RECENZE: Všechno se mění nenápadně. A dokonce k lepšímu

Vše, co používáme, od světové ekonomiky po laserovou tiskárnu, vzniká po drobných krůčcích, nikoli uskutečněním velkých hotových plánů, píše zoolog, byznysmen, popularizátor vědy a člen Sněmovny lordů Matt Ridley.

Matt Ridley | foto: Peter Walton

Větu lze brát jako shrnutí jeho pozoruhodné knihy Evoluce všeho: Jak malé změny přetvářejí svět. V originále vyšla roku 2015, v překladu Petra Holčáka ji vydala společně nakladatelství Argo a Dokořán.

Rozebírá skutečně vše – od Darwinova přirozeného výběru přes trh, peníze, kulturu, vzdělávání, náboženství, vládu, osobnost, genetiku, eugeniku až po internet. Zavalí čtenáře spoustou údajů a argumentů, nenechá ho vydechnout. Přitom to naprosto není nuda.

Racionalista, skeptik, ateista a důsledný zastánce principu laissez faire, laissez passer čili nechte věcem volný průběh má totiž kromě obrovské sumy vědomostí i svérázný smysl pro humor. Dalo by se to doložit řadou citátů, možná by stačila jedovatá věta „učebnice jsou plné pokynů, co si myslet, nikoli jak myslet“, ale zůstaňme u příběhu, jenž se týká kruhů v obilí.

Opilci, žádní mimozemšťané

„To, že kdosi našel způsob, jak cestou z hospody pro legraci pošlapat obilí do bezvadně kruhových tvarů, se mi zdálo mnohem uvěřitelnější, než že se náhle zhmotnili mimozemšťané či nějaké neznámé fyzikální síly,“ líčí Ridley. Pozval televizní tým, který najal skupinu studentů, a ti v noci vytvořili kruhy. Přizvaný expert tvrdil, že útvary nemohou být dílem lidí. Ridleymu jeho žertík vynesl spoustu útoků od zastánců tajuplna a naučil ho, „jak ochotní jsou lidé věřit nadpřirozeným vysvětlením a přistupovat ke každému skeptikovi jako ke kacíři“.

Je logické, že věřící, zastánci silné role státu, obhájci globálního oteplování, plánovači a kreacionisté všeho druhu Ridleyho dílo odmítnou. Pro nepředpojaté mysli to však je fascinující čtení počínaje rolí trhu, jejž autor považuje za základní lidskou instituci, která nepotřebuje, aby ji někdo plánoval. Prostě trh postupuje sám o sobě testováním produktů a služeb a vylučuje ty, které neslouží lidským potřebám. Stejně jako jazyky sestavené z malých bloků – slov, která se kombinují do vět afrází a přežívají nejpoužívanější.

Evoluce všeho

80 %

Matt Ridley

přeložil Petr Holčák

Nakladatelství Dokořán, 2018, 304 stran

Objevy a vynálezy máme sklon přičítat geniálním jedincům, ale i ony jsou evolučním fenoménem „a takřka všechny napadají ve stejné době různé lidi“. Jeden příklad: Graham Bell a Elisha Gray si registrovali patent na telefon ve stejný den.

Za Ridleyho brilantním stylem amnožstvím námětů k přemýšlení se skrývá i celkem přímé nabádání k historickému optimismu. Autor v závěru porovnává dvě linie, podle nichž lze posuzovat dvacáté století.

Jedna zahrnuje dvě světové války, hospodářskou krizi, holokaust a miliony mrtvých v Maově Číně, druhá globální růst příjmů, ústup infekčních nemocí či využití genetických stop k usvědčení zločinců. Čemu dát přednost? Ridley má jasno: „Jsem si celkem jistý, že budou dál dominovat špatné zprávy, pod nimi však bude pokračovat vesměs neviditelný pokrok v příznivých trendech.“ Věřme, že se nemýlí.