Román Kronika ptáčka na klíček vyšel japonsky ve třech dílech v letech 1994 a 1995, v angličtině se objevil až v roce 1997. Není divu, její český překlad, jenž právě vychází v nakladatelství Odeon, má 730 stran. V anglické verzi dokonce chybělo zhruba 25 tisíc slov z původního románu, protože nakladatel rozhodl, že jde o příliš komplikovaná a dlouhá líčení. Měl pravdu, byť to neomlouvá škrtání (i když ho ve spolupráci s překladateli provedl sám Murakami).
Kronika ptáčka na klíčekAutor: Haruki Murakami Nakladatel: Odeon 752 stran, 499 korun |
Česká verze je kompletní a jednosvazková. A překládala ji tentokrát Klára Macúchová, kterou po Tomáši Jurkovičovi nedávno Murakami schválil jako druhou překladatelku do češtiny. Pro autorovy fanoušky to mimo jiné znamená, že se časově náročné převody Murakamiho děl urychlí, novinka Bezbarvý Cukuru Tazaki vyjde už začátkem příštího roku.
Anotace ke Kronice ptáčka na klíček by mohla znít jednoduše: co se stane, když nezaměstnanému Tóru Okadovi a jeho ženě Kumiko uteče kocour, a muž, který se stará o domácnost, zatímco manželka vydělává, se ho vydá hledat? Málem víc, než čtenář dokáže vstřebat.
Obálka knihy Kronika ptáčka na klíček
Každá nová postava, která vypráví hlavnímu hrdinovi na jeho cestě svůj příběh, vytlačuje příběh předcházející postavy, ty se vrší a zbývají z nich jen neurčité dojmy mísící skutečné i vybájené obrazy: desítky stran zasvěcené osudům lidí v Mandžusku, bizarním prozřením v souvislosti s prameny vody na ostrově Malta, oněmění malého chlapce, hrůzám bitvy u řeky Chalchyn.
Postavy před Tóruem defilují jako svatí na orloji a jejich příběhy pak Tóru předává čtenáři. Mezitím hledá kocoura – jenže nespustila právě jeho ztráta a výprava do přilehlé zahrady s vyschlou studnou ono tajemné zjevování prazvláštních lidí a jejich příběhů? Kocour se sice nakonec po mnoha měsících vrátí, ale to už zmizela Kumiko. Kocour se navíc jmenuje stejně jako Kumičin bratr Noboru Wataya, ale zatímco ten první je synonymem manželské lásky a naplnění vztahu, ten druhý zosobňuje chladnou slávu bez čehokoli lidského.
Murakami napsal Kroniku ptáčka na klíček mezi Norským dřevem (1987) a Kafkou na pobřeží (2002), pokud tedy chceme tenhle román vztáhnout k jeho dvěma nejpopulárnějším dílům. Kronika oplývá větší melancholičností, je absurdnější, má blíž k fantasknímu světu Murakamiho magického realismu. Opět se tu objevuje kočka jako průvodce po světě fantazie a snu. Jemný humor, jímž autor své snové výjevy prokládá, působí jako tenké jehličky, nenechá čtenáře v klidu. Vysmívá se Murakami svým hrdinům? Svému tématu? Reinkarnaci, která se tu objeví? Spirituálním silám, jimiž se to v románu jen hemží? Bizarnosti, kterou tentokrát čtenáře lehce předávkoval? Lidské potřebě brát všechno úplně vážně? Vždyť tady se jen hledá kocour. Nebo ne?
Právě že ne – v několika příbězích, s nimiž se Tóru setká, otvírá Murakami zásadní kapitolu japonské historie. Zatímco třeba poválečné Německo dokázalo o své roli ve válce poměrně otevřeně referovat a třeba i díky divadlu a literatuře se s minulostí vyrovnat, Japonsko touhle etapou neprošlo. „Japonsko dodnes není schopno připustit svou vinu, zatvrzele popírá masakry v Číně, sexuální otroctví Korejek a Číňanek pro japonskou armádu i všechny ostatní válečné zločiny,“ píše v doslovu Klára Macúchová.
Tóru se při hledání pana Hondy, jenž předpověděl hrdinův sestup na dno studny, setká s válečným veteránem nadporučíkem Mamijou. Ten vzpomíná na Chalchyn – uprostřed knihy tahle kapitola čítá přes padesát stránek. Bitvu na řece Chalchyn vyprovokovali Japonci a právě šedesát tisíc mrtvých a raněných na jejich straně (ztráty na mongolsko-sovětské straně konfliktu byly třetinové) odradilo zemi od napadení Sovětského svazu v nadcházející světové válce.
V Japonsku už není mnoho pamětníků, kteří u Chalchynu bojovali, a v učebnicích dějepisu se o téhle události nepíše, ministerstvo školství schvaluje jen materiály, v nichž je expanzivní politika Japonska líčena bez otazníků a mrtvých. Přestože se ozvěny bitvy i celé mandžuské okupace v románu odrazí spíš okrajově, padá na něj díky Mamijově vyprávění nevratný stín.
