zelenou, tvrdí, že pravidelné procházky dělají člověka šťastnějším, zdravějším a bystřejším. Profesor O´Mara, který se zaměřuje na výzkum mozkových funkcí, zastává názor, že náš mozek je „zaměřený na motoriku“, tedy, že se vyvinul na podporu pohybu. A proto, pokud se přestaneme pohybovat, nebude pracovat správně.
Chůze versus deprese
„Naše smysly pracují nejlépe, pokud jsme v pohybu,“ říká O´Mara a připomíná studii z roku 2018, která po dobu dvaceti let sledovala úroveň aktivity a osobnostní rysy vybrané skupiny lidí, jejímž výsledkem bylo zjištění, že u respondentů s nejmenší pohybovou aktivitou dochází ke změnám k horšímu v oblasti přizpůsobivosti, otevřenosti a vstřícnosti. Studie také prokázala, že ti, kteří pravidelně chodí, jsou výrazně méně náchylní k depresím.
Benefity chůze můžete využít také v zaměstnání, zejména tam, kde řešíte náročné úkoly nebo se věnujete kreativní práci. „Velmi dobře funguje, pokud lidi zapojíte do fyzické aktivity před tím, než začnou s tvůrčí činností,“ říká O´Mara. Aktivace funkcí mozku během řešení problémů je podle něj silnější, pokud se člověk pohybuje, protože chůze vyžaduje zapojení velkého množství nervových zdrojů.
Experimentální výzkum mozku, který je doménou profesora O´Mary, se na jedné straně věnuje stresu, depresi a úzkostem a na straně druhé učení, paměti a poznání. „Ukazuje se, že mozkové systémy, které podporují učení, paměť a poznání, jsou stejné jako ty, které jsou velmi negativně ovlivněny stresem a depresí,“ říká.
Chůze je nejlepší dieta. Už šest tisíc kroků denně vám změní život |
Zjednodušeně řečeno, pokud jen sedíte, chybí mozku rytmus, při rytmickém pohybu jsou naše smysly ostřejší a vnímání bystřejší. Pokud se rozpohybujete, mozek reaguje na rytmus a jeho působení se mění.
Jeden z nich je rytmus theta mozkových vln. Theta je puls nebo frekvence (přesněji řečeno sedm až osm hertzů), které, jak říká O´Mara, mohou během pohybu zasáhnout celý mozek a efektivně působit na oblast učení a paměti. A dále se domnívá, že tyto vlny jsou nutné pro prostorové učení. Časové úseky, které věnujeme procházkám, jsou pro lidi přirozené, vyvinuli se s nimi, a proto během nich nejlépe sbírají informace a podněty z okolního prostředí.
Nazout boty a ven!
Hodně lidí se domnívá, že chůze není dostatečnou fyzickou aktivitou. „To je však velký omyl,“ tvrdí profesor O´Mara. „Je důležité, abychom byli aktivní v průběhu celého dne, ne jen hodinu v posilovně.“ To se potvrdilo i při měření denní aktivity dobrovolníků - ukázalo se, že ti, kteří v průběhu dne strávili hodinu intenzivním cvičením, zůstali po zbytek dne spíše pasivní.
„Navíc k chůzi nepotřebujete nic než pohodlné boty a větrovku, když je horší počasí,“ dodává profesor O´Mara, který pro dosažení maximálních zdravotních přínosů doporučuje nejméně půlhodinovou procházku (rychlost chůze by měla být cca 5 km/h) nejméně čtyřikrát nebo pětkrát za týden.
