Jak se kojí v Česku a kde hledat pomoc?Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení po dobu šesti měsíců a v kojení by se podle ní mělo pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do dvou let věku dítěte, případně i déle. Ale i část lékařů razí názor, že ve zdejších podmínkách plně postačí kojení do jednoho roku dítěte. Krom toho se nově doporučuje, aby dítě první příkrmy ochutnalo již mezi 4. a 6. měsícem. Čísla o kojení v Česku: Kojených dětí přibývá. Zatímco v roce 2000 bylo občas kojeno 23 procent dětí ve věku šesti měsíců, v roce 2010 jich bylo 39 procent, počet plně kojených za tu dobu stoupl z 10 na téměř 17 procent. Kde vám poradí? Můžete se obrátit na Laktační ligu pro kojení nebo na českou odnož podobné mezinárodní organizace Liga La Leche. Liga pro kojení provozuje telefonickou linku na čísle 261 082 424, kam můžete zavolat každý den od 9 do 13 hodin. Na telefonním čísle 607 277 444 navíc najdete i pomoc psychologa, který se vám bude hodit ve chvíli, kdy potíže s kojením zasáhnou do vaší duševní pohody. |
Mému nejmladšímu synovi bylo před pár dny patnáct měsíců, takže je dávno batole a jako kojenec poněkud přesluhuje. Nicméně nevypadá to, že by se mateřského mléka chtěl vzdát. Já to vlastně taky neplánuji, ačkoli jsou chvíle – třeba v půl jedné, tři čtvrtě na tři a ve čtvrt na pět ráno – kdy bych si život bez kojení dovedla představit. Na druhou stranu, většinou je to mnohem jednodušší a pohodlnější a v neposlední řadě také levnější než řešit, jak mít neustále v pohotovosti umělé mléko.
Zároveň nehrozí, že bych Bartoloměje kojila do jeho čtyř let, jako Američanka Jammie Lynne Grumet. Její provokativní fotka s kojícím se předškolákem na obálce časopisu Time nedávno rozbouřila veřejné mínění. A víceméně všichni – včetně různých lékařských kapacit – se shodli, že to už je trochu moc.
Dva roky, nebo půl roku?
A dokdy je tedy akorát? I já už se se svým ročním dítětem dožadujícím se kojení cítím na veřejnosti trochu nepatřičně. To, že syn chápe, že před lidmi v restauraci či vlaku "mlíko není", považuju za jeden ze svých prvních výchovných úspěchů. Lékařka Magdalena Paulová z porodnice v pražské Krči, zakladatelka Laktační ligy, mluví o tom, že občasné kojení je prospěšné do dvou let dítěte a plné kojení prvního půl roku. Mateřské mléko má totiž ideální složení a kojení v sobě navíc snoubí jídlo a psychické uklidnění.
Když jsem se však zeptala mých známých, jakých rad se jim dostalo ze strany dětských lékařů jejich dětí, zazněla doporučení dost různorodá. "Moje lékařka mi řekla, že jeden rok je až až, protože potom už mateřské mléko dítěti výživově prakticky nic neposkytuje, a že pokud nechci, kojit už nemusím," popsala mi Markéta z Prahy, zatímco Nadin syn se sám odstavil v devíti měsících, ačkoli ona sama ještě plánovala v kojení pokračovat dál.
"Mrzelo mě to, ale on prostě začal u kojení blbnout, odtrhovat hlavu, napil se a pak lezl pryč a nakonec se i bránil, nemělo to smysl," vypráví Naďa, jejíž dnes rok a půl starý syn s chutí pije umělé kojenecké mléko. A podle jeho ošetřujícího praktika je to tak úplně v pořádku.
Co když to nejde aneb je nekojení hřích?
Někdo si podobných scének s nespolupracujícím dítětem užívá prakticky od chvíle, co potomka přivedl na svět. Některé děti prostě kojení bojkotují, jsou příliš slabé na to, aby dobře sály, vztekají se nebo se jim nedaří z prsu vytáhnout dostatek mléka. Mám ve svém okolí hned několik žen, které rozhodně nelze podezírat z nezájmu o děti a které původně plánovaly kojení, ale zkrátka to nešlo.
Příběh prvníZuzana: Děti jsem kojila do pěti let Dvě její děti jsou už dospělé, nejmladšímu je třináct. Jejich matka Zuzana všechny kojila několik let, a to v době, kdy se o kojení nemluvilo zdaleka tolik jako dnes. "První dva roky jsem kojila hodně, později tu a tam – první dvě děti do pěti let, nejmladšího do tří. Dělala jsem to i proto, že jsem trochu flink. Kojit dítě je mnohem snazší než mu připravovat lahev s umělým mlékem, což si zvláště v noci nedovedu představit. Navíc jsem si ušetřila scénky s brzkým odstavováním, kojení u nás během let přestalo samo a v klidu. Netvrdím nikomu, že mateřské mléko dodá tří- čtyřletému dítěti dostatek živin, ale nebyla to jeho jediná strava, spíše doplněk. I na větší dítě má kojení uklidňující účinek a hezký zážitek to byl i pro mě. Manžel mě podporoval, příbuzní se na kojení starších dětí dívali všelijak, ale jim vadí i mnohé z našeho životního stylu. |
"Zkusila jsem všechno, ale bylo to hrozné. O to horší, že mi i lékaři a sestry v porodnici dávali najevo, že jsem neschopná a že každá matka dokáže kojit, a v podobném duchu se bohužel vyjadřovala i moje lékařka i laktační poradkyně, kterou jsem si pozvala domů a která mě obvinila z toho, že dítě kojit nechci. Nekojení je totiž dneska těžký hřích," říká trochu trpce Marie, matka dvou dcer, z nichž se například ani jedna nepotýká s alergiemi. Na rozdíl od mých dvou starších synů kojených vždy dva roky. Ono totiž ani kojení není samospásné.
