Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvAmelia Earhartová se narodila 24. července 1897 v kansaském Atchisonu. Její tatínek by pro ni snesl modré z nebe a jako malé holčičce jí koupil vzduchovku.
Rozmazlená dívka vystudovala střední školu a následně se zapsala na Kolumbijskou univerzitu, kde ale nevydržela ani rok. Odstěhovala se s rodiči do Los Angeles, kde si poprvé přičichla k létání a jedno letadlo si dokonce koupila.
V roce 1924 se Amelia odstěhovala do New Yorku, prošla několika školeními a začala pracovat jako sociální pracovnice v Bostonu. Když o tři roky později Charles Lindbergh jako první absolvoval první nonstop let z New Yorku do Paříže, probudila se v ní touha po dobrodružství.
Pilotka - skvělý marketingový úlovek
Vrátila se k létání a její odvaha plnila stránky regionálních deníků. Zároveň upoutala pozornost vydavatele a publicisty George Putnama, který moc dobře věděl, že jsou ženské pilotky vzácné a psát o nich znamená úspěch a peníze. Jednoduše řečeno – Putnam cítil, že v Amelii našel skvělý marketingový úlovek.
Při první schůzce si také všiml její podobností s Lindberghem a bleskurychle zařídil, aby se o Amelii psalo jako o Lady Lindy. Bylo mu úplně jedno, že Amelia nemá dostatek leteckých zkušeností, a proto se měla letu přes Atlantik zúčastnit jenom jako pasažér. Měl svoji mediální hvězdu a to mu stačilo.
Ráno 3. června 1928 Amelia a její dva kolegové nasedli do třímotorového hydroplánu a vydali se na cestu z Bostonu do Británie. A zatímco se Amelia krčila v zádi letadla, Putnam rozjel obří reklamní kampaň a udělal z ní nejznámější letkyni v zemi. Amelia se dostala k řízení pouze výjimečně, jinak psala podle Putnamových instrukcí palubní deník. "Nejdříve jsme pomalu klesali. Praskání v uších mi způsobuje velké bolestí. Je odporné horko. Voda bičuje do okna, postranní motor hvízdá. Zní to strašidelně. Bill se snaží let vyrovnat, stáčíme se doprava…"
Po více než dvaceti rušných hodinách letu byla jejich cesta u konce. Nepřistáli sice Southamptonu, jak měli v plánu, ale u malé vesničky Burry Port ve Walesu.
O Amelii se rázem psalo po celém světě a ona sama pak dostala pozvání na slavnostní oběd, kde seděla vedla Winstona Churchilla. Ještě větších ovací se dočkala po návratu do New Yorku.
Amelia láme rekordy
Amelia moc dobře věděla, že spíše než zasloužené uznání jde o marketingový triumf Georgie Putnama. Proto se rozhodla udělat všechno pro to, aby si takovou slávu opravdu zasloužila, létala křížem krážem po celé Americe, poměřovala se v závodech a pokoušela se překonat všemožné časové rekordy.
V roce 1929 Amelia stála na počátku prvního leteckého spolku pro ženy, Ninety Nines, jehož byla první prezidentkou, a o rok později překonala rychlostní rekord, když letěla 292 kilometrů za hodinu.
Ve stejném roce jí zemřel otec a potřebnou podporu našla u Putnama. Bylo jasné, že po dvou letech se stali víc než přáteli a postupně se sblížili do té míry, že Putnam ji požádal o ruku. Amelia souhlasila, ovšem v den svatby mu poslala tento dopis: "Dobře, vezmu si tě, ale nehodlám dodržovat žádné středověké zvyky věrnosti, ani neočekávám podobná omezení."
Zdolala výškový rekord 5 450 metrů
V prosinci 1930 letěla jako první žena virníkem (menší letadlo podobné vrtulníku), o rok později pak vytvořila neoficiální výškový rekord, když se dostala do 5 450 metrů. Přesto dál cítila, že žádný z jejích dosavadních úspěchů není skutečně převratný a obdivovala Britku Amy Johnsonovou, která jako první úspěšně zvládla let z Británie do Austrálie.
