Podle primáře ženského oddělení psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích MUDr. Václava Dvořáka je však počet závislých vyšší. "Odhaduje se, že bez alkoholu nedokáže žít až 300 tisíc lidí,“ říká.
Dotazník totiž vyplňovali pouze lidé, kteří přicházejí do kontaktu s lékařem. Automaticky se tak vyčlenili bezdomovci nebo takzvaní "hladinkáři“, kteří se se svou mírnou závislostí nikdy lékaři nesvěřili a na jejichž problémy se často přijde například až při důkladném vyšetření před nějakým zákrokem.
Lepší to podle doktora Dvořáka není ani s vyhlídkami. "Alkohol je levný a tolerovaný. Můžeme předpokládat, že počet lidí, kteří budou potřebovat od alkoholu odborně pomoci, poroste,“ domnívá se.
Život neprožíváme košatě
Trendem ve světě alkoholu je to, že se s ním potýká stále více žen. Zatímco v sedmdesátých letech se s problémy léčila jedna žena na deset mužů, dnes je poměr 1:2. Důvodem je hlavně změna postavení žen ve společnosti. Budují kariéru a své místo nevidí jen v domácnosti, kde by je v mnoha případech chtěli mít jejich partneři.
"Ženy tak pijí častěji osamoceně a snaží se svou závislost utajovat. Obecně také můžeme říci, že ženy na rozdíl od mužů začínají s pravidelným pitím vína. Pro obě pohlaví platí neúprosné pravidlo – přecházejí na alkoholické nápoje s vyšším obsahem alkoholu,“ vysvětluje plzeňský psychiatr MUDr. Václav Stehlík.
Rozvinutý syndrom závislosti na alkoholu se nejčastěji týká lidí ve středním věku, ale ani to není železným pravidlem. "V posledním roce přišlo do léčebny poměrně dost alkoholiček ve věku kolem dvaceti pěti let,“ konstatuje psychoterapeutka bohnické psychiatrické léčebny Monika Plocová. "V léčebně se také často setkávám s ženami, které nežijí svůj život, ale život rodičů či partnerů,“ připomíná psychoterapeutka neschopnost pohybovat se v životě po vlastní ose, což často vede právě k alkoholismu.
Primář Dvořák navíc připomíná ještě jeden, pro někoho možná nepříliš důležitý fakt. Je jím neschopnost "košatého" prožívání. Jinými slovy to, že se lidé čím dál méně dovedou radovat z maličkostí běžného života a kladou na sebe i okolí větší a větší nároky. "Buď je pro ně všechno skvělé, nebo hrozné. Jenomže tím, že se u nich vytrácí běžný prožitek, se ochuzují o pestrost života,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč narůstá a zřejmě i narůstat bude počet lidí, kteří své extrémní pocity radosti nebo smutku zapíjejí alkoholem a nevšímají si přitom drobných každodenních radostí.
Stačí lok
Typickým znakem závislosti na alkoholu je to, že se vytváří postupně, často během mnoha let. O to horší pak bývá náraz jménem protialkoholní léčba. V té chvíli existuje jen jedna cesta: pití navždycky vymazat ze života. K alkoholu pak nesmí ani přičichnout.
Aby se něco takového nestalo, učí se pacienti v rámci léčby alkohol asertivně odmítat. Psychoterapeutka Monika Plocová na svých internetových stránkách www.mplocova.estranky. cz také shromáždila "dobré rady pro závislé, kteří si chtějí udržet abstinenci“. Vždyť kdo z nich hned ze začátku ví, že kromě pita, moštu nebo třeba rychlých špuntů a rumových pralinek by se měl vyhnout i kosmetice s obsahem alkoholu, ústní vodě, kapkám proti kašli nebo lékům s efedrinem? Každá podobná maličkost může abstinujícího člověka znovu vrátit mezi prázdné lahve od piva či destilátů.
"Pro alkoholiky, kteří prošli léčbou, neexistuje kontrolované pití. Stačí jedna sklenička a dříve či později jste v tom znovu,“ vysvětluje Monika Plocová. Ví, o čem mluví. Ze závislosti na alkoholu se sama léčila a nyní pomáhá stejně nemocným ženám. Jedním dechem však připomíná, že brány léčebny jsou otevřené i pro ty pacienty, kteří se alkoholu napijí i po prodělané léčbě. Důležité je však odhodlání.
Za co může alkohol v zemích EU* 2 000 vražd (4 z 10 všech spáchaných vražd) * 16 procent všech zneužívání a zanedbávání dětí Zdroj: Alcohol in Europe: A report for the European Union, 2005, jde o údaje za rok |
