Matka je nejdůležitější člověk v našem životě. I když se o roli matky dost často hovoří, ne vždy bývá doceňována její role v plném dosahu. Ovlivňuje nás totiž až do dospělosti. Právě dobrý vztah s matkou stojí za tím, že je člověk v životě spokojený, protože má stále pocit, že se má kam vracet a má svůj přístav bezpečí.
Článek vyšel v časopise Příběhy plné života, který dostanete na novinových stáncích. |
A jak být dobrou mámou? V prvních letech života dítěte k tomu stačí málo. Být s ním, věnovat se mu, někdy třeba i na úkor vypulírované domácnosti. Hlavní je si to pořádně užívat, protože období puberty už tak jednoduché nebude. Ale s trochou trpělivosti a nadhledu se dá také v pohodě zvládnout.
Puberta - kámen úrazu
Když jsou malé, jsou tak roztomilé. Kolem 13. roku věku však přichází dospívání a puberta. A to se mnohdy neobejde bez problémů. V tomto období nastává mezi matkou a dcerou zvláštní komunikační šum, často jako by se neslyšely. Nebo snad mluvily každá jinou řečí. Není to snadné, ale psychologové doporučují, aby matky co nejdříve své dcery přijaly jako dospělé, daly jim určitou volnost, ale i zodpovědnost. Pamatujte na to, že zkušenosti jsou často nepřenositelné.
Vaše dcera si musí sama prožít to, co vy. I kdyby to bylo zlomené srdce. Vy tady v tu chvíli máte být nikoliv s větou „Já jsem ti to říkala“, ale s pochopením, pohlazením nebo třeba jen mlčenlivou účastí. Myslete na to, že kritika se hlavně u dospívajících dětí velmi často obrátí proti vám.
Okoukají i vztah k mužům
Dcery se od nás učí mnohému, třeba i tomu, jak komunikovat s muži a vnímat jejich roli v životě a v rodině. Neznamená to automaticky, že když jste rozvedená matka, ani vaše dcera nebude v manželství šťastná. Jde spíše o přístup.
I když máte s muži špatné zkušenosti a nemůžete jim přijít na jméno, neměla byste tím „očkovat“ i svou dceru a tvrdit jí, že všichni muži do jednoho jsou jen bezcitné bestie, které si nezaslouží naše pochopení a lásku. Nedá jim to do života nic dobrého, jen pak i ony budou bojovat s partnerskými problémy.
A víte, kdy přijde nejtěžší zkouška? Až si dcera domů přivede svého vyvoleného, který nebude ani trochu podle vašeho gusta. Jenže vy nebudete moci říct vůbec nic.
Nikdy nebudu jako ona!
Matky a dcery: proč je jejich vztah tak složitý? |
Určitě jste někdy tuto větu na adresu své matky také pronesla a s největší pravděpodobností ji jednou uslyšíte i vy. Toto vymezování se je zcela normální. Pokud tento strach dostává formu fobie, jde o psychologickou diagnózu, pro kterou mají odborníci název matrofobie.
Je to chorobná úzkost z toho, že se dcera bude podobat matce. V tomto případě si matka většinou již neporadí sama a je vhodné vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Začněte sama u sebe
Možná na vás někdy přijde nutkání svou dceru sbalit a vyhodit z domu, protože tak drzé dítě jste přece nemohla vychovat. Než to však uděláte, nechte si poradit od psychologů. A co vám doporučují? Začít nejprve sama u sebe. Uvědomte si, že jste pro svou dceru vzorem již od jejích prvních krůčků. Třeba z vás cítí, že nejste se svým životem spokojená. A pokud se budete před ní shazovat, stále si na něco stěžovat a zdůrazňovat své chyby, vězte, že i ona vás tak potom uvidí.
Mějte se ráda, respektujte sebe i svou dceru. A pokud zrovna nemáte dobrý den, nebo řešíte nějaké potíže, řekněte jí to. I ona se naučí mluvit o svých pocitech a do budoucna tak předejdete řadě nedorozumění.
Zase bude dobře
I když je období hádek nepříjemné, v drtivé většině má svůj konec. Je to dáno tím, že se dcera jen potřebuje vůči své mámě vymezit, najít sebe sama a vyzkoušet si vzdor. Jinak by se v budoucnu nikdy nedokázala od své mámy odstřihnout a postavit se na vlastní nohy.
I když je to únavné, vězte, že bude lépe a zase k sobě najdete cestu. Pak se naopak z dcer a matek stávají spiklenkyně, které společně objevují fascinující ženský svět, kam ani tatínkové nemají povolený vstup.
