Janet nemá ruce a chybí jí také některé prsty na nohou. Kvůli tomu se jí špatně chodí a musí nosit uzavřenou obuv.
„Strašně ráda bych si někdy na sebe vzala ty krásné boty, které ženy nosí. Na podpatku a s otevřenou špičkou. Ale nejde to. Nosím baleríny, i mezi nimi se najdou pěkné modely,“ sdělila Brownová serveru Metro.
Janet říká, že na ni lidé na ulici často zírají a bojí se ji oslovit. Kvůli svému postižení nemá moc přátel, protože je prý pro lidi těžké přijmout fakt, že je jiná. Zároveň má smůlu na muže.
Většinou ji využívali, obrali o její dávky a opustili ve chvíli, kdy porodila dítě. Nějaký čas se trápila, v jaké situaci společně s dětmi je. Pak se ale vzchopila a rozhodla se, že i navzdory handicapu je čas začít pracovat.
„Děti potřebují mámu, která se o ně dokáže postarat a zabezpečit je. Řízení mě baví, klienti mě chválí a někteří už mi volají pravidelně. Zastanu vlastně jakoukoli práci. I doma se obejdu bez pomoci druhých. V domácnosti nemám problém. Dokážu i uvařit a kompletně vše zařídit. Samozřejmě mi hodně pomáhají i děti. Prioritou pro mě ale je jejich škola a učení. Chci aby se věnovaly studiu,“ svěřila se.
Janet Brownová se svými dětmi
Kvůli postižení Janet trpí hlavně její děti. Ve škole se jim ostatní děti posmívají a Janet nazývají zrůdou. Ona sama už je na posměšky zvyklá a nic ji nevyvede z míry. Kvůli vlastním dětem by ale byla ráda, kdyby se na lidi s podobným problémem začalo pohlížet jinak.
Rozhodla se tedy založit organizaci, která pomáhá lidem s podobným postižením. „Je fajn, když se takoví lidé zařadí do normálního života a nejsou společností odstrkováni. Když se takoví lidé budou brát normálně, všem bude líp,“ dodala.
