RECENZE: Michal David vydal letní živák, příliš v něm tlačí na sílu

Ocenění Michala Davida medailí Za zásluhy vyvolalo reakce od pozdvižených obočí po nevybíravé útoky. Ani odpůrci mu však neupřou status hitmakera, který dokazuje i na živé desce Open Air. Jenže během koncertu ty své silné refrény a slogany nejednou tlačí zbytečně na sílu.

Michal David v O2 Areně | foto: iDNES.cz

Nahrávka vznikla jako záznam jednoho z koncertů turné nazvaného rovněž Open Air, které absolvoval letos v létě. Konkrétně jde o červnový koncert v letním kině v Karlových Varech. Michal David jej odehrál spolu se skupinou Kvatro, jako hosta si pozval zpěvačku Markétu Konvičkovou.

Koncertní deska je podle všeho věrným otiskem celého vystoupení. Což je trochu problém. David totiž neponechal nic náhodě. Publikum rozehřála nejprve sama kapela Kvatro, působící jako tradiční „zábavovka“. Takže zazněl Thriller od Michaela Jacksona, asi největší hit skupiny Van Halen Jump nebo Easy Lover od Phila Collinse.

Jenže co je skvělý nápad na koncert – použít své vlastní muzikanty a světové hity jako předkapelu, a potom nastoupit s vlastními písničkami, působí na desce vydávané pod jménem českého zpěváka poněkud nepatřičně. Revivaly a cover bandy tvoří legitimní součást hudební scény, ale prostě nahrávky svých produkcí zpravidla nevydávají. Proč taky.

Do toho jsou jednotlivé skladby umíchané tak, že na konci skoro není slyšet potlesk a někdy jsou vyloženě divně useknuté. Což působí, jako by David coby producent desky Kvatru nechtěl dopřát.

Potom už nastoupí David a začíná servírovat vlastní hity – na prvním disku jsou to písně jako Colu, pijeme colu, kde se poprvé rozhicuje a volá do publika „Takže jedem, přátelé, žádný ulejvání, žádná nuda“. A když v závěru písně vyjmenovává další nápoje od becherovky po tullamorku, není mu přes burácení muziky rozumět. Zní i Největší z nálezů a ztrát, Každý mi tě, lásko, závidí nebo Céčka, kde se zpěvák zase vnucuje s podivným oslím můstkem: „Doufám, že dneska sbíráte dobrou náladu, tu a tam nějaký to pivečko nebo panáčka do hlavy... ale dřív, přátelé, se sbíraly céčka!“ A takové tlačení na sílu provází celý koncert.

Open Air

40 %

Autor: Michal David

Nelze si nevšimnout, že až na výjimky jsou na první polovině živáku spíše písně od Františka Janečka než Davida. Sám se jako autor představuje hlavně na druhém disku. Třeba v téměř devítiminutové směsi skladeb nazvané Discopříběh medley a hitech jako Decibely lásky či Pár přátel.

Není pochyb o tom, že fandové si desku vychutnají stejně jako koncert. Jenže i v žánru nejčistšího popu se dají najít hudebně zajímavější počiny než čirá diskotéka, která musí hlavně hodně burácet. Je laciné brát si na pomoc Davidovu příslušnost ke kolotočářskému klanu, jenže výsledek bohužel skutečně připomíná pocit, který se v člověku rozlije po konzumaci cukrové vaty, žužu, pochybné klobásy a pár rumů s kofolou. Ostatně jak jinak popsat závěrečný Megamix, kde se prostě jen opakují refrény, a to i písní, které už zazněly?

Svůj k svému, Michal David má věrné publikum a jistou pozici na hudební scéně. Ale vkus postrádající díla, jako je deska Open Air, jeho odpůrcům jen nahrávají.