Marie se o kojení pokoušela, ale definitivně s ním sekla poté, co zjistila, že její třítýdenní dcera pláče hlady. "Trvalo mi ale několik dalších týdnů, než jsem se s tím dokázala vyrovnat – podvědomě jsem jí vyčítala všechny scény u kojení a sobě to, že jsem selhala." Naštěstí, jak říká, do druhého těhotenství se se svými zážitky dokázala srovnat. A to i díky hovorům s matkami, které dopadly podobně. Jakmile po narození další dcery zjistila, že s kojením budou stejné problémy jako po prvním porodu, okamžitě sáhla po mléku v krabici. "A byly jsme spokojené obě," uzavírá.
Jenže ono to bolí
Laktační poradkyně Vlasta Jirásková patří k lidem, kteří se spíše přiklánějí k názoru, že kojit může téměř každá žena a že je to pro dítě výrazně lepší, než když ho matka brzy převede na umělou výživu. "Chápu, že se to někdy nedaří, ale bývá to často kvůli špatné podpoře hned v porodnici nebo proto, že maminka miminko špatně přikládá k prsu, takže jemu se špatně pije a pro ni je to bolestivé," říká Jirásková, která do češtiny přeložila nedávno vydanou knihu Průvodce kojením od Iny May Gaskin. Také tato věhlasná americká porodní asistentka nedá na kojení kvůli jeho přirozenosti dopustit.
Vlasta Jirásková doporučuje, aby žena s novorozencem byli co nejvíce spolu, klidně celé dny v posteli, kde se mohou dotýkat a sžívat. O domácnost by se v tuhle dobu měl starat někdo jiný. Ostatně, bývalo tomu tak i v minulosti, kdy se pro odpočívající rodičku vařily silné vývary a podobně. I tak může být kojení v prvních dnech či dokonce týdnech bolestivé, protože bradavky si musí na sání zvyknout, bolest většinou zmírňuje promazávání, hodí se k tomu krom jiného například čistý lanolin. Pokud by bolest trvala či se dítě špatně přisávalo, mohou pomoci speciální gumové kloboučky, které jsou běžně k mání ve zdravotních potřebách či lékárnách.
To bude dobrý, utrousila lékařka
Příběh druhýMarika: Vydržela jsem sotva pár týdnů Marika počítala s tím, že bude kojit co nejdéle. A skutečně, kojila, jak dlouho to šlo. Což v případě jejích dvou dcer vždycky znamenalo pár týdnů. "Hned v porodnici jsem se ocitla pod tlakem, kdy se u nás na pokoji střídaly sestry a údajně mě učily, jak správně kojit. Mně ovšem připadalo, že se ze mne snaží udělat výkonnou dojnici a já jsem naprosto neschopná. Dítě se neumělo přisát, já neměla mléko a příšerně to bolelo. Ani doma se to nezlepšilo. Dcera nerostla, ale dětská doktorka jinou variantu než kojení nepřipouštěla, maximálně mi dovolila dítě trochu přikrmit. Když jsem to zkusila, nastal zázrak – dcerka se nadšeně chytila lahve s dudlíkem, vypila ji a usnula. Po dalším měsíci trápení jsem na místě doktorky našla záskok a tahle lékařka mi zachránila duševní zdraví. Vysvětlila mi, že nejsem neschopná, že kojení se někdy nedaří a mléka že je skutečně málo, bradavky špatně tvarované a že na umělém mléce nebude dcera trpět. Když se ukázalo, že ani u druhého dítěte to nepůjde, přečkala jsem pár dní v porodnici a doma rovnou začala s umělým mlékem." |
Každá žena je úplně jiná, každá se potýká s jinými problémy. Mně osobně kojení vždycky šlo samo a hned, ale zase neumím rodit. Prostě to, co jiné ženy zvládají více či méně levou zadní, mně nejde ani trochu, tělo si dělá, co chce, já nespolupracuju, kleju a kýžený novorozenec hodiny až dny nikde. Zkrátka lékařské zákroky včetně císařského řezu vítány, ačkoli duší jsem nadšený příznivec přirozených porodů.