Murakami pobýval v devadesátých letech dlouhodobě ve Spojených státech a tam se studiu japonské historie „zvnějšku“ systematicky věnoval. Kronikou ptáčka na klíček (název pochází z představy, že existuje ptáček na klíček, který každé ráno, nikým neviděn, natahuje pružinu světa) se s masakry, které jeho země oficiálně nepřiznala, po svém vyrovnal. Koktejl snové fantastiky a zásadního historického apelu namíchal bravurně.
Recenze: Četníci z Luhačovic 50 %, Příběh kmotra 60 %, Terminátor: Temný osud 60 %, Star Trek: Do temnoty 65 %, Zoufalé ženy dělají zoufalé věci 50 %, Janžurka 70 %, Doba ledová: Mamutí drcnutí 50 %, Spy Game 70 %, Babylon 70 %, Stehy 60 %, #annaismissing 70 %, Hlava Medúzy 60 %, Kapitán Phillips 80 %, Wanted 60 %, Den nezávislosti: Nový útok 50 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Vykoupení z věznice Shawshank
V nedožitých 90 letech zemřela švýcarsko-německá herečka Karin Leschová, známá především díky roli královny v pohádce režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku z roku 1973. Šlo o její...
Někdejší dětská hvězda Sophie Nyweide minulý týden zemřela ve svých čtyřiadvaceti letech. Jako malá si na přelomu nultých a desátých let zahrála s předními hollywoodskými hvězdami Russellem Crowem či...
V pondělí 14. dubna měla na HBO a streamovací službě Max premiéru druhá řada velmi očekávaného seriálu The Last of Us. Zahraniční recenzenti, kteří měli možnost vidět druhou sérii již kompletně, jsou...
{LABEL}
{POPISEK}
Ve věku 78 let zemřela legenda britské televize, zpěvačka Clodagh Rodgersová. Proslavila se písní Jack in the Box, se kterou reprezentovala Spojené království v Eurovizi roku 1971. Jako severoirské...
Česko bude na Eurovizi 2025 bude reprezentovat zpěvák a umělec Adam Pavlovčin (ADONXS). Vítěz poslední Česko Slovenské Superstar (2021) zabojuje o hlasy diváků i odborné poroty v květnu ve švýcarské...
Americký výtvarník Noah Breuer kvůli pohnuté rodinné historii našel inspiraci u svých českých předků, kteří ve Dvoře Králové nad Labem vlastnili textilní fabriku. Za druhé světové války však byla...
Marta děti nechce – jasněji to snad říct nejde! Název nového románu Petry Soukupové představuje obratem jak hlavní postavu, tak její téma. Kniha má ale víc než tři sta padesát stránek. Takže co je v...
Marek Škubal záměrně ignoruje líbivé trendy v umění. Místo nich našel zaujetí v mezičasovosti, mytologii a transcendenci. Výstava, na které pracoval posledních sedm let, je do poslední dubnové neděle...
Dodnes patří k nejzajímavějším muzikantům své generace. Vlastimil Třešňák, jedna z nejoriginálnějších osobností české kultury, nejen hudby a nejen písničkářství, slaví právě dnes pětasedmdesáté...
{LABEL}
{POPISEK}
Proč se žánrově příbuzné tituly ve vysílacím čase dvou programů téže televize zčásti překrývají, je záhada i škoda, protože oba, jak Janžurka, tak Rozsviť světlo, ať je vidět, stojí za vidění.
Audioknihou roku 2024, kterou již podvanácté vyhlásila Asociace vydavatelů audioknih, se stalo dokumentární drama Elity, které nahlíží do konspiračních bytů, nočních podniků a pod pokličku práce...
Klasiku Henrika Ibsena Divoká kachna se rozhodli nově zinscenovat ve Švandově divadle. Režisér Martin Františák dopřál divákům severské drama v nejlepší tradici zdejší scény. V jedné z ústřední rolí...
Režisér a scenárista Jan Haluza se ve filmu High School Heist zaměřil na cílovou skupinu teenagerů. Do hlavních rolí obsadil Prokopa Zacha, Tomáše Webera, Maxe Dolanského, Beátu Hrnčiříkovou nebo...
Filmový festival Karlovy Vary představil sérii plakátů k chystanému 59. ročníku. Jejich ústředním tématem je jednoduché lidské gesto – objímání. „Obyčejný silný moment, symbol blízkosti, přátelství,...
The Weeknd natočil celovečerní film podle svého posledního alba. První ochutnávkou z něj je klip k písni Drive, s nímž vstupuje do Óčko Chart. Soupeřit bude se skupinou Highland, zpěvačkou Elly nebo...
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
Kapela Dunaj opět ve čtyřčlenné sestavě, posílena zpěvačkou Janou Vébrovou, vydala album Mňau. Okolnosti vzniku i natáčení rozkrývají všichni aktéři, kromě Jany Vébrové baskytarista Vladimír...
Herectví je pro ni tak trochu psychoterapií i způsobem života. Ale protože mu obětovala v životě víc, než by dnes chtěla, začíná prý být ke svému povolání nebo možná osudu krutá. Žádá od něj vyšší...
