Kmenové buňky má v těle každý živočich. Jejich specialitou je schopnost dělení a přeměny na jiný buněčný typ. Jsou to vlastně naši vnitřní opraváři – právě díky nim se například zacelí kůže, když se poraníme. V organismu se neustále obnovují, a i když jich s věkem ubývá, nikdy nevymizí úplně.
Také rostliny mají své "nesmrtelné" kmenové buňky. Není to dlouho, co kosmetické firmy přišly s teorií, že právě tyto buňky dokážou divy i s lidskou pletí. Látky, které obsahují, prý umí zvýšit hladinu kolagenu – bílkoviny, která je mimo jiné zodpovědná za udržování hladké pleti bez vrásek. A tak se zrodily krémy založené na kmenových buňkách ze stromu argánie, švýcarských jablek nebo třeba mořských řas.
Živé vs. mrtvé
Nápad je to nadějný, ale opravdu dává smysl? "Aby mohly kmenové buňky být účinné, musí být živé," prohlašuje plastický a estetický chirurg Michael Entner. "Není ale možné jen tak aplikovat do lidského těla živé buňky rostlin ani jiných živočichů." Kdyby vše bylo tak snadné, nemuseli by pacienti například na transplantaci ledviny čekat i celé roky.
Je to tak, kmenové buňky v kosmetických přípravcích živé nejsou, potvrdila americká dermatoložka Zoe Diana Draelosová serveru Real Simple: "Produkty označené jako krémy nebo séra s obsahem kmenových buněk ve skutečnosti obsahují jen klíčové látky z těchto buněk, jako je kyselina ferulová, kyselina elagová nebo quercetin."
Nejde tedy o buňky jako takové, ale o jejich výtažek, který se podle dermatoložky musí získávat v řízeném prostředí v laboratoři. Už to nezní tolik jako nereálné sci-fi, že? A možná i vy máte ve svém okolí někoho, kdo si už stihl nový druh krémů oblíbit a přísahá na jeho omlazující schopnosti. Nabízí se ale otázka: je to opravdu díky (údajně) vzácným a složitě získávaným rostlinným složkám? Přípravky na vyhlazení pleti už přece existovaly dřív...
Doktor Entner je k účinkům skeptický: "Kosmetický průmysl jede na vlně popularity velmi diskutovaných kmenových buněk, aniž by někdo vědecky ověřil jejich působení. Pozitivní účinky zmíněných látek ještě nebyly objektivně prokázány a lze jen doufat, že neexistují žádné negativní vedlejší efekty," dodává.
Kosmetika vs. lék
Připomíná také loňskou aféru, kdy americká vládní agentura FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) poslala varovný dopis kosmetické firmě Lancôme. Týkal se právě použití kmenových buněk v produktech z řady Génifique. Reklamní text tehdy sliboval, že přípravky umí ovlivnit genetickou aktivitu a stimulovat tvorbu tolik žádaného kolagenu v pleti.
"Pokud by tomu tak opravdu bylo, nejednalo by se o kosmetiku, ale o lék," vysvětluje Entner. "Jeho účinky včetně těch vedlejších by pak musely být odborně doložené a jejich užívání by FDA musela schválit."
V Evropě zatím kosmetika nepodléhá tak přísným kontrolám jako ve Spojených státech. I na českém trhu proto krémy či séra založené na kmenových buňkách přibývají rychlostí hub po dešti. Na otázku, jestli to s nimi zkusit, si tak musí odpovědět každý sám.