A věřím i tomu, že s kojením, přesněji řečeno s psychikou čerstvé rodičky, dokáže zamávat i necitlivý přístup zdravotníků. Stačilo mi, když jsem loni po porodu ležela ve vyhlášené pražské porodnici v Podolí, a jelikož najedené dítě zrovna spalo, četla jsem si. Najednou se rozletěly dveře, v nich se objevila jakási žena, udělala ke mně několik rychlých kroků, rukou mi hmátla do výstřihu a následně stiskla tak, že mléko vystříklo až na časopis.
Utrousila jen: "To bude dobrý." Bolelo to skoro víc než porodní stahy pár dní předtím a rozhodně to bylo ponižující. Maně jsem si vzpomněla na kravín a zootechnika kontrolujícího kvalitu dojnic. Představuju si, že se to dělá nějak takhle. Mimochodem, byla to lékařka z novorozeneckého oddělení, dokonce prý dobrá. Škoda, že se mi tehdy nepředstavila.
Rozumím matkám i lékařům
Vlastně chápu snahu lékařů přimět ke kojení co nejvíce žen, protože jakkoli umělé kojenecké mléko není špatné, ve srovnání s mateřským má několik nevýhod. Hrozí například, že dítěti nesedne první, ba ani druhé, nebude mu chutnat, bude ho po něm bolet břicho, bude mít zácpu. Umělým mlékem také dítěti snáze zaděláte na obezitu, protože ho prostě můžete překrmit, což u mateřského dost dobře nejde.
Chápu, že doktora, co se věnuje dětem, mrzí, když vidí, že někdo kojení vzdal kvůli nějaké malicherné příčině nebo proto, že se mu nehodí do časového rozvrhu dne, protože s umělým mlékem se dá den organizovat lépe, jelikož se zkrátka dává v pravidelných intervalech.
Ale rozumím i ženám, které z nějakého důvodu přestaly kojit mnohem dříve, aniž to plánovaly, a cítí se mizerně, protože ze všech stran se na ně valí články a letáčky o tom, jak je kojení úžasné, protože v nich jakoby zároveň stojí, že kdo nekojí, je špatná matka.
"Ale já tohle zase tak vážně neberu, shodou okolností jsem se dostala se svým synem nejprve ke stejné lékařce, která coby začínající doktorka před skoro třiceti lety měla v péči jako malé mimino i mě. Zatímco mojí mámě radila sunar skoro od narození, mě se snažila uvrtat ke kojení snad až do maturity," říká s nadsázkou Zuzana, která si proto kojila po svém. Čtyři měsíce naplno, celkem rok a půl tu tam.
Tohle navíc není jediné doporučení, které se změnilo, a proto je možná lepší všechna brát trochu s rezervou. Zatímco ještě před deseti lety se tvrdilo, že kojící žena nesmí žádné alergeny, dneska se naopak povolují, a změny se týkají i samotného kojení.
"Doporučujeme, aby matky dávaly dětem už mezi 4. a 6. měsícem – tedy v době, kdy jsou kojené – lepek. V jakékoli podobě, například v kaši. Tím se snižuje pravděpodobnost, že na něj později budou alergické," vysvětluje imunoložka Sausen Sládková. Když se mi narodil první syn, letos patnáctiletý, byl lepek ve výživě tabu do roka.
Mimochodem, existují studie, podle nichž není příliš dlouhé a vydatné kojení u starších matek zase takovou výhrou – do mateřského mléka se totiž uvolňují všelijaké zplodiny uložené v tucích, mezi nimi třeba polychlorované bifenyly, které se v těle ukládají celoživotně.
Nezapomeňte na sebe
Možná se dlouhého kojení obáváte i proto, že máte dojem, že dokud kojíte, od dítěte se nehnete. To platí možná pár prvních týdnů, protože později lze dítě bez problémů krmit mlékem odstříkaným – doporučuje se ze lžičky, aby si dítě nezvyklo na lahev.
Ale zkušenost většiny matek praví, že dítě, které se kojí rádo, si občasným pitím téhož z lahve nadšení pro prs vzít nenechá. Mateřské mléko se navíc dá bez problémů zamrazovat, k mání na to jsou speciální sáčky. K odstříkání slouží manuální nebo elektrické odsávačky, referencí na jejich používání je plný internet.
A ještě jedna věc: kojení je dřina. Nemyslím tím teď samotný akt, ale pokud mají být v mateřském mléce všechny potřebné živiny, je jasné, že matka o ně přichází, a proto musí pořádně a hlavně zdravě jíst a dostatečně spát.
Pokud vás kojenec či batole stále budí v noci, nerozpakujte se nárokovat si někdy spaní přes den. Na škodu nejsou ani vhodně zvolené potravinové doplňky. Jinak si koledujete o padající vlasy, strhanou pleť, problémy s imunitou a koneckonců, i ta kila navíc po porodu zmizí lépe, pokud vám nebude chybět spánek. Jeho nedostatek tělo nutí k ukládání si tukových zásob na horší časy. Nehledě na to, že únava sama často vede třeba ke sladkostem. A jíst pořádně rozhodně ani během kojení neznamená jíst za dva.
