I konec světa může být pěkná věc, píše-li o něm Murakami

  11:55aktualizováno  11:55
Novinka Haruki Murakamiho nazvaná Konec světa & Hard-Boiled Wonderland není radostné čtivo. Přesto se směle vyrovná všemu, co autorovi v češtině doposud vyšlo.

Haruki Murakami | foto: David Port

Japonský prozaik Haruki Murakami si mezi českými čtenáři vydobyl postavení bezmála kultovní, a to především překlady románů Norské dřevo a Kafka na pobřeží. Nyní vychází jeho starší dílo Konec světa & Hard-Boiled Wonderland - a jde o úplně jiné čtení, než jsme doposud byli zvyklí.

V Norském dřevu osvědčil Murakami schopnost vystihnout pomocí několika málo slov těžko uchopitelnou nostalgii a krásu vycházející z dávné minulosti, i třeba ze ztráty blízké osoby. Čtenáři také získali pocit, že autor stojí na pomezí východní a západní civilizace a dokáže z obou břehů extrahovat dobré stránky a ty špatné (především konzum i postupující technologizaci společnosti) nechat v životě svých leckdy zoufale nemoderních protagonistů stranou.

Tento mix vynesl Murakamimu mnohokrát obvinění z nejaponskosti - tvrzení o to absurdnější, když se podíváme na díla, která Norskému dřevu předcházela i následovala.

Lze říci, že Murakami má vášeň pro hrdiny zasažené samotou. Jeho protagonisté volí tváří v tvář okolí, které nedokážou pochopit a přijmout, raději únik do paralelní reality vlastní mysli. Ve snech si tvoří svět, v němž lze dosáhnout na věci, jež jim jsou jinak zapovězeny. Autor je často nechává žít na pomezí reality a představ, takže čtenáři si někdy nejsou jisti, jestli to, čeho jsou svědky, se stalo doopravdy, nebo jen v hlavě jedné z postav. Murakami využívá potenciálu tohoto prostředí beze zbytku, což jeho románům v minulosti nejednou vyneslo nálepku science fiction či magického realismu.

Šifrovač a čtenář snů

Metodu balancování na pokraji světa reálného a imaginárního dovedl Murakami k dokonalosti právě v románu Konec světa & Hard-Boiled Wonderland, který v originále vyšel ještě před Norským dřevem. Poněkud neobvyklý název odkazuje jak na klasický příběh Lewise Carrolla Alenka v říši divů, tak na autorovu oblíbenou školu hardboiled fiction a jejího představitele Raymonda Chandlera.

Chandlerovy postavy život jen málokdy překvapí, berou jej tak, jak je. Podobně je na tom Murakamiho bezejmenný protagonista žijící v Tokiu blízké budoucnosti, v němž souboj o kontrolu nad městem i civilizací svádí dvě anonymní organizace Systém a Továrna. Hlavní hrdina se živí jako kalkulátor (šifrovač) dat, které je třeba skrýt před kódmany protistrany. O podstatu sporu mezi oběma organizacemi se ani trochu nezajímá, po rozvodu žije sám, je mu pětatřicet a k životu mu stačí málo: něco dobrého si uvařit, vypít pár piv, poslechnout si jazzovou desku a čas od času prožít vztah na jednu noc.

Jednoho dne však přijde neobvyklá pracovní nabídka - v podzemní laboratoři jej jakýsi vědec požádá, aby mu data zakódoval pomocí zakázané metody shufflingu. Ukáže se, že protagonista je jediný na světě, který tuto metodu zvládá, a nadto jeho mozek skrývá tajemství, jež v důsledku povede k onomu v názvu zmíněnému konci světa.

Kdo je Haruki Murakami

* narodil se roku 1949
* roku 1973 absolvoval tokijskou univerzitu Waseda a otevřel si na tokijském předměstí jazzový bar
* 1982 získal Nomovu cenu za Hon na ovci
* 1985 získal Tanizakiho cenu za román Konec světa
* 1987 prodal v Japonsku čtyři miliony výtisků Norského dřeva
* 2006 získal v Praze Cenu Franze Kafky
* do japonštiny přeložil F. S. Fitzgeralda nebo Johna Irvinga

Ovšem nebyl by to Murakami, kdyby takto jednoduchou zápletku nezakomponoval do složité formální struktury dvou spolu na první pohled nesouvisících příběhů, podobné té z Kafky na pobřeží. V druhé rovině vyprávění se totiž znenadání ocitneme v jakémsi Městě, jež je obehnáno vysokou zdí. Hned při vstupu přijde hrdina o svůj stín, který drží strážný v kobce u brány. Když je mu přidělena práce čtenáře starých snů, zjistí, že lidé ve Městě, ač jsou sympatičtí a milí, postrádají kromě svého stínu i věc daleko podstatnější, totiž duši. Městu chybí jakoukoli spiritualita i cit pro umění. V důsledku je to tedy bezútěšné místo na konci světa, odkud nevede žádná cesta ven.

Postupem času začne být zřejmé, jaká je souvislost mezi oběma hrdiny - oba světy se jeden druhému až překvapivě podobají. V obou vládne šero, přítmí či úplná tma, v obou provázejí protagonisty podobné postavy - a oba také na konci čeká odchod z dosavadního života.

