Hostem pořadu NA KAFI je alergolog a imunolog Radek Klubal.

Hostem pořadu NA KAFI je alergolog a imunolog Radek Klubal. | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Vytrhli jsme z přírody sebe i zvířata, která teď trpí taky, říká alergolog

  • 6
Jak to, že během letošního jara trpí na oteklé sliznice a rýmu i lidé, kteří doposud alergičtí nebyli? Jak moc se dá s alergií pracovat? Dá se vymýtit? A jak je možné, že stejnými alergiemi jako my trpí i zvířata? „Jsou to především naši psi, kočky a koně. Ti se pasou na loukách a mají astma z pylu,“ upozornil alergolog a imunolog Radek Klubal v podcastu NA KAFI.

S nějakou formou sezónní či trvalé alergie se potýká asi třicet procent lidí na všech kontinentech Země. Alergie je skutečně globální fenomén, jehož intenzita stále narůstá. A netýká se jen lidí, ale dotýká se už i zvířat. „Byl jsem překvapený, ale u zvířat jsou ty alergie úplně stejné jako u lidí. I zvířata mají pylovou alergii na břízu, která teď kvete, pylovou alergii na trávy, na roztoče,“ uvedl host podcastu NA KAFI, imunolog a alergolog Radek Klubal.

Ženský svět do uší

Podcasty NA KAFI najdete na iDNES.cz, ale i na platformách, jako je Spotify, Apple nebo Google. Ať se vám dobře poslouchá...

Redaktorka Martina Procházková moderuje nový podcast Ony Dnes: Na Kafi

Čím to je, že alergie už sužuje i naše mazlíčky? Vytrhli jsme je z přírody stejně jako sami sebe.

„Když jsme s kolegy zjišťovali, co se změnilo, zda příroda, nebo člověk, zjistili jsme, že už v druhohorách se tu vyskytovaly podobné alergeny, takže člověk celou dobu žije v podobném přírodním prostředí. Kdybychom už tehdy měli být alergičtí, tak bychom se do současné podoby nevyvinuli, takže pravděpodobně jsme původně alergičtí nebyli a alergiky jsme se stali,“ dodal v podcastu Radek Klubal s tím, že se to stupňuje a že za deset let nebude alergických třicet procent, ale padesát procent populace.

Podle lékaře se nám rapidně změnil životní styl: bydlíme v budovách, jsme celý den vystavení umělému osvětlení, nechodíme po venku, přestali jsme respektovat roční období. „Chodíme oblečení, máme nedostatek sluníčka, nevnímáme teplo a chlad. Příjem potravy také není přirozený: evolučně máme v naší geografické poloze jíst mrkev a jablka, ale kupujeme si pomeranče a kiwi. Ztratili jsme soulad s přírodou. Popletli jsme si imunitní systém, který reaguje na vnější podněty, na které reagovat nemá,“ popsal lékař.

Hostem pořadu NA KAFI je alergolog a imunolog Radek Klubal.

A podobně to mají zvířata. Koně dnes žijí v temperovaných stájích a živí se krmivem, ke kterému by přirozeně přístup neměli: například ve formě granulí. „Je to překvapivé i pro mne, že kůň, který se má jít napást na louku, najednou dostane astmatický záchvat, protože se nadechne pylu, který by mu vadit neměl a vadí mu.“

Řešením je podle lékaře určitý návrat k přirozenému způsobu života a respektování naší evoluční historie, tedy toho, odkud pocházíme. Pokud máme předky například z jihu, měl by být náš jídelníček jiný než u lidí pocházejících z Pobaltí. Tuto informaci bychom se tedy měli snažit si dohledat a snažit se vrátit k jejich způsobu života.

Letošní nálož pro všechny

Letošní jaro proběhlo velmi intenzivně. Vysoké teploty probudily dřeviny a traviny zároveň a jejich pyly moří alergiky, ale i lidi, kteří doposud zásadní problémy neměli.

Můžeme náš imunitní systém přirozeně vrátit na správnou cestu? Jak pokročila věda v léčbě alergií a co by mohlo být řešením? A kdy poznáme, že netrpíme rýmou, ale už nás sužuje alergie, i když jsme nikdy na nic alergičtí nebyli? Poslechněte si nejnovější díl podcastu NA KAFI.

„Běžně kvetou na začátku jara nejprve dřeviny a alergik v kontaktu s těmito alergeny trpí drobnými obtížemi, trochu jej svědí oči, trochu má rýmu, ale tyto příznaky odezní. Až posléze nastupují pyly travin. Letos, když se oba tyto alergeny potkaly dohromady, tak vznikla výraznější reakce, než by v standardním období přišla,“ uvedl alergolog Klubal.

Důvodů, proč letošní jaro potrápilo i nealergiky, může být několik: může to být chvilkově oslabená imunita, může to být reakce těla na alergeny v kombinaci se špinavým smogovým prostředím, ale může to být taky rozdílná reakce na změnu charakteru pylových zrn v budovách, kde vysychají, zmenšují se a dostávají se hlouběji do dýchacích cest.

Potýkáte se s nějakou alergií?

celkem hlasů: 318