1. Co (ne)dělat, když má jeden z partnerů podezření, že ho ten druhý podvádí?
Petr Šmolka: Opravdu jen těžko bychom hledali nějaký univerzálně platný návod. Snad s jedinou výjimkou - kontakt s odborníky, nejlépe v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Mimo jiné proto, že nevěry jsou v nich jedním z nejčastěji a nejúspěšněji řešených vztahových trápení. Většinou, alespoň na počátku, se pomoc soustředí na odstranění projevů, jimiž bychom situaci jen zhoršovali.
Nevyslýchat, nenaléhat na intimitu (a neodmítat ji, když funguje), nesnažit se o konfrontaci. Pootevřít soužití, nevysedávat doma jako tichá či hlasitá výčitka. Ve vlastním zájmu bychom se neměli pídit po dalších a dalších podrobnostech. Čím více toho víme, tím hůře se nám bude zapomínat. Otevřená konfrontace nepřinese nic pozitivního. Dokonce ani v případě, že by partner nevěru přiznal. Tím by si ji totiž částečně legitimizoval („dnes večer mne nečekej, jdu za Boženkou“).
2. Co nevěra se vztahem udělá?
Petr Šmolka: Nepochybně nás zraní a naruší důvěru. Výjimečně nemusí být její dopad vždy jen negativní. Někdy může v dobrém slova smyslu „nakopnout“ skomírající vztah. Například tam, kde si jím jsme až příliš jisti. Předem však můžeme jen stěží vědět, zda zrovna my budeme tou výjimkou. Někdy nás svádí k vendetě typu „oko za oko“. Často míváme nutkání nevěrníka či nevěrnici společensky znemožnit - před dětmi, přáteli, rodiči i tchány. Podobnou paseku bývá těžké až nemožné zacelit.
3. Jak ustát vztah, když mi byl partner nevěrný?
Petr Šmolka: Podle možností s noblesou. Což se snadno řekne a velice těžce činí. Když však chceme mít šanci na harmonizaci vztahu, pak bychom neměli dávat partnerovi najevo, že daný hřích bude mít na talíři do konce života. Zcela jistě nepomáhá nevěra revanšistická - ono „oko za oko“. Nic nezkazíme, pokusíme-li se porozumět, co nám ten druhý nevěrou fakticky sděluje.
Zde bych se nebál zobecnění - pro muže nebývají největším afrodisiakem milenčiny křivky a úžasný sex, ale obdiv. Pro ženy zas partnerova ochota jí naslouchat. Moudrá manželka se svého muže snaží přistihnout při něčem, zač mu může dát najevo obdiv, moudrý muž (prý jsou i tací) je zas ochoten partnerce naslouchat.
4. Důsledně zatloukat? Kdy je čas přiznat nevěru?
Petr Šmolka: Pan primář Plzák sice až do konce svých dnů zatloukal, že by byl autorem úsloví o zatloukání; s ohledem na dnešní změny bych to úsloví kapku poopravil na „mazat, mazat a zas mazat“. Textové zprávy v mobilu, elektronickou poštu a její historii. Pouze bloud se partnerovi se svými zálety pochlubí - i když někteří by si o nich s někým blízkým rádi popovídali, tak proč ne s manželkou či manželem!?
Zároveň je však někde mez, za kterou by další zapírání vedlo jen k tomu, že bychom z partnera nedělali pouze paroháče, ale zároveň i vola. „Průvodce ženatého muže“ byl nepochybně dost vtipný film, těžko bychom však uspěli, kdybychom se jím nechali inspirovat. Zvláště onou scénou, kdy manželka přistihne svého muže dost hanbatého se zcela hanbatou milenkou takříkajíc „in flagranti“.
Manželka dává najevo nelibost, její muž však jak prasklá gramofonová deska opakuje, že neví, co si to manželka zas vymyslela, milenka se mezitím oblékne, odchází a manželka začíná mít pochyby sama o sobě. Co že to viděla? Zda tomu nebohému muži nakonec nekřivdí?
5. Byl(a) jsem nevěrný(á), ale chci to napravit. Jak na to?
Petr Šmolka: Tak trochu kruhem bych se vrátil na začátek. Inspiraci byste mohli získat u manželských a rodinných poradců. Služby sítě poraden jsou bezplatné, není třeba žádné doporučení, mnohdy stačí, když přijde jeden z partnerů. V poradnách máte právo vystupovat i anonymně.
Okázalé snahy o nápravu ve spojení se sebeobviňováním nebývají zrovna znakem vztahové geniality. Nic nezkazíme, budeme-li se chovat slušně, vlídně a vstřícně.
Komunikace ve vztahu: 7. 11. odpoví psycholožka Jitka DouchováKaždou středu nabízíme odpovědi odborníků na pět otázek na vztahové téma, které často probíráme s přáteli i v partnerských poradnách. |