Výsostně japonský Západ

Konec světa & Hard-Boiled Wonderland je samozřejmě plný aluzí na západní civilizaci - všudypřítomné zmínky o jazzových skladbách a muzikantech (z pozice bývalého majitele jazzového baru v Tokiu disponuje Murakami znalostmi takřka nekonečnými), ale také o Jorge Luisi Borgesovi či ruské literatuře (kalkulátor si rád čte Turgeněva a na konci knihy nachází útěchu v paralele s osudy hrdinů Dostojevského Bratrů Karamazovových). A typicky západní je samozřejmě i volba žánru: Konec světa začíná jako iniciační román střídaný antiutopickou vizí Města za hradbami a postupně se mění v příběh s prvky sci-fia kyberpunku.

To jsou však pouhé propriety dotvářející celek - a ten je výsostně japonský. Hlavní úlohu v něm hraje prostor mezi naším světem a hájemstvím mrtvých; v tomto mezisvětí není hlavní hrdina ani úplně naživu, ale ani úplně mrtev. Smrt je tu nadto prezentována jako nevyhnutelná součást života, jak na jednom místě protagonista prohlásí, „nedovedl jsem si dost dobře představit svět, v němž neexistuje smrt“.

V absenci lpění na bytí na tomto světě se Japonsko nejvíce liší od současné západní společnosti, která svou existenci zakládá na zdraví, dlouhověkosti, lpění na životě a úspěchu. U Murakamiho je to jiné: když už není jiné cesty, náš hrdina prostě přijme fakt, že jeho pobyt na tomto světě je u konce, a odchází - klidný, oholený, bez srdceryvných scén.

Mnohem horší než smrt je podle Murakamiho ztráta vlastní duše - to je ostatně hlavní úkol muže ve Městě obklopeném hradbami. Pokud pozbude duše, bude stejně šťastný jako všichni ostatní - ale stejně tak odsouzený k věčnému životu na jednom místě. V jedné z nejkrásnějších pasáží celé knihy objevuje hrdina pomocí hudby, jak zachránit sebe i místní knihovnici, které její ztracená duše pořád chybí. Umění a krása vítězí nad strohou uměřeností. A jen v takových chvílích může být hrdina sám sebou, svobodný. Koncept duše je v Murakamiho podání čistě japonskou záležitostí, což přesvědčivě dokazuje ve fundovaném doslovu i dvorní překladatel Murakamiho Tomáš Jurkovič.

Konec světa & Hard-Boiled Wonderland není knihou stejně přístupnou jako třeba zmíněné Norské dřevo či Na jih od hranic, na západ od slunce. Nenabízí ani relativně pochopitelný příběh patnáctiletého chlapce Kafky Tamury, který musí projít údolím smrti, aby se posléze mohl vrátit zpět na svět. Jde o román, v němž je naděje jen málo, kde na člověka v podzemí útočí odporní pokoutníci a kde si jeden musí hlídat i vlastní stín, aby o něj nepřišel.

Najdeme tu však pasáže, jež se krásou a poetičností směle vyrovnají všemu, co jsme dosud od Murakamiho mohli v češtině číst. Konec světa sice není radostná záležitost, ale přesto se dá vylíčit s noblesou a jistou špetkou zklidňující nostalgie.

Zajímá vás japonská literatura?

Stáhněte si audioknihu Norské dřevo odehrávající se na konci 60 let v Tokiu.

HARUKI MURAKAMI - Konec světa & Hard-Boiled Wonderland
Překlad a doslov Tomáš Jurkovič. Odeon, 2008, 512 stran, cena 299 korun
Hodnocení: 80%

Autor:

Nejčtenější

Z Nabarveného ptáčete se odcházelo i v Torontu, píše Daily Mail

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

I druhá festivalová zastávka snímku Václava Marhoula Nabarvené ptáče potvrdila, že ne každý divák je schopen přijmout...

Zemřel hudebník Ric Ocasek. Exmanželovi topmodelky Pořízkové bylo 75 let

Hudebník Ric Ocasek s manželkou Pavlínou Pořízkovou na snímku z roku 2009.

Zemřel rockový hudebník a producent Ric Ocasek. Bývalému manželovi topmodelky Pavlíny Pořízkové bylo 75 let. Zpěváka...

PRVNÍ DOJMY: Je Nabarvené ptáče dobrý film? Rozhodně pro to dělá maximum

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

O Nabarveném ptáčeti už se ví skoro všechno. Jak se slavně probilo na festivaly v Benátkách a Torontu, že mu jedni...

VIDEO: Dagmar Havlová je zase komička. Na domovní schůzi Vlastníků

Z natáčení komedie Vlastníci

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Tak si říká novinka režiséra a scenáristy Jiřího Havelky Vlastníci, která zamíří do...

RECENZE: Film Nabarvené ptáče je pásmo obrazů. I když nádherných

Druhá ukázka z filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče

Coby producentský čin představuje Nabarvené ptáče nesporně událost roku, před níž se sluší hluboce smeknout. Jako film,...

Další z rubriky

Literární cena Knižního klubu má nejmladší vítězku. Uspěla novela Tapetář

Vítězka 24. ročníku Literární ceny Knižního klubu Ema Labudová

Literární cenu Knižního klubu si letos odnáší dvacetiletá studentka hispanistiky Ema Labudová, která se psaní příběhů...

Inovovati budeš, zní jedenácté přikázání pro přežití Izraele

Spisovatel Tuvia Tenenbom

Tuvia Tenenbom v závěru své knihy Chyťte Žida píše: „Když jsem tuhle cestu začínal, mým společníkem byl smích, když ji...

Po hitu Gomora vypráví příběh, v němž mafii šéfují teenageři

Italský novinář a spisovatel Roberto Saviano. (28. října 2017)

Italský spisovatel Roberto Saviano měl být do Vánoc roku 2008 zavražděn. Před více než desetiletím to vyhlásila...

Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.

Najdete na iDNES.cz