Překvapí vás, když dobrovolně odejde ze světa někdo známý jako třeba Karel Svoboda?
Ne. V ambulanci mám lidi, kteří jsou hluboce nešťastní, silně depresivní, přitom jim celá společnost závidí, protože se domnívají, že se jim skvěle daří.
Chcete říct, že umělci jsou v tomto ohledu zranitelnější?
Spíš se zdá, že to je optický klam, který je daný tím, že jejich sebevraždy mají obrovskou publicitu. Jestliže se zabije František Novák ve třetím patře na Žižkově, tak o tom MF DNES nepíše. Takže se zdá, jako kdyby se František Novák na Žižkově nezabíjel.
Je nějaký rozdíl mezi muži a ženami?
Určitě. Muži volí sebevraždu dvakrát častěji. Ročně u nás máme na 1500 sebevražd a toto číslo postupně klesá. Mužů je z toho okolo tisíce a žen okolo pěti set.
Čím si ten nepoměr vysvětlujete?
Tenhle poměr platí po celé zeměkouli, snad jen s výjimkou Číny. Zřejmě jsou ženy z biologického hlediska vůči sebevražednému chování trochu chráněny. Je to rozdíl mezi mužskými a ženskými pohlavními hormony, kde ty mužské jsou spojeny s jakoby větší agresivitou i vůči sobě.
To znamená, že muži trpí více depresemi?
Naopak. Ženy jsou mnohem depresivnější než muži, ale dokonanou sebevraždu spáchají nakonec častěji muži. Přesto, že se někdy říká, že ženy celý život stůňou a skuhrají, je to chlap, kdo umře první a jako první se taky zabije.
Odkud pramení ten rozpor?
Ženy mnohem více hovoří o svých obtížích. Dávají to víc najevo třeba svým sousedkám, takže se z toho vymluví a dostanou se spíš do odborné péče. Muž se stydí, považuje to za selhání, k psychiatrovi nejde a jde se spíš oběsit. Ženy proto užívají antidepresiva mnohem častěji než muži. Ukázalo se, že v těch zemích, kde se změní poměr užívání antidepresiv a uklidňujících léků jako třeba diazepam ve prospěch antidepresiv, klesá sebevražednost. To bylo vidět ve Švédsku a Maďarsku. Jakmile doktoři začali předepisovat spíše antidepresiva než diazepamy, začala klesat sebevražednost.
Muži mají tedy smůlu...
Dá se to tak i říct. Jsou méně schopní hovořit s okolím o svých problémech, tudíž méně zaměstnávají „radar“ rodiny, doktora, nikdo netuší, že je potřeba něco udělat. A proto se to nechá dojít tak daleko.
Kdy hrozí člověku největší nebezpečí?
První vrchol sebevražednosti je v mládí mezi osmnácti a pětadvaceti lety a pak ten největší vrchol je u velmi starých lidí. Nejvíc se zabíjejí lidé nad sedmdesát let. Tam se to přičítá opuštěnosti. Například v Londýně každý druhý člověk nad pětašedesát let žije sám. Další rizikový faktor sebevraždy je alkohol.
Nemoc jménem deprese
V budoucnu má být třetí nejčastější příčinou úmrtí. Může postihnout každého. I zdánlivě spokojené člověka, jakým byl skladatel Karel Svoboda. Co je přesně příčinou deprese, však lékaři stále nevědí.
Test: MÁTE DEPRESE?
A) Kladná odpověď alespoň na dvě ze tří následujících otázek:
1. Jste nadměrně a neobvykle smutný(á) po většinu dne a téměř každý den po dobu dvou posledních týdnů?
2. Ztratil(a) jste zájem a radost z věcí, které vás obvykle těšily?
3. Cítíte se jakoby bez energie a nadměrně unavený(á)?
B) Kladná odpověď alespoň na jednu až dvě z následujících sedmi otázek, aby celkový počet byl čtyři kladné odpovědi na uvedených deset otázek:
1. Ztratil(a) jste obvyklou sebedůvěru nebo se cítíte méněcenný (-cenná) vůči jiným lidem?
2. Děláte si nadměrné výčitky z maličkostí nebo máte pocit těžké viny?
3. Vnucují se vám myšlenky na smrt nebo sebevraždu?
4. Ztratila(a) jste schopnost soustředění a rychlého rozhodování?
5. Máte zpomalené pohyby a reakce nebo jste nadměrně a nepřiměřeně neklidný(á)?
6. Trpíte nespavostí?
7. Trpíte nechutenstvím a váhových úbytkem?
Hodnocení: Pokud zodpovíte kladně alespoň čtyři z celkových deseti otázek a jsou-li z toho současně dvě z prvních tří odpovědí kladné, je zde určité podezření na depresivní poruchu; vyhledejte proto psychiatra, který jediný pomůže toto podezření potvrdit, či vyvrátit.
Zdroj: internet