Vrátila se proto na samý počátek a rozhodla se, tentokrát sama, přeletět Atlantik, což nakonec zvládla, i když přistání kdesi na pastvině v severním Irsku bylo od plánované Paříže přece jenom trochu z ruky.
Po návratu do Ameriky se Amelia stala občasným hostem v Bílém domě a její sláva dál rostla. Sebevědomá žena pomáhala popularizovat leteckou přepravu a stala se ústřední postavou obrovské kampaně. Zároveň ale překonávala další a další rekordy a konečně v roce 1935 úspěšně zdolala let z Havaje do Kalifornie.
George Putnam znovu dokázal tento úspěch prodat veřejnosti – i když Amelia rozhodně nebyla nejlepší pilotkou, její publicita byla promyšlená do sebemenšího detailu.
Když v červenci roku 1933 americký pilot Wiley Post uskutečnil první sólový let kolem světa, ucítila Amelia svoji šanci. Moc dobře věděla, že kdyby se jí něco takové podařilo, konečně by si svou pověst skutečně zasloužila. Proto si naplánovala svůj vlastní rekordní let tou nejdelší možnou trasou kolem Země – chtěla letět co nejblíže rovníku.
Agatha ChristieDalší díl z cyklu televize BBC Neobyčejné ženy tentokrát věnovaný spisovatelce Agathě Christie vysílá ČT2 v neděli od 21 hodin. |
K odvážnému pokusu potřebovala speciální stroj, a proto za osmdesát tisíc dolarů koupila letadlo Lockheed Electra, dvoumotorový letoun celokovové konstrukce.
Ovšem její přátelé nebyli přesvědčeni o tom, že je Amelia natolik dobrou pilotkou, aby zvládla doplnit palivo během letu, a mohla tak celý let uskutečnit bez mezipřistání. Jako vhodnou zastávku k dotankování paliva proto navrhovali malý a neobydlený korálový ostrov Howland, který se nachází na poloviční cestě mezi Austrálií a Havají.
Rozhodla se obletět svět
Původně chtěla Amelia letět sama, ale nakonec se rozhodla, že s sebou vezme také navigátora Freda Noonana. Na poslední chvíli se také rozhodla změnit trasu, aby se vyhnula nepřízni počasí – původně se chtěla vydat z Ameriky do Austrálie a dál nad Afriku, nakonec se ale 1. června 1937 vydala z Miami do Brazílie, přes Atlantik do Dakaru a pak dál na východ.
Celou cestu už od počátku prodlužovaly monzunové deště a častá údržba letounu, 29. června ale konečně doletěla na Novou Guineu a měla za sebou 35 tisíc kilometrů. Čekal na ni poslední, ale nejtěžší, 11 tisíc kilometrů dlouhý úsek. Trasa vedla přes Tichý oceán s mezipřistáním na Howlandově ostrově, dále k Honolulu a domů do Ameriky.
Jenže hned po startu se projevila nezkušenost obou letců. Orientovali se v podstatě jenom podle hvězd, což byl velice nejistý způsob za špatného počasí. Čas ubíhal a žádný ostrov nebyl v dohledu. Amelia a Fred pracovali se zastaralými informacemi o povětrnostní situaci, pořádně neznali morseovku, a tak jim nemohla pomoci ani posádka amerického pobřežního klipru, která jim měla pomoci přistát na ostrově Howland. Amelia nakonec musela nouzově přistát na hladině moře.
Pilotka i navigátor skočili v mořských hlubinách
Pátrání trvalo dva týdny, ale úspěch nepřineslo. Amelia a Fred se ztratili někde v oceánu a už nikdy je nikdo neviděl. Přesto se vzápětí vyrojily spekulace o tom, že Amelia žije jako trosečník v japonském zajetí někde na ostrově v Pacifiku.
Dokonce se objevila "zaručená" informace o tom, že pracovala jako tajný agent pro amerického prezidenta a kvůli nebezpečnému návratu do USA získala novou identitu.
Před dvěma lety byly na atolu Nikumaroro objeveny úlomky kostí a další předměty, které mohly osud Amelie a Freda konečně objasnit. Nakonec ale zůstalo jen u přání a je více než pravděpodobné, že ostatky obou těl odpočívají kdesi v mořských hlubinách.
