Klade totiž zcela zásadní a pravděpodobně nezodpověditelnou otázku: Co je důležitější, zdraví, nebo svoboda člověka rozhodovat o sobě a o svém majetku?
Za snímek Cigarety získal svého času studentského Oscara. Teď stárnoucí režisér točí jen reklamy, a ač sám je jednoznačný nekuřák, zhnuseně pozoruje praxi vymýtit ze všech, a to i starých filmů jakýkoli záběr s cigaretou.
Dokonce na to byl vyvinut speciální počítačový program. Co asi dá na slavné fotografii do ruky krásné Audrey Hepburnové místo zlaté špičky? Velké párátko?
Na každoroční protikuřácké konferenci, jež má tentokrát podpořit novelu zákona zakazující kouření i na zahrádkách a před vchodem do restaurací a hospod, způsobí hrdina skandál, když se na přítomné obrátí s dotazem, co se to s námi děje, že neustále cítíme potřebu někomu něco zakazovat.
V režisérovi se prostě cosi vzbouří, a tak si usmyslí uspořádat festival necenzurovaných filmů, tedy uváděných v podobě, kdy v nich ještě cigareta mohla figurovat. Tragické následky svého rozhodnutí samozřejmě nemůže předvídat. Stejně jako to, co čeká jeho.
Stavělova kniha je vlastně silným podobenstvím o pokrytectví. Závažné důsledky kouření přirozeně hrdina nezpochybňuje. Ale co si má myslet o mocném tabákovém koncernu, který hodlá fúzovat s ještě mocnější farmaceutickou firmou, aby „minimalizoval“ škody, které jeho produkce lidskému zdraví působí?
Nebo o doktorce Vránové, přední představitelce Ligy za zdravý rozvoj člověka a organizátorce protikuřáckých konferencí, která po vášnivém milování s režisérem stejně vášnivě na balkoně šlukuje?
Cigaretyautor: Radek Stavěl nakladatel: Klika Hodnocení: 70 % |
A především, co si myslet o státu? Cigarety jsou legální (stejně jako kdysi bylo legální opium, podotýká hrdina) a drtivou většinu zisku z jejich prodeje obhospodařuje stát, rozpouštějící jej v různých oblastech včetně zdravotnictví.
Jestliže nakladatelství Klika, které Cigarety vydalo, umístilo na obálku knihy slogan „Černohumorný příběh z doby, kdy větší problém než kuřáci způsobují ti, kdo jim kouření zakazují“, můžeme je osočit z cynismu. Ale nepříjemného brouka, kterého nám Radek Stavěl nasadil do hlavy, se tak snadno nezbavíme.
