Strahovská bazilika byla otevřená už hodinu před začátkem obřadu. Před oltářem umístili fotografii zesnulé Urbánkové a text básně Naďa od básníka a písničkáře Pepy Fouska:
Praha s divadly v pasážích
Forbíny malých forem
Semafor plný potlesků
Na cestě za humorem
Za kuplety a písněmi
Z podhledu krásných nohou
Zavřené oči premiér
A tréma za oponou
I kdybych špendlík upustil
Slyšet by byl, to vím
Naďa se vrací, v očích stesk
A zpívá Závidím...
Samotným kostelem zněly písně napříč dlouhou kariérou zpěvačky. Až v 17:45 je ukončily kostelní zvony a naplněným kostelem se rozhostilo ticho.
Dcera Jana Fabiánová a nejbližší rodina a přátelé, mezi nimiž byla Petra Černocká, Miluška Voborníková nebo moderátor Karel Voříšek, přišli dát Urbánkové poslední sbohem již 10. února v kostele Narození Panny Marie v areálu kláštera v Želivě, kde byla po církevním obřadu zpěvačka uložena do rodinného hrobu.
Na zádušní mši přišel zpěvák Milan Drobný, zpěvačka Lída Nopová nebo hudebník Richard Pachman.
Budu vzpomínat jen v dobrém, říká Helena Vondráčková o Urbánkové |
Urbánková zemřela na komplikace spojené s rakovinou a nedávno prodělaným onemocněním covid-19.
Naděžda Balabánová, jak se za svobodna Urbánková jmenovala, se narodila 30. června 1939 v Nové Pace a vyrůstala ve vesničce Borovnička, kde začala chodit do školy. Absolvovala Vyšší zdravotnickou školu v Trutnově a krátce pracovala jako zdravotní sestra.
V roce 1964 se dostala do Semaforu. Poprvé se objevila před kamerou ve filmovém muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, hrála také ve filmech Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti a Na samotě u lesa.
Jako zpěvačka se proslavila zejména semaforskými hity Drahý můj a Závidím a úspěšnou érou s Country Beatem Jiřího Brabce.
