Wronka vyrůstal ve Španělsku, kam rodiče odešli za prací, když mu byly dva roky. Otec Adam, někdejší hokejista, tam stále trénuje. Děda Tadeusz Kacik zase reprezentoval Polsko na zimní olympiádě v roce 1972.
Rodák ze Zakopaného ale rozjížděl i fotbalovou kariéru. Okusil akademii klubu Athletic Bilbao a doma hrával za Podhale Nowy Targ.
„Měl jsem cukání věnovat se fotbalu, ale hokej vyhrál, protože to je taková rodinná tradice,“ usmál se.
Španělsko považuje za druhý domov, jednou by se tam rád usadil. Přestože byl v Bilbau, je velkým fanouškem Barcelony. Ostatně její znak má vytetovaný na pravé ruce.
„Hokej jsem hrál i ve Francii,“ zmínil krátké působení v týmu Rapaces de Gap, odkud to měl šest hodin na Camp Nou. „Jezdil jsem do Barcelony na zápasy. Poláci tamějšímu klubu hodně přejí po tom, co tam přestoupil Robert Lewandowski.“
Wronka si přeje mít s Lewandowským společnou fotku. „Třeba mě o ni po nynějším šampionátu požádá on,“ uvedl polský hokejový útočník pro web sport.interia.
Pokud se Poláci mezi hokejovou elitou udrží, proč ne...
Fotbal? Umíme i hokej! Poláci překvapili hned po návratu mezi světovou elitu |
Zatím si svěřenci Roberta Kalabera návrat mezi nejlepší užívají. Z dosavadních čtyř utkání mají jeden bod za prohru s Lotyšskem 4:5 v prodloužení, ale soupeřům statečně vzdorují – se Švédy prohráli 1:5, s Francií 2:4 a ve středu se Slováky 0:4.
„Na začátku deset patnáct minut byli Slováci lepší, ale potom jsme začali hrát o něco lépe, dostali jsme se do toho tempa,“ prohlásil Wronka. „Škoda těch dvou branek v samém konci zápasu.“
To dvakrát inkasovali v 58. minutě během 12 sekund...
„Pořád se učíme, i z takových slepených branek,“ podotkl polský útočník.
Slovensko si poradilo s Polskem, Německo deklasovalo Lotyšsko |
Před šampionátem si dělali Poláci největší naděje na zisk bodů z duelů s Francií a Kazachstánem. S Francouzi neuspěli, teď se upínají k utkání s Kazachstánci, které je čeká v pondělí.
„Ale samozřejmě bojujeme se všemi. V každém zápase chceme ukázat, že tady nejsme jen do počtu,“ zdůraznil Wronka. „To, že jsme se po dlouhé době vrátili mezi nejlepší mužstva na světě, je náš splněný sen. Je to vzrušující.“
Wronka je odchovancem Noweho Targu, kam se před touto sezonou vrátil po sezonách v Krakově, Katovicích a Tychách. Před tím působil v severoirském Belfastu, v němž okusil i Ligu mistrů.
A jako jedenadvacetiletý talent se pokoušel prosadit ve Znojmě hrajícím EBEL ligu. Leč vydržel jen jednu sezonu.
„V Česku to pro mě mohlo dopadnout lépe,“ uvědomuje si. „Jsem však netrpělivý. Zpočátku jsem nastupoval hodně, ale když mi trenéři přestali dávat tolik příležitostí, znervózněl jsem.“
Následný návrat do Polska ho ale nemrzí.
„Snažím se ničeho nelitovat, ale naopak vzít si ze všeho poučení. Takže nelituji ani toho, že teď znovu hraji v Polsku, i když na působení v Belfastu vzpomínám moc rád. Měli jsme opravdu dobré mužstvo i s několika kluky z NHL. A v Lize mistrů jsme porazili Liberec a Augsburg.“
Sport už není jeho celoživotní náplní. „S ženou máme krásnou dcerku, které budou tři roky. Když jsem pryč z domova, tak na ni neustále myslím,“ přiznal